V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo přes osm tisíc žádostí, většinu nezamítlo

Nahrávám video
Covid – nepokryté náklady skončil
Zdroj: ČT24

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Ještě před půl rokem měl například majitel Panther Gym Čakovice tělocvičnu prázdnou. A chystal se na to, že bude žádat o peníze z nového programu na podporu uzavřených provozoven. Už tehdy počítal, o kolik peněz přijdou.

„Přijdeme o kompenzační bonus pro dva jednatele, takže celkově v novém balíčku bychom byli, řekněme, o nějakých čtyřicet až padesát tisíc níže,“ uvedl v březnu Miroslav Albrecht.

Nakonec ale na program Covid – nepokryté náklady nedosáhli v čakovické posilovně vůbec. Za pět měsíců tak přišli na státní podpoře o 350 tisíc korun.

„Tím, že jsme zažádali na sebe – jako na osoby – o kompenzační bonus, tak jsme neměli nárok na jakékoli kompenzace pro firmu, což je naprosto tristní,“ vysvětlil Albrecht s tím, že situaci musel řešit opět formou úspor a dalších kroků, aby pět měsíců roku přežili. Teď už fungují na 95 procent. Ne všichni zákazníci se jim vrátili, přibyli ale i noví.

Zákonné nastavení kompenzačního bonusu totiž vylučovalo souběh s podporou nepokrytých nákladů. „Co se týče všech ostatních programů, tak tam jsme řešili souběh tak, že jsme žadatele nechali zohlednit dotace z jiných programů, a ty si v podstatě odečetli od těch dalších nepokrytých nákladů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory Karina Kubelková upřesnila, že ve finále byl program udělán tak, že pokles obratu musel být aspoň padesát procent. „Což z našeho pohledu je poměrně přísné kritérium a zároveň firmy nejsou kompenzovány tolik, kolik by kompenzovány být mohly, takže byl to těžce vyjednaný kompromis,“ dodala.

Na program Covid – nepokryté náklady ale dosáhli například ve společnosti Fruitisimo a k tomu využívali i další podpory. Za měsíce, během kterých nemohli kvůli zákazům otevřít, jim spadly tržby zhruba o šedesát procent. Teď už ale fungují normálně.

„Využili jsme všech státních podpor a dohodli se na centrále se zaměstnanci na snížení platů po nějakou přechodnou dobu. A vymysleli jsme nějaké způsoby, jak prodávat mimo naše prodejny,“ vysvětlil v květnu zakladatel a majitel společnosti Fruitisimo Jan Hummel.

V současnosti už existuje jen program na podporu kultury a některé záruky – tedy pomoc se získáním úvěrů pro ty podnikatele, kteří by na ně jinak těžko dosáhli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...