David Černý

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

V areálu Automatických mlýnů v Pardubicích je od čtvrtka nové dílo sochaře Davida Černého. Jde o interaktivní technologicko-umělecké dílo, které bude sloužit k podpoře handicapovaných dětí. Instalace má podobu lodičky, kterou mohou lidé rozpohybovat finančním příspěvkem, ten pak zamíří na základní školu Svítání, kterou právě handicapované děti navštěvují.

Evropská unie má nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jejich vymezení přišlo ve správný čas, míní vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva AV ČR Alžběta Solarczyk Krausová. Stanovena jsou podle ní zejména pro firmy a občanům Unie mají zajistit ochranu jejich práv. Programátor AI Tomáš Mikolov optimistický pohled nesdílí. „Budeme bránit uživatele – to jsou taková vzletná hesla,“ myslí si. Regulace podle něj vznikají na základě „fantastických představ politiků a byrokratů“.

Veselí nad Moravou na Hodonínsku má od začátku května novou sochu. Dílo známého umělce Davida Černého zdobí areál vinařství nedaleko Baťova kanálu. Budí ovšem kontroverze – podle části místních znázorňuje psy při kopulaci. Vznikla dokonce internetová petice za odstranění díla.

Umění musí vzbuzovat emoce, uvedla v pořadu 90' architektka Eva Jiřičná k instalaci motýlů Davida Černého na obchodním domě Máj. Podotkla, že působí vesele a prostranství to obohatí, s čímž souhlasil i architekt Josef Pleskot, podle kterého lidi instalace těší. Zároveň ho zaujalo, že si nikdo nevšiml chybně provedeného nápisu Máj. V zahraničí je podle něj větší svoboda, jak s veřejným prostorem zacházet, za což může v Česku politika. Podobně se vyjádřila i prezidentka Nadačního fondu Kaplicky Centre Eliška Kaplicky Fuchsová. Podle ní Praha reziví a v dnešní době nemá co nabídnout, přičemž chybí politická osobnost, která by stavby prosazovala.

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci namontovali i druhého několikametrového motýla od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire. První plastika byla na fasádu ve Spálené ulici připevněna už v sobotu. Kdy začnou plastiky hýbat mechanickými křídly, není jasné, podle mluvčí investora Michaely Fialoéá Rozšafné to v neděli ještě nebude. V křižovatce se na chodnících po celý víkend shlukovali lidé, kteří si motýly fotografují.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Architekturu vystudoval a nyní o ní učí, píše i točí. A pro řadu diváků právě on otevírá často bolavé otázky veřejného prostoru v Česku. Architektura má podle něj schopnost ovlivňovat vztahy. „Když vytvoříte nějaký dobře udělaný prostor, o který se navíc staráte, tak se lidi v něm také chovají jinak,“ sdělil Adam Gebrian v Interview ČT24, kde mluvil i o diskutovaných sochách umělce Davida Černého, které mají zdobit pražský obchodní dům Máj, o Vltavské filharmonii nebo vizi pro pražskou magistrálu.

Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají už za necelé dva měsíce zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh sochaře Davida Černého nelíbí. Autor soch o připravovaném díle diskutoval v pořadu Události, komentáře s kurátorkou umění ve veřejném prostoru Marií Foltýnovou, která zkritizovala nejasnost záměru – nevidí souvislost místa s NATO a českým členstvím v této organizaci, k čemuž mají sochy odkazovat.

Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

O tom, jak se proměňovala a jak vypadá důvěra v politiku a co všechno vlastně politika je, debatovali ve Fokusu Václava Moravce bývalá soudkyně Eliška Wagnerová, politolog Tomáš Lebeda, farář Miloš Rejchrt, filozof David Černý, ekonomka Eva Kotlánová a bývalý premiér Jan Fischer. V přímém přenosu ze Senátu probrali i to, jak vypadá politický ideál a proč je nedosažitelný.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

Drážďany hostí až do konce roku české tvůrce, kteří zde v rámci uměleckého festivalu Všechnu moc imaginaci! nabídnou nejen svá výtvarná díla, ale i divadelní a filmová představení, koncerty a autorská čtení, diskuse a performance. „Česká sezona v Drážďanech“ svým způsobem navazuje na tradici česko-drážďanské „družby“.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Pražský Klub 007, Ladronka, Milada nebo Zlatá loď byla místa, která po revoluci představovala kulturní a společenskou alternativu. Squaty a centra popisuje nová kniha Radima Kopáče a Gabriely Kontra s názvem Padáme i na tvou hlavu. Snažili se ukázat, co bylo a zbylo z devadesátek.

Rekordní počty nových případů covidu-19 eviduje nejen Česko, ale i sousední země. V Rakousku byla situace nejkomplikovanější loni v listopadu, aktuálně je stav podstatně horší. Denní přírůstek tam dosáhl téměř šestnácti tisíc, což je nejvíc za celou dobu pandemie. To vede tamní vládu ke zpřísňování opatření, od pondělí spustí plošnou uzávěru. Ta by se měla po třech týdnech vrátit do režimu pouze pro neočkované. K podobným opatřením sahají i další země, mluvili o tom velvyslanci a ostatní hosté Devadesátky.

V Česku je stále v porovnání s ostatními zeměmi nízká proočkovanost proti covidu-19. Cest, jak může stát k očkování přesvědčovat, je hned několik, a to jak pozitivných, tak i těch negativních. Etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR David Černý v pořadu 90′ ČT24 zdůraznil, že v jisté situaci je třeba, aby individuální lidská práva ustoupila do pozadí a přednost dostal zájem společnosti.

Hned několika samostatnými výstavami slaví galeristé srpnové osmdesátiny výjimečného výtvarníka Kurta Gebauera. Ten do expozic zapůjčil jak sochy, tak i nové malby. Plátna vystavuje jen výjimečně. Zhruba padesátku jich namaloval od konce loňska a poprvé budou k vidění právě na narozeninových výstavách.

V noci z 27. na 28. dubna 1991 změnil tank číslo 23, tvořící součást památníku sovětských tankistů na pražském Smíchově, barvu z vojenské zelené na růžovou. Poslechněte si, jak toho času trestně stíhaný iniciátor akce David Černý o svém činu tehdy uvažoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.