Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status EU

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně odsouhlasili udělení kandidátského statusu Ukrajině, která čelí ruské invazi, a sousednímu Moldavsku. Kandidaturu ve čtvrtek doporučili také europoslanci. Gruzii udělení statusu v budoucnu unijní lídři podmínili splněním podmínek stanovených Evropskou komisí.

Na Twitteru o udělení statusu informoval předseda Evropské rady Charles Michel. Pogratuloval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a prezidentce Moldavska Maie Sanduové. „Dnešek znamená zásadní krok na vaší cestě směrem k EU,“ vzkázal jim na sociální síti Michel.

Předseda také oznámil, že Rada uznává evropskou perspektivu Gruzie a je jí ochotná udělit kandidaturu, jakmile se vyřeší zbývající podmínky.

„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ reagoval na Twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v Unii. Za historické označila rozhodnutí summitu také moldavská prezidentka. 

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „toto rozhodnutí nás posiluje všechny“. Ukazuje podle ní světu, že je EU jednotná a silná tváří v tvář vnějším hrozbám.

„Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země v současnosti evropskému bloku předsedá. Jednomyslné rozhodnutí lídrů je podle něj jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku.

Český premiér Petr Fiala (ODS) označil výsledek jednání za velký den pro Ukrajinu i EU. Informoval také, že krátce po hlasování o udělení statusu se k evropským lídrům na dálku připojil i prezident Zelenskyj. 

Rozhodnutí posvětil i europarlament

V Evropském parlamentu příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, pětačtyřicet jich bylo proti a čtrnáct se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí.

Minulý týden přiřknutí kandidatury oběma zemím doporučila také Evropská komise. Předsedkyně Komise Leyenová však rozhodnutí okomentovala tak, že Ukrajina bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces.

Komise před týdnem zveřejnila i hodnocení připravenosti celé trojice na zahájení přijímacího procesu. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.

Před samotným vstupem do EU musí provést řadu změn i Moldavsko, celý proces může trvat i více než deset let. Leyenová však ve čtvrtek prohlásila, že věří v to, že obě země udělají reformy co možná nejrychleji.

Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupují značnou část země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí čelní zástupci členských zemí Unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.

Nahrávám video

Balkán bude muset počkat

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se však po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory tlaku několika sousedních zemí se summit nedohodl ani na přiznání kandidátského statusu Bosně a Hercegovině.

Vrcholní představitelé západobalkánských zemí po dopoledním jednání neskrývali zklamání. Nejblíže výraznějšímu kroku byla Albánie a Severní Makedonie. Udělení statusu však brání spor s Bulharskem.

„Pokud všechno půjde tak, jak má, tak můžeme mít dohodu příští týden,“ prohlásil na večerní tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho země se totiž v posledních dnech snaží zprostředkovat kompromisní dohodu mezi Sofií a Skopjí. Macron prohlásil, že pokud bulharský parlament schválí dohodu a pro bude i Skopje, státy EU mohou zahájení procesu schválit během několika dní.

Lídři věnovali debatě o unijní budoucnosti balkánských zemí celou úvodní část summitu. Podle diplomatických zdrojů požadovalo Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko přiznání kandidátského statusu Bosně, což však blokovaly především některé západoevropské země.

Proti původnímu návrhu se do závěrů jednání dostala věta, že „Evropská rada je připravena zaručit Bosně a Hercegovině status kandidátské země“ a v zájmu toho vyzývá Evropskou komisi, aby členské země rychle informovala, jak Sarajevo plní dříve stanovené požadavky. Lídři se k tématu chtějí vrátit na některém z dalších vrcholných jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 1 hhodinou

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 5 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 6 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 6 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.