Šedesát let od prvního mezinárodního strojírenského veletrhu slaví brněnské výstaviště. Kvůli akci tam na konci 50. let minulého století za rok postavili pavilony B, C a Z. Pro komunistickou zemi za železnou oponou to znamenalo jedno z mála možných propojení se Západem. Z obchodů za miliardy ale těžil i tehdejší režim. Na první ročník přišlo asi 2,5 milionu návštěvníků, ten loňský jich přitáhl 80 tisíc.
Davy se tísnily za páskami, návštěvníci vrhali zaujaté pohledy. Nadšení dní prvního strojírenského veletrhu si vybavuje i Karel Svoboda. Brněnské výstaviště vedl třicet let. „Já jsem nastoupil na výstaviště před prvním veletrhem v červnu 1959. V té době už byl vydaný zákaz dovolených, a to se pracovalo 14, 16 až 20 hodin denně,“ vzpomínal bývalý ředitel Brněnských veletrhů a výstav.
Cesta k prvnímu ročníku v někdejším komunistickém Československu přitom nebyla vůbec snadná. Předcházely mu tři úspěšné ročníky Výstavy československého strojírenství. Tu se vláda rozhodla pořádat v roce 1955 po zjištění, že i státem řízená ekonomika se bez velkých prodejních či prezentačních akcí neobejde. Výsledky strojírenských výstav ukázaly, že bude nutné umožnit účast i zahraničním vystavovatelům, a tím vytvořit nabídku pro dovozy do Československa.
Podle pamětníků tak byl veletrh oknem na Západ zpoza železné opony. Prezentovaly se na něm zahraniční firmy a uzavíraly mezinárodní obchody. Památky od návštěv z ciziny má i pan Svoboda, třeba krokodýla z Kuby nebo kravský zvon ze Švýcarska.
Dodnes si vybavuje i večeři pořádanou v 80. letech pro tehdejšího šéfa britské konzervativní strany. „Ptal jsem se našeho obchodního rady, jaký mám pronést přípitek. On říkal, že musím připít na královnu a uvidím, jak pan velvyslanec vyskočí. Tak jsem připil na královnu. A on skutečně vyskočil,“ svěřil se Svoboda.
Za rok kvůli veletrhu vyrostly tři nové pavilony
Tři pavilony stavěné speciálně pro veletrh z roku 1959 vznikly ve velké rychlosti. Za krátkou dobu se tak výstaviště z roku 1928, které velmi utrpělo válkou, výrazně změnilo a rozšířilo. „Byly to pavilony B, C a Z. Každý z nich byl něčím zvláštní. Béčko byla tovární hala s těžkou únosnou podlahou, vedla tam železniční vlečka a mělo prosklení jako továrna,“ popsala architektka Veletrhů Brno Lenka Štěpánková.
Pavilon C měl být vzorovým obchodním domem se vzdušným vnitřním atriem. Třetím byl pavilon Z s kruhovým půdorysem o průměru 100 metrů v přízemí a kupolovitou střechou ve výšce 37 metrů. První brněnský veletrh byl velkým obchodním úspěchem. Československé podniky zahraničního obchodu, které měly v té době monopol na obchodování s cizinou, totiž během akce či při následných jednáních uzavřely obchody za více než pět miliard korun.
V následujících letech se veletrh stále rozrůstal, zvyšoval se zájem vystavovatelů, výstavní plocha byla pro každý ročník vyprodána. Rekordní počet vystavovatelů přijel v roce 1988. Z 2756 jich bylo 2438 ze zahraničí. I po změně režimu v roce 1989 zůstal veletrh stálou akcí, i když se v době ekonomické krize musel potýkat s poklesem zájmu vystavovatelů. Po nastartování ekonomiky však začal stejně jako vystavující firmy růst.
Loni na něj obdobně jako v předchozích letech zavítalo přes osmdesát tisíc lidí, přičemž asi desetina z nich byla ze zahraničí. Představilo se 1651 firem z 32 zemí, které obsadily plochu 45 tisíc čtverečních metrů. Kvůli omezené kapacitě musí pořadatelé posledních ročníků některé vystavovatele odmítat.
Pod obří kupolí pavilonu Z se už pracuje na instalaci letošního strojírenského veletrhu. Dál se vyvíjí i celý areál. Aktuálně se projektuje nový pavilon. Nová hala se má stavět na prostranství u pavilonu A, podle současných plánů má být hotová v roce 2022.
