Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.
Před 75 lety začala vznikat německá ústava. Po hrůzách nacismu zajistila nedotknutelnost lidské důstojnosti
Návrh německé ústavy vznikl na Panském ostrově na jezeře Chiemsee v horním Bavorsku. Právě tam si nyní základní myšlenky připomněli lídři spolkové republiky. „Tato ústava byla v německých dějinách jedinečnou událostí. Přihlášení se k lidské důstojnosti, přihlášení se ke svobodné demokracii a parlamentarismu předtím v takové míře neexistovalo,“ prohlásil bavorský premiér Markus Söder.
Poražené Německo se po druhé světové válce ocitlo v troskách. Města byla plná suti a nebylo kde bydlet. Lidem chybělo jídlo i uhlí. Napětí mezi Sovětským svazem a západními spojenci přitom rostlo. V té době začalo být jasné, že hranice, která dělila sovětskou okupační zónu od těch západních, bude nakonec trvalá.
Území pod francouzskou, britskou a americkou správou se proto začala připravovat na vznik nového státu. Na zámku na jezeře Chiemsee se pak v srpnu 1948 sešlo 26 delegátů, kteří dva týdny jednali o tom, jaké hodnoty bude nové západní Německo vyznávat.
Respekt k základním právům
Vymezili se tehdy vůči idejím hitlerovského režimu, ve kterém jednotlivec nic neznamenal. „V novém pojetí je tu stát pro lidi, a ne naopak. A všechna základní práva vycházejí z tohoto principu lidské důstojnosti. Stát musí respektovat základní práva, protože stát je tu pro lidi,“ uvedl bývalý soudce Spolkového ústavního soudu Ferdinand Kirchhof.
První článek nové ústavy hovořil o nedotknutelnosti důstojnosti člověka. Následovalo dalších 148 článků, které definují práva a svobody jednotlivce včetně svobody vyznání a projevu. Nový parlament v Bonnu ústavu schválil o rok později, v květnu 1949, kdy vznikla spolková republika.
Bonn se stal provizorním hlavním městem, jelikož se počítalo s tím, že Německo se brzy sjednotí. To se stalo ale až o půl století později. A zatímco hlavním městem je už Berlín, ústava, jejíž základy vznikly před 75 lety, platí nadále.