Vláda Petra Fialy (ODS) představila program českého předsednictví v Radě EU, které začne 1. července. Za priority označuje například zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost nebo posílení obranných kapacit a kybernetickou bezpečnost.
České předsednictví EU se zaměří na Ukrajinu či energetickou bezpečnost. Vláda představila i logo
Tisková konference k představení priorit českého předsednictví EU (zdroj: ČT24)
„Ruská invaze na Ukrajinu otřásla mnoha našimi jistotami, oslabila a odhalila slabiny bezpečnostní architektury v Evropě, kterou budeme muset nově uchopit, a hlavně aktivně, nikoli jenom jako pozorovatelé spoléhající na ostatní, rozvíjet,“ řekl na tiskové konferenci Fiala.
- Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
- Energetická bezpečnost
- Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
- Strategická odolnost evropského hospodářství
- Odolnost demokratických institucí
Všech pět bodů podle premiéra zahrnuje dlouhodobé strategické zájmy a priority České republiky a hodnoty, které Česko dlouhodobě zastává a na které je hrdé.
„Spolu s našimi evropskými partnery budeme během šesti měsíců v čele Evropské unie usilovat o to, abychom byli společně silnější a abychom tuto naši silu dokázali využít ve prospěch těch, kteří ji potřebují,“ dodal ministerský předseda. Stejně jako v roce 2009 se podle něj Česko kormidla chopí v nelehkém období.
Oficiální logo českého předsednictví Radě EU
Větší pružnost využití evropských peněz
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) během představení priorit předsednictví rozvedl, o co konkrétně bude Česká republika usilovat v rámci jednotlivých bodů. Pod prioritou řešení ukrajinské krize a obnovy ukrajinské poválečné ekonomiky bude podle Beka Česko moderátorem debaty o větší flexibilitě ve využití evropského rozpočtu.
„To je pro nás zásadní téma, protože jak na straně Ukrajiny, tak na straně členských zemí vzniká nová situace, nové potřeby, my budeme usilovat o to, aby došlo k revizi některých legislativních norem, které regulují využití evropského rozpočtu,“ uvedl Bek.
Podle Fialy se aktuálně zvyšuje flexibilita u už schválených programů, je ale nutné vést debatu o dalších penězích a nových nástrojích pro zvládání uprchlické vlny v nejvíce zasažených zemích.
Premiér označil budoucí snahu o obnovu Ukrajiny za Marshallův plán, tedy obdobný program, jakým pomohly Spojené státy k obnově západní Evropy po druhé světové válce.
V oblasti energetické bezpečnosti bude podle něj v centru České pozornosti balíček RePower EU, který otevírá cestu ke společným nákupům plynu a k využití k evropských finančních zdrojů pro dobudování energetické soustavy.
- Rozpočet dosahuje výše 1 835 873 361 korun. Další prostředky byly rozděleny i mezi rezorty. Výdaje na české předsednictví se tak pohybují ve výši 2,25 miliardy korun.
- Česká republika bude předsedat Radě EU od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022.
- V Praze se akce budou konat na Pražském hradě, v Kongresovém centru, hotelu Diplomat nebo v multifunkčním centru O2 universum.
- Zahajovací koncert se bude konat 8. 7. v Pražském Rudolfinu. Se speciální skladbou vystoupí klavírní virtuos Tomáš Kačo.
Česko se podle Beka při předsednictví bude zabývat také návrhem Evropské komise týkajícím se plurality médií, bude též moderátorem debaty o právním státu. „Budeme zvedat další témata v oblasti vlády práva, která dosud nebyla aktuální, například pronásledování válečných zločinů a pozitivní výměna zkušeností s vymáháním sankčních mechanismů mezi evropskými státy,“ vysvětlil ministr. Česko též bude mít na starosti zavádění obranné koncepce.
Česko také vysílá podle ministra signál, že je dlouhodobě advokátem otevřenosti obchodních vztahů s třetími zeměmi, jež mají podobné hodnoty jako Česká republika. Od českého a následného švédského předsednictví se očekává, že pomohou rozmrazit vyjednávání o smlouvách například s Novým Zélandem, Austrálií, Mexikem či Latinskou Amerikou. „Ztráta příležitostí v Rusku musí být vyvážena otevíráním nových příležitostí v jiných částech světa,“ řekl Bek.
Prioritou je ale i hledání náhradních zdrojů surovin pro evropský průmysl nebo akt o čipech, který by měl do Evropy vrátit sofistikovanou produkci v této oblasti.
Události: České předsednictví Radě EU (zdroj: ČT24)
Logo předsednictví a jeho symbolika
Vláda také na tiskové konferenci představila logo českého předsednictví. „Naše vizuální identita vychází z předsednictví v roce 2009, vyobrazuje růžici dvaceti sedmi prvků symbolizujících jednotlivé členské státy, přičemž každý prvek odráží barvy konkrétní země,“ popsala logo Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády.
Tvar hlavního prvku podle ní představuje stylizovanou podobu střelky kompasu a odkazuje tím na doplňkový motiv prvního českého předsednictví, což byla mapa Evropské unie, složená ze zkratek jejích zemí. „Symbol kompasu naznačuje, že budeme navigovat směřování Evropy a psát budoucnost Evropské unie,“ řekla Kotalíková.
Představení nového loga předsednictví Česka v Radě EU (zdroj: ČT24)
Podle Kotalíkové také logo poukazuje na vizuální unikátnost české vlajky, která má jako jediná z vlajek států EU specifický prvek „klínu“. „Jednotlivé střelky růžice loga jsou proto složené právě z těchto klínů,“ uvedla Kotalíková.
