Železná opona strana 2 z 2

Na začátku 50. let minulého století ukrývali rodiče Věry Jirákové (Hejtmánkové) švagra prostřední dcery Cyrila Slámu, který v té době spolupracoval s britskou tajnou službou. Agent komunistům utekl do zahraničí, pomstili se ale na rodině. Všichni příbuzní skončili ve vězení, děti v dětském domově. Věře Jirákové nebylo ještě ani sedmnáct let, když ji zatkli.

Padesát let od vydání se vrací Pták Rosomák skupiny Olympic. Album vychází v původním obalu se zrekonstruovaným zvukem a s originální vystřihovánkou od bývalého člena kapely, malíře Jana Antonína Pacáka. Deska vznikala v etapě přechodného kulturního uvolnění. Je ovlivněná érou Beatles a psychedelickou estetikou.

Šedesát let od prvního mezinárodního strojírenského veletrhu slaví brněnské výstaviště. Kvůli akci tam na konci 50. let minulého století za rok postavili pavilony B, C a Z. Pro komunistickou zemi za železnou oponou to znamenalo jedno z mála možných propojení se Západem. Z obchodů za miliardy ale těžil i tehdejší režim. Na první ročník přišlo asi 2,5 milionu návštěvníků, ten loňský jich přitáhl 80 tisíc.

Československé motorky Jawa jsou v současném Turecku přetrvávajícím fenoménem nejen pro nostalgiky a hluk jejich motorů se dodnes podílí na zvukové stopě nejen ve středomořské Antalyi. Do země na Bosporu je ve velkém přivedl turecký podnikatel Kamil Yacici – a Turkům dal poznat i české pivo.

Věřící a církevní hodnostáře, krom jiných odpůrců režimu, komunisté systematicky likvidovali. Do jejich sítí padla i Vlasta Černá, která v roce 1950 před Státní bezpečností skrývala svého učitele a kněze Felixe Davídka a společně plánovali utéct přes hranice. Domluvený převaděč byl ale konfident a mladá dívka skončila v komunistickém vězení.

Podporoval Alexandra Dubčeka a pražské jaro, kvůli tomu nemohl studovat a vysloužil si dvacet let tvrdé dřiny v dolech OKD. Byl hlavním organizátorem stávek horníků proti komunistickému režimu. S novinářem, divadelním publicistou a politikem Ladislavem Vrchovským si povídal redaktor ČT Pavel Habram.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán si v Šoproni na západě Maďarska společně připomněli třicáté výročí od takzvaného Panevropského pikniku, během kterého se stovkám občanů Německé demokratické republiky podařilo emigrovat na Západ. Událost se stala předzvěstí pádu Berlínské zdi a železné opony.

Uplynulo třicet let od pořízení slavného snímku trhliny v železné oponě. Dne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí sešli ministři zahraničí obou zemí, aby přestřihli dráty a zapózovali fotografům. Symbolické gesto navazující na několikatýdenní bourání hraniční bariéry dodalo odvahu mnoha východním Němcům, kteří se v následujících měsících přes Maďarsko pokusili dostat na Západ.

V Atom Muzeu v Míšově v Brdech od poloviny května nefunguje elektřina a zůstává i nadále zavřené. Muzeum funguje v bývalém skladu sovětské jaderné munice už sedm let. Ministerstvo obrany odpojilo objekt od elektřiny poté, co jej předalo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pozemky Vojenským lesům a statkům.

Jihočeští a bavorští vědci společně virtuálně přibližují zaniklé lokality Šumavy. Projekt mapuje místa, která vlivem poválečného dění a vysídlení původního obyvatelstva nenávratně zmizela z krajiny. Pomocí starých map, unikátní sbírky fotografií Šumavy, ale i pamětníků vědci – alespoň digitálně – znovu budují zbořené kostely i celé vesnice.

V šestnácti letech napsal poprvé o Alexanderu Dubčekovi, o dva roky později navštívil Jolyon Naegele Československo. V roce 1980 se přestěhoval do Evropy a začal pracovat v Hlasu Ameriky, informoval o dění za železnou oponou. Dnes žije bývalý americký novinář nedaleko Prahy. Doma je prý stejně tady jako v Kosovu, Německu nebo Velké Británii.

Základní škola v Dyjákovicích na Znojemsku prohlubuje spolupráci se spřátelenou školou z rakouského Wulzeshofenu. Projektu se účastní přes sedmdesát dětí. Pomocí společných workshopů vzájemně poznávají svou řeč i kulturu.

Ve studiu České televize na Kavčích horách dokončili hudbu k animovanému filmu Fany byla při tom. Popisuje události roku 1989 v Lipsku pohledem desetileté dívky a jeho cílem je přiblížit dětem pád železné opony. Snímek vzniká v koprodukci Německa, Belgie, Lucemburska a České republiky k 30. výročí konce rozdělení Evropy.

Jak popsat dětem novodobou historii? Odpověď nabídne animovaný snímek Fany byla při tom, který právě vzniká v Česku. Popisuje politické události podzimu roku 1989 v Lipsku pohledem desetileté dívky a nejmenším divákům přibližuje pád komunismu. Na filmu spolupracují čtyři evropské země. Zdejší tvůrce zastupují ilustrátor oceněného komiksu Svatá Barbora Marek Pokorný a Jan Saska, jehož krátký film Happy End byl v užším výběru na Oscara.