Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.
Unie obdivuje především sílu, s níž Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka Komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho systémových změn, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let.
Von der Leyenová již 11. června při návštěvě Kyjeva hovořila o tom, že země potřebuje zásadní reformy zaměřené na boj s korupcí. Podle Indexu vnímání korupce, který vytváří organizace Transparency International, se Ukrajina společně s africkým Svazijskem umístila na 122. místě ze 180 států světa.
Komise doporučila udělit kandidátský status také Moldavsku. Země obávající se možné ruské agrese podle ní splňuje podmínky. Naproti tomu Gruzie, která podala přihlášku spolu s oběma zmíněnými státy v únoru po začátku ruské invaze na Ukrajinu, musí nejprve provést reformní kroky, než dosáhne pozice uchazeče.
„Gruzie je na tom z těch tří zemí ekonomicky nejlépe, zároveň je tam poměrně vysoká míra politické nestability a nestability institucí,“ zdůvodnila rozhodnutí místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Pokud Gruzie ukáže zlepšení v těchto směrech, postavení kandidáta podle ní pravděpodobně získá.
Historické rozhodnutí, hodnotí Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil prohlášení Komise za historické. „Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil rozhodnutí na Twitteru Zelenskyj.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.
Rozhodnutí Komise přivítala také moldavská prezidentka Maia Sanduová, která ho podle agentury AFP označila za důležitý moment. „Je to důležitý okamžik pro budoucnost Moldavské republiky a pro naději, kterou naši občané potřebují. Víme, že tento proces bude obtížný, ale jsme odhodláni jít touto cestou,“ dodala.
Jak získat kandidátský status
O členství v Unii může na základě článku 49 Smlouvy o EU požádat jakýkoli evropský stát, který uznává její společné hodnoty a zavazuje se k jejich podpoře. Pro proces integrace jsou v případě každé kandidátské nebo potenciální kandidátské země klíčová kodaňská kritéria, která stanovila Evropská rada v roce 1993.
Ke kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, fungující právní stát, dodržování lidských práv a respektování a ochranu menšin. Dalšími podmínkami jsou fungující tržní hospodářství, schopnost vypořádat se s konkurencí a tržními silami v EU a schopnost přijmout závazky vyplývající z potenciálního členství, mezi nimiž je také dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.
Pokud si země přeje přistoupit k Unii, předloží svou žádost Evropské radě, která požádá Evropskou komisi o poskytnutí stanoviska. O žádosti je informován i Evropský parlament. Je-li stanovisko komise kladné, může následně Rada jednomyslně rozhodnout o udělení kandidátského statusu.
„Není pochyb o tom, že Ukrajina patří do našeho hodnotového prostoru včetně členství v Unii. Široká podpora Ukrajiny je naší zahraničněpolitickou i mojí osobní prioritou. Očekáváme, že Evropská rada v příštím týdnu jednoznačně potvrdí kandidátský status,“ domnívá se český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Přístupová jednání
Tím však proces vstupu do Unie zdaleka nekončí. Evropská rada by pak na základě doporučení Komise měla opět jednomyslně rozhodnout o zahájení přístupových jednání. Během nich musí kandidátská země přijmout značné množství unijních předpisů a provádět politické a hospodářské reformy. Cílem je připravit zemi na plné členství.
Pokud jsou splněny předchozí podmínky, je sepsána přístupová smlouva, kterou ratifikují kandidátská země, vlády členských států EU a Evropský parlament. To znamená, že proces mohou nakonec zastavit politici. V minulosti se proti rozšiřování postavily Německo nebo Francie.
Ukrajina však podporu Paříže a Berlína získala během čtvrteční návštěvy francouzského prezidenta Emanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze v Kyjevě. Ti společně s italským premiérem Mario Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem deklarovali, že země patří do „Evropské rodiny“.
Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra v pátek prohlásil, že jeho země je udělení statusu nakloněna.
Kandidátskou zemí je i Turecko
V současnosti probíhají přístupová jednání s Černou Horou, Srbskem a Tureckem. Dalšími kandidátskými zeměmi jsou Albánie a Republika Severní Makedonie. O kandidátský status usiluje také Bosna a Hercegovina a Kosovo.
Turecko požádalo o členství v EU v roce 1987 a za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999. Jednání byla zahájena v říjnu 2005. Vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií ale komplikuje vícero sporů. Vedle rozepří o námořní ekonomické zóny s Kyprem a Řeckem turecká vláda čelí často kritice unijních zemí za své autoritářské počínání.
Srbsko a Černá Hora jsou v rozhovorech o vstupu nejdále a komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas k zahájení přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají.
Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále. Unie není v pohledu na své rozšíření jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod větší vliv Ruska nebo Číny.
Chorvatský prezident Zoran Milanović v pátek v reakci na rozhodnutí Komise vyzval, aby některé státy Evropské unie snížily zemím západního Balkánu svá kritéria pro členství v Unii. Prohlásil také, že kandidátský status měla získat i Bosna a Hercegovina.
