Železná opona

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Okresní soud v Chebu v pondělí rehabilitoval občana bývalé Německé demokratické republiky Steffena Schlegela, který se v září 1989 pokusil spolu se dvěma přáteli o přechod hranice z tehdejšího Československa do Spolkové republiky Německo. Českoslovenští pohraničníci ho při tom zadrželi a postřelili do nohy. Po čtyřech dnech zadržování byl vyhoštěn a předán německé tajné službě Stasi. Soudce Rostislav Tomis v pondělí rozhodl, že může požádat o odškodnění.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, kterému českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po čtvrtečním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch, který má trvalé zdravotní následky, pokládá částku za nepřiměřeně nízkou.

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Ruský vůdce Vladimir Putin na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu prohlásil, že Moskva je otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Text Putinova videovystoupení ve čtvrtek zveřejnil Kreml, rozhovory s Washingtonem o této otázce se však nyní nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu nicméně uvedl, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.

Za předčasné považuje Ústavní soud zastavení trestního stíhání někdejšího komunistického premiéra Lubomíra Štrougala a federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara. Policie je obvinila kvůli úmrtím lidí na československých hranicích, státní zastupitelství původně stíhání zastavilo s argumentem, že oba bývalí politici trpí duševními chorobami a nejsou schopni chápat smysl trestního řízení. Žalobci se musí případem zabývat znovu.

Před 70 lety zažilo Československo největší hromadný útěk na Západ. Začalo se mu říkat vlak svobody; 11. září 1951 se tři odpůrci komunismu rozhodli prorazit si cestu do západního Německa. Uvnitř vlakové soupravy bylo 110 cestujících a většina o plánovaném útěku nevěděla. Za hranicemi zůstalo 36 z nich. Výročí si v sobotu připomněli v původním cílovém městě – v Aši.

Na Šumavě byl znovu otevřen železniční přechod Železná Ruda – Beyerisch Eisenstein, zrušený v roce 1953 po vzniku železné opony. Zároveň se tuzemské železnice v červnu 1991 staly součástí evropské sítě vlaků Eurocity.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Železniční trať mezi českou Železnou Rudou a sousední Bavorskou Rudou, která byla před rokem 1989 desítky let neprostupná, oslavila třicet let od svého znovuotevření. Trať byla v 50. letech uzavřena a budova nádraží rozdělena na dvě části, stejně jako v Berlíně. Jde o jediné nádraží v Česku, které patří dvěma státům.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Přejít železnou oponu pomáhali lidem v roce 1948 také příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Převaděčskou síť ale rozbila Státní bezpečnost a většina policistů skončila s vysokými tresty v žaláři. Jeden z převaděčů ale nebyl dopaden. Při zatýkání Jaroslav Maršík utekl a deset let se potom skrýval v bytě své sestry v jihočeském Bavorově.

V 70. letech byl Jaroslav Jakub Sviták členem pohraniční stráže na jihu Čech. Aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč. Sviták popisuje propracovaný systém udavačů, výslechy zadržených lidí i používání samostatně útočících smeček psů.

Na Pomezních Boudách v Krkonoších demonstrovala Polskočeskoslovenská solidarita. Setkání mělo za cíl upozornit na pomalou likvidaci železné opony mezi oběma státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Třináct rozsudků smrti, čtrnáct doživotí a desítky let těžkého žaláře. Před 70 lety probíhaly zinscenované soudní procesy s protikomunistickou odbojovou skupinou Světlana. Tu tvořili především bývalí partyzáni, kteří měli na Moravě velké množství spolupracovníků. Vysoké tresty nebyly jedinou komunistickou pomstou. Rodiny odsouzených přišly o majetek a děti nesměly studovat. Tématu se v pořadech Reportéři ČT věnoval Mirek Petráček.

Takto vypadalo strhávání hraničního plotu nedaleko Domažlic. V daném úseku tehdy zbývalo ještě 120 kilometrů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.

Netradiční vernisáží začala v brněnském Technickém muzeu výstava Železná opona 1948–89. Okolí muzea se změnilo v hraniční pásmo, pro vstup potřebovali návštěvníci „propustku“. Výstava představuje historii ostrahy státních hranic, ukazuje výzbroj a výstroj jednotek Pohraniční stráže i způsoby překonávání železné opony.

Sochu Anežky České odhalil její autor v Polešovicích na Uherskohradišťsku. Sochař Daniel Trubač ji odlil k třicetiletému výročí jejího svatořečení. Od poutníků z Česka ji převezme papež František během národní pouti v Římě.

Na začátku 50. let minulého století ukrývali rodiče Věry Jirákové (Hejtmánkové) švagra prostřední dcery Cyrila Slámu, který v té době spolupracoval s britskou tajnou službou. Agent komunistům utekl do zahraničí, pomstili se ale na rodině. Všichni příbuzní skončili ve vězení, děti v dětském domově. Věře Jirákové nebylo ještě ani sedmnáct let, když ji zatkli.