V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo přes osm tisíc žádostí, většinu nezamítlo

Nahrávám video
Covid – nepokryté náklady skončil
Zdroj: ČT24

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Ještě před půl rokem měl například majitel Panther Gym Čakovice tělocvičnu prázdnou. A chystal se na to, že bude žádat o peníze z nového programu na podporu uzavřených provozoven. Už tehdy počítal, o kolik peněz přijdou.

„Přijdeme o kompenzační bonus pro dva jednatele, takže celkově v novém balíčku bychom byli, řekněme, o nějakých čtyřicet až padesát tisíc níže,“ uvedl v březnu Miroslav Albrecht.

Nakonec ale na program Covid – nepokryté náklady nedosáhli v čakovické posilovně vůbec. Za pět měsíců tak přišli na státní podpoře o 350 tisíc korun.

„Tím, že jsme zažádali na sebe – jako na osoby – o kompenzační bonus, tak jsme neměli nárok na jakékoli kompenzace pro firmu, což je naprosto tristní,“ vysvětlil Albrecht s tím, že situaci musel řešit opět formou úspor a dalších kroků, aby pět měsíců roku přežili. Teď už fungují na 95 procent. Ne všichni zákazníci se jim vrátili, přibyli ale i noví.

Zákonné nastavení kompenzačního bonusu totiž vylučovalo souběh s podporou nepokrytých nákladů. „Co se týče všech ostatních programů, tak tam jsme řešili souběh tak, že jsme žadatele nechali zohlednit dotace z jiných programů, a ty si v podstatě odečetli od těch dalších nepokrytých nákladů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory Karina Kubelková upřesnila, že ve finále byl program udělán tak, že pokles obratu musel být aspoň padesát procent. „Což z našeho pohledu je poměrně přísné kritérium a zároveň firmy nejsou kompenzovány tolik, kolik by kompenzovány být mohly, takže byl to těžce vyjednaný kompromis,“ dodala.

Na program Covid – nepokryté náklady ale dosáhli například ve společnosti Fruitisimo a k tomu využívali i další podpory. Za měsíce, během kterých nemohli kvůli zákazům otevřít, jim spadly tržby zhruba o šedesát procent. Teď už ale fungují normálně.

„Využili jsme všech státních podpor a dohodli se na centrále se zaměstnanci na snížení platů po nějakou přechodnou dobu. A vymysleli jsme nějaké způsoby, jak prodávat mimo naše prodejny,“ vysvětlil v květnu zakladatel a majitel společnosti Fruitisimo Jan Hummel.

V současnosti už existuje jen program na podporu kultury a některé záruky – tedy pomoc se získáním úvěrů pro ty podnikatele, kteří by na ně jinak těžko dosáhli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 10 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
včera v 20:12

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...