Západní svět

I přes to, že Rusko opakovaně varuje Západ před vojenskou podporou Ukrajiny, evropské země ani Spojené státy se nenechají zastrašit. Putinovy hrozby se opakovaně ukazují jako prázdné. Obav se zbavují i představitelé USA. Podle hlasů z ministerstva zahraničí přesto s ruskou hrozbou při rozhodování kalkulují. To ale popírá Pentagon.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

V západním světě se objevuje nový způsob působení ekologických aktivistů. Do ulic vyrážejí hlavně v nočních hodinách, vypouštějí pneumatiky u sportovních užitkových vozidel nebo zhasínají výlohy obchodů. Známí jsou pod různými jmény. Skupiny aktivistů chtějí přinutit veřejnost, aby změnila své návyky a k životnímu prostředí se chovala šetrněji.

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

Výsledek ruské agrese proti Ukrajině nezáleží jen na odporu Kyjeva a potenciálu Moskvy, ale i na tom, jak situaci zvládne Západ, připomněl v Událostech, komentářích ruský historik Andrej Zubov. Pokud se dnes Západ před diktátorem Vladimirem Putinem skloní, čeká ho mnohem těžší válka zítra, varoval. Samotného Putina mu je líto, neboť propásl šanci vyvést definitivně Rusko z totalitní minulosti.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Bývalý český premiér Mirek Topolánek v Interview ČT24 řekl, že sankce uvalené na Rusko jsou nedostatečné, on sám by byl údajně asi ostřejší. K žádosti Ukrajiny o vyhlášení bezletové zóny uvedl, že by její zavedení mohlo vyhrotit vztahy mezi Ruskem a NATO. Lepší cestou je podle něj vybavit Ukrajinu technikou, díky které by si dokázala tuto zónu vynutit sama. Připustil také, že Ukrajina má šanci neprohrát, o část území ale podle něj přijde.

Ruský prezident Vladimir Putin chce mít Ukrajinu pod kontrolou, protože kdyby se jí podařilo zbavit problémů s korupcí či oligarchy a začala by prosperovat, mohlo by to ohrozit jeho pozici. V Interview ČT24 to uvedl historik Alexej Kelin. Protiruské sankce podle něj budou mít minimální efekt. Problém vidí v tom, že Putin je vždy o krok napřed a Západ se jen brání. Nadějí by podle něj mohlo být ekonomické pozvednutí Ukrajiny, ale to by jí musela Evropa výrazněji pomoct.

Spojené státy evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, oznámilo velvyslanectví USA v Kyjevě. Počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině začala snižovat i Moskva. Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít 16. února, uvádějí Politico, The Wall Street Journal a Der Spiegel. Agentura Reuters uvedla, že mezi případnými západními sankcemi zřejmě nebude odpojení Ruska od platebního systému SWIFT.  Americký prezident Joe Biden během sobotního telefonátu upozornil ruského prezidenta Vladimira Putina, že v případě napadení Ukrajiny přijde rychlá odpověď.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Za dobu komunismu emigrovalo z Československa podle historiků asi 200 tisíc lidí. Mezi zřejmě nejznámější uprchlíky patřila skupina bratří Mašínů. Z pětičlenné výpravy se nakonec na Západ podařilo dostat třem z nich. Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli a odsoudili společně se strýcem bratří Mašínů Ctiborem Novákem k trestu smrti, který kat vykonal přesně před 65 lety. O smrti svého příbuzného a přátel se poslední žijící člen skupiny – Josef Mašín – dozvěděl až po několika měsících.

Aroganci západoevropských zemí vůči státům z východní části Evropské unie včetně České republiky kritizoval bývalý a zřejmě i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung označil za správné, aby Brusel trval na dodržování právního státu ve všech členských zemích, varoval ale před tím, aby se západní Evropa na Východ dívala svrchu.

Ve věku 76 let zemřel někdejší sovětský disident Vladimir Bukovskij, který začátkem sedmdesátých let upozornil na zneužívání psychiatrických léčeben v Sovětském svazu k věznění disidentů. Oznámila to organizace Bukovského centrum.

Zvláštní vztah Čechů k Rusku funguje jako ukazatel stavu západní společnosti. Politici nehledí na to, co si lidé přejí, hledají proto alternativy jinde a otáčejí se směrem na Východ, řekl v rozhovoru brněnský politolog Jan Holzer. Téma popsal společně s Miroslavem Marešem z Masarykovy univerzity a týmem odborníků v knize České bezpečnostní dilema: Rusko jako přítel, nebo nepřítel?, kterou vydalo britské nakladatelství Palgrave.

Úřady odhalily pozadí jedné z největších databází dětské pornografie. Takzvaný dark web řízený z Jižní Koreje nabízel stovky tisíc videí za bitcoiny. V poutech skončilo 330 lidí z dvanácti zemí včetně USA, Saúdské Arábie i České republiky.

Z Afriky se snaží do Evropy či Spojených států dostat jako běženci lidé, kteří na status uprchlíka nemají nárok. Kvůli šanci na lepší život jsou ochotni zaplatit za falešné doklady, díky kterým získají identitu člověka pocházejícího z občanskou válkou zmítaného Somálska. Platí to třeba pro falešné keňské uprchlíky, mezi které se podařilo proniknout americké televizi CNN.

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.

Ruská média už nějakou dobu spekulují o případném nástupci Vladimira Putina. Jedním z adeptů je podle některých z nich i současný ministr obrany Sergej Šojgu. Putin s ním v pondělí slavil své narozeniny a Kreml vypustil do světa záběry, které ukazují oba muže jako blízké přátele.

Šedesát let od prvního mezinárodního strojírenského veletrhu slaví brněnské výstaviště. Kvůli akci tam na konci 50. let minulého století za rok postavili pavilony B, C a Z. Pro komunistickou zemi za železnou oponou to znamenalo jedno z mála možných propojení se Západem. Z obchodů za miliardy ale těžil i tehdejší režim. Na první ročník přišlo asi 2,5 milionu návštěvníků, ten loňský jich přitáhl 80 tisíc.

Kosovští poslanci odsouhlasili rozpuštění parlamentu a otevřeli tak cestu k předčasným volbám. Informovaly o tom tiskové agentury. Volby povedou k dalšímu odkladu jednání o normalizaci vztahů se Srbskem, které by si přál Západ.