Západ musí přejít do protiútoku, bránit se Putinovi nestačí, varovali Votápek a Kelin

2. část OVM: Kde začíná a končí Rusko? (zdroj: ČT24)

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

„Optimistický scénář je, že se Západ trochu vzpamatuje a uvědomí si, že jde o existenci západní civilizace. Pokud nechce skončit jako Římská říše nebo Byzanc, tak se musí koncentrovanému zlu vehementně postavit,“ myslí si Kelin.

Historik trvá na tom, že to Západ v případě rusko-ukrajinského konfliktu nečiní. „To zlo nevzniklo v únoru letošního roku, to vzniklo před 105 lety, a už tehdy ruští emigranti na to upozorňovali, ale tady to nikdo nechtěl slyšet. Lidé se domnívali, že je to jen zaostalý ruský národ a tady jim nic nehrozí,“ upozornil Kelin. 

Myslí si, že v současnosti nemá smysl řešit jen příznaky, ale je potřeba odstranit příčinu „ruského zla“.

Votápek sice není tak pesimistický jako Kelin, ale jak sám řekl, staví se k Západu a jeho krokům vůči Moskvě kriticky. „Západ nedělá dost. Naše sankce, i když jsou mnohem silnější, než předvídal Putin a ostatní ruští experti, stále nejsou dostatečně silné. Stále do Ruska pereme každý den miliardu eur za nákup nejrůznějších surovin, naše personální sankce jsou stále zaměřeny jen na špičky,“ řekl.

Bývalý konzul dále podotkl, že Západ nemusí brát ohledy na některé státy zdráhající se sankcionovat ruský režim přísněji. Možnost pro Rusy jezdit jen na Balaton a nikoliv na Azurové pobřeží podle něj nebude žádnou výhrou.

Jak dlouho válka potrvá?

Votápek je v případě porážky Ruska na Ukrajině ale optimistický. „Je v ruské tradici, že poté, co režim projeví svoji nekompetentnost například porážkou ve válce, tak obyvatelstvo začne masově režim odmítat a volá po změně. Budoucí porážka Ruska na Ukrajině znamená naprostou ztrátu vnitřní legitimity Putinova režimu a změnu režimu,“ podotkl.

Kelin je ale opatrnější. Podle něj je nutné postupovat hlavně racionálně vzhledem k tomu, jakou moc ruský prezident ve své zemi má. „Uvědomme si, co dělá Putin a jeho propaganda. Je velmi účinná, má to dopad i u nás, daří se rozeštvávat země Evropské unie,“ upozornil s tím, že pokud by k nějaké mírové smlouvě s Ukrajinou nakonec došlo, tak je to jen odložení tragédie.

„Dokud tam bude vláda s tímhle systémem hodnot, tak je to celosvětově nebezpečí pořád,“ dodal. Historik zároveň uvítal, že Ukrajina získala kandidátský status EU.

Zda válka skončí za dva roky, jak předpovídají někteří experti a ruští opoziční politici, je podle Kelina a Votápka otázkou. Konflikt je podle nich nyní ve fázi opotřebovování. „Děsí mě, jak velkou cenu za to budeme muset zaplatit. Bez větší pomoci se ani Rusko z toho srabu nedostane, ani Ukrajina,“ řekl Kelin.

Votápek věří, že třeba v srpnu se bilance převáží na stranu Ukrajiny, protože Rusové mají například zbraně staršího typu. „Já věřím, že se Ukrajinci nezlomí, a věřím, že Západ bude pokračovat ve své podpoře a že ji pokud možno i zesílí, takže nakonec ruskou armádu zlomí a vyženou je ze své země,“ uzavřel bývalý generální konzul v Petrohradu.