První české předsednictví v EU také poznamenaly problémy s Ruskem a další krize

Nahrávám video

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Hned po prvním týdnu českého předsednictví Rusko na pokyn tehdejšího premiéra Vladimira Putina uzavřelo plynovody přes Ukrajinu, a to kvůli údajným krádežím. Tehdejší premiér a předseda ODS Mirek Topolánek odletěl do Moskvy a s Putinem dojednal obnovu dodávek. Většinu návrhů na řešení energetické závislosti ale v Evropě neprosadil.

„Když nás – vlastně takovou tu úderku, která chtěla daleko tvrdší postup proti Rusku – smázli Sarkozy a Merkelová na tři doby, tak jsem říkal, děláme velkou chybu, další na řadě je Krym,“ vzpomíná dnes Topolánek. 

Právě s Francií a prezidentem Sarkozym mělo Česko největší spory, třeba na prvním vrcholném summitu o dopadech ekonomické krize. Ty další už Topolánek řídil jako premiér v demisi, když jeho vláda ztratila většinu ve sněmovně. 

Řízení převzala úřednická vláda

V Praze ještě Topolánek hostil summit unijních lídrů s americkým prezidentem Barackem Obamou. Na poslední dva měsíce převzala řízení evropských schůzek vláda Jana Fischera. Ten dojednal třeba kompromis umožňující definitivní schválení Lisabonské smlouvy.

„Pokud jde o Česko, je opravdu dobře, co se stalo, pán, který přišel z Českého statistického úřadu, odvedl práci, která na mě opravdu udělala dojem. České předsednictví skončilo dobře,“ glosoval situaci tehdy Nicolas Sarkozy. 

Prorocká Entropa

Bruselští europoslanci a novináři hodnotili poté české předsednictví velmi rozdílně, někteří tvrdili, že bylo poněkud chaotické, jiní ho označili za promarněnou příležitost, anebo pro ně bylo „nekonečně zajímavé“. 

České předsednictví v Bruselu symbolizovala umělecká instalace Entropa, zobrazující v karikatuře, jak se na jednotlivé země dívají ostatní Evropané. Dílo předznamenalo i budoucí brexit – místo pro Velkou Británii nechal výtvarník David Černý prázdné.

Štafetu v předsednictví po Česku poté přebíralo Švédsko, stejně jako tomu bude opět na začátku roku 2023. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 5 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 6 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 6 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 6 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 7 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 8 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.