Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.
Návrh německé ústavy vznikl na Panském ostrově na jezeře Chiemsee v horním Bavorsku. Právě tam si nyní základní myšlenky připomněli lídři spolkové republiky. „Tato ústava byla v německých dějinách jedinečnou událostí. Přihlášení se k lidské důstojnosti, přihlášení se ke svobodné demokracii a parlamentarismu předtím v takové míře neexistovalo,“ prohlásil bavorský premiér Markus Söder.
Poražené Německo se po druhé světové válce ocitlo v troskách. Města byla plná suti a nebylo kde bydlet. Lidem chybělo jídlo i uhlí. Napětí mezi Sovětským svazem a západními spojenci přitom rostlo. V té době začalo být jasné, že hranice, která dělila sovětskou okupační zónu od těch západních, bude nakonec trvalá.
Území pod francouzskou, britskou a americkou správou se proto začala připravovat na vznik nového státu. Na zámku na jezeře Chiemsee se pak v srpnu 1948 sešlo 26 delegátů, kteří dva týdny jednali o tom, jaké hodnoty bude nové západní Německo vyznávat.
Respekt k základním právům
Vymezili se tehdy vůči idejím hitlerovského režimu, ve kterém jednotlivec nic neznamenal. „V novém pojetí je tu stát pro lidi, a ne naopak. A všechna základní práva vycházejí z tohoto principu lidské důstojnosti. Stát musí respektovat základní práva, protože stát je tu pro lidi,“ uvedl bývalý soudce Spolkového ústavního soudu Ferdinand Kirchhof.
První článek nové ústavy hovořil o nedotknutelnosti důstojnosti člověka. Následovalo dalších 148 článků, které definují práva a svobody jednotlivce včetně svobody vyznání a projevu. Nový parlament v Bonnu ústavu schválil o rok později, v květnu 1949, kdy vznikla spolková republika.
Bonn se stal provizorním hlavním městem, jelikož se počítalo s tím, že Německo se brzy sjednotí. To se stalo ale až o půl století později. A zatímco hlavním městem je už Berlín, ústava, jejíž základy vznikly před 75 lety, platí nadále.