K dispozici bude také unikátní poštovní známka českého předsednictví v nákladu 400 kusů a v hodnotě 39 korun. Výtvarný návrh zpracoval Filip Hejduk. Známka bude k dostání na webu České pošty a na jednotlivých pobočkách pošty.
Nová poštovní známka českého předsednictví Radě EU
Motto předsednictví
Motto českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku zní Evropa jako úkol. Inspiruje se projevem bývalého prezidenta Václava Havla z roku 1996 v Cáchách, ve kterém se zamýšlel nad úlohou Evropy v proměněném světě. Takové úvahy jsou aktuální i dnes, i když není tolik času na přemýšlení, ale je nutné velmi rychle jednat, řekl Mikuláš Bek.
Motto předsednictví je poněkud delší v angličtině, ve které zní: „Europe as a task: rethink, rebuild, repower.“ Bek zdůvodnil různý rozsah hesel tím, že ne vždy lze najít přesný a výstižný překlad. Jako hlavní tentokrát vznikla anglická verze, protože primárním publikem je evropská pospolitost. Bek v té souvislosti připomněl heslo „Evropě to osladíme“, které doprovázelo kampaň k předsednictví v roce 2009. „Český vtip není úplně snadné přeložit do angličtiny,“ dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil motto za výstižné, Česko se podle něj k evropskému úkolu hlásí. „Společná Evropa, její budování, vytváření, její dobrá podoba, která slouží rozvoji jednotlivých národních společnosti, je náš společný úkol,“ konstatoval. Především ruská agrese na Ukrajině podle něj ukázala, že bezpečnost, svoboda či demokracie jsou křehké hodnoty, které je nutné bránit vůči agresorům. „Demokracie je každodenní úkol, boj o svobodu je každodenní úkol,“ dodal.
Jana Kotalíková představila také videospoty, které propagují české předsednictví.
Spoty pro české předsednictví v Radě Evropské unie (zdroj: ČT24)
Akce v rámci předsednictví
Nejvíce akcí v rámci předsednictví se uskuteční mimo Česko, v Bruselu a také ve Štrasburku a v Lucembursku. Půjde hlavně o takzvané rady ministrů. V Česku se uskuteční řada konferencí nebo neformálních schůzek.
První akce se uskuteční už 16. června v Lichtenštejnském paláci v Praze, kde vládní kabinet přijme předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou a šéfy jednotlivých parlamentních frakcí.
Z finančních důvodů se budou akce, které se budou konat v Česku, odehrávat hlavně v Praze. Nejvýznamnější jednání budou na Pražském hradě, neformální akce nebo konference se budou pořádat v Kongresovém centru. Akce ale budou i v dalších komerčních prostorech.
Mimo metropoli se ale uskuteční vůbec první jednání v rámci předsednictví. A to 1. července v Litomyšli, kdy je na programu společné zasedání vlády a evropské komise. Slavnostní zahájení bude 8. července v Praze koncertem v Rudolfinu.
Události: Jaké akce se odehrají v rámci předsednictví ČR v Radě EU (zdroj: ČT24)
Zmocněnci pro jednání o životním prostředí
Na mezinárodních jednáních o životním prostředí budou zastupovat Česko během předsednictví v Radě Evropské unie exministři životního prostředí Jan Dusík a Ladislav Miko. Jako zmocněnce je ve středu schválila vláda. Dusík je náměstkem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL), má na starosti agendu spojenou s ochranou klimatu. Miko je poradcem ministryně.
Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělila, že Dusík bude zmocněncem právě pro mezinárodní jednání ohledně tématu změny klimatu. Miko se bude věnovat hlavně jednáním, která se týkají ochrany biodiverzity a ekosystémů.
V půlroce českého předsednictví se podle MŽP uskuteční několik důležitých mezinárodních akcí souvisejících s ochranou životního prostředí a klimatu. Patří k nim například klimatická konference OSN, která bude v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu, nebo konference Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Ta se, taktéž v listopadu, uskuteční v Panamě.
Vyjednavačem pro rozpočet EU bude Georgiev
Vláda také jmenovala vládního zmocněnce českého předsednictví pro vyjednávání rozpočtu Evropské unie na rok 2023. Bude jím náměstek ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční trhy Jiří Georgiev.
„Dosažení vyváženého a akceptovatelného rozpočtu EU pro příští rok bude jedním z hlavních úkolů nadcházejícího českého předsednictví v Radě Evropské unie. Celá procedura, která začíná diskusemi v rámci Rady po zveřejnění návrhu Komise 7. června, se završí během podzimu,“ uvedlo ministerstvo.
Georgiev jako vedoucí vyjednávacího týmu českého předsednictví tak bude zastupovat radu při vyjednáváních. „Se svými protějšky z Evropského parlamentu a za účasti Evropské komise bude usilovat o dosažení včasné a realistické dohody o rozpočtu EU na rok 2023, která zajistí nezbytné finanční prostředky pro naplňování cílů a priorit v rámci Evropské unie,“ uvedl úřad.
Evropská komise navrhla na počátku června na příští rok rozpočet EU za 185,6 miliardy eur (asi 4,5 bilionu korun). Prioritou jsou klimatické změny, digitalizace i následky války na Ukrajině. Rozpočet bude stejně jako letos doplněn dotacemi z fondu obnovy, které členským zemím zajistí dalších 113,9 miliardy eur. Unijní exekutiva chce část mimořádného balíku věnovat na následky ruské invaze na Ukrajině a s ní související energetické krize.