Z Keňana Somálcem. Falešní uprchlíci se z Afriky snaží dostat na Západ

Z Afriky se snaží do Evropy či Spojených států dostat jako běženci lidé, kteří na status uprchlíka nemají nárok. Kvůli šanci na lepší život jsou ochotni zaplatit za falešné doklady, díky kterým získají identitu člověka pocházejícího z občanskou válkou zmítaného Somálska. Platí to třeba pro falešné keňské uprchlíky, mezi které se podařilo proniknout americké televizi CNN.

Jedním z falešných uprchlíků je například Omar Šaríf z keňského Nairobi. Je sice Keňan, ale léta se vydával za Somálce. „Věděl jsem, že je špatné předstírat, že jsem uprchlík. Ale měl jsem hlad a potřeboval jsem vzdělání. Musel jsem si nějak pomoct,“ vysvětlil svou motivaci.

Od přítele se dozvěděl, že v uprchlickém táboře Dadáb, který na severu Keni vyrostl pro běžence ze sousedního Somálska, může získat zdarma jídlo. A tak v roce 2009, kdy byl hlad i v Keni, vyrazil do tábora. Na původ se ho tam prý nikdo neptal. „Kdyby mě vyslýchali, řekl bych jim, odkud jsem. Ale zeptali se jenom na věk, a dokonce za mě vyplnili formulář,“ přiblížil Šaríf.

Ze Somálce Američanem

V Somálsku nikdy nebyl a Somálec se z něj stal za pár minut. Lidí jako on je podle oficiálních odhadů na čtyřicet tisíc. Všechno vyplavalo na povrch, když se keňská vláda rozhodla tábor uzavřít a začala uprchlíky vracet do Somálska. Falešných běženců se zmocnila panika. 

„Nemají status Keňana a do Somálska nepatří. V podstatě jsou bez vlasti,“ konstatoval keňský poslanec Mohamed Dahiye. Podle něj řada z falešných uprchlíků doufala, že se jim přes tábor Dadáb podaří dostat do Evropy nebo do Severní Ameriky.

Štáb CNN vypátral jednoho z těch, kterým se to podařilo a je dnes americkým občanem. Skutečných Somálců, kteří mohli být na jeho místě, je mu líto. „Ale vinu nepociťuji. Jen jsme využili příležitosti, která se nám nabízela,“ řekl CNN pod podmínkou anonymity.

Falešné doklady za tři sta dolarů

Zástupce keňské vlády podle CNN mimo záznam připustil, že existuje systém, díky němuž se Keňané, kteří se vydávali za somálské uprchlíky, mohou vrátit do vlasti. Přesto je nadále i dost těch, kteří se stále pokoušejí dostat s pomocí korupce na Západ.

Jeden z nich uvedl, že za falešné doklady zaplatil 300 dolarů. Prostředníka prý našel před pár měsíci v zadní místnosti uprchlického centra v Nairobi. „Tím je řečeno vše. Že jde o korupci. Že lidé jsou pro peníze schopni udělat cokoli,“ přiznává falešný uprchlík. 

Znamená to také, že skutečným uprchlíkům, těm nejzranitelnějším a nejpotřebnějším, se šance na lepší život tenčí ještě o něco víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled