Záruky

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že je ochoten zvážit neutrální a nejaderný status pro Ukrajinu, ale že prioritami musí zůstat suverenita a nedotknutelnost hranic. Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, který byl hostem Událostí, komentářů, připomíná, že dveře Aliance jsou i nadále otevřeny všem.

Zavedení nulové DPH na elektřinu a plyn pro příští rok, které navrhuje současná vláda v demisi, je podle místopředsedy ODS Martina Kupky nešťastný krok. Navrhuje spíše adresnější pomoc poškozeným klientům končicích dodavatelů energií, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O změně zákona o DPH bude jednat sněmovna zřejmě 23. listopadu.

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

České aerolinie (ČSA) se chystají propustit až všech svých 430 zaměstnanců, oznámily úřadu práce. Napsaly to Hospodářské noviny (HN), kterým oznámení o hromadném propouštění potvrdila předsedkyně Odborové organizace posádek letadel Tereza Löffelmanová. Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, se státní pomocí přitom počítat nemůže. Aerolinky jsou pod ochranným moratoriem před věřiteli, které vyprší na konci února.