Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.
Česká Entropa rozčílila Bulharsko tureckými záchody a předznamenala brexit
Entropu, odkazující názvem na výraz v podstatě označující chaos, vytvořil David Černý a jeho spolupracovníci na zakázku tehdejší české vlády. Jakkoliv do posledního okamžiku tvrdil, že jde o kolektivní práci jeho a umělců z dalších šestadvaceti členských zemí Evropské unie.
„Groteskní nadsázka a mystifikace patří ke znakům české kultury a vytváření falešných identit je jednou ze strategií současného umění,“ uvedl Černý. Dílo, které vážilo osm tun a na výšku i na šířku měřilo šestnáct metrů, nešlo přehlédnout nejen kvůli svým rozměrům, ale i kvůli tomu, co zobrazuje. Plastika si pohrávala se stereotypy připisovanými jednotlivým státům Unie, pro některé tak ovšem činila kontroverzním způsobem.
Proč chybí Británie?
Například Italy viděl Černý jako fotbalové mužstvo masturbující s fotbalovými míči, často stávkující Francii halil nápis „stávka“, z Irska se staly hrající a nadouvající se dudy. Rakousko, známé odporem k jaderné energii, ztělesňovaly chladicí věže jaderné elektrárny. Z Nizozemska, jehož část leží za hrázemi pod úrovní hladiny moře a kde žije hodně přistěhovalců, zbyly jen minarety vykukující z vody. Z Rumunska nepřekvapivě shlížel Drákula.
Česko mělo podobu zlatem lemovaného displeje s výroky Václava Klause o Evropské unii a ekonomice. Za svůj nejoblíbenější stát v Entropě Černý označil Velkou Británii. „Bylo s ní nejmíň práce a i nápad je nejvychytanější,“ vysvětlil. Dílek se Spojeným královstvím totiž ve skládačce úplně chyběl jako reakce na skeptický postoj země vůči Evropské unii. Zůstalo jen prázdné místo. Černý tak svým způsobem předznamenal brexit, kdy si Britové odhlasovali konec členství v EU o sedm let později.
U Slovenska vadila maďarská trikolora, u Dánska karikatura Mohameda
Ne všechny země přijaly své zobrazení s nadhledem. Tehdy vládní Slovenská národní strana (SNS) se ohradila proti podobě své vlasti coby salámu či sýru převázaného maďarskou trikolorou.
Místopředsedkyně SNS Anna Belousovová dílo v kontextu vyhrocených slovensko-maďarských vztahů označila za politickou provokaci a spolu se stranickými kolegy vyzvala ministra zahraničí, aby Česko požádal o odstranění příslušného dílku. Ministerstvo se nakonec spokojilo s omluvou od ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS).
Entropa
David Černý se omlouval dánské umělkyni Susan Malberg Albertsenové, kterou v mystifikačních materiálech uvedl jako spoluautorku části zobrazující Dánsko. Mělo jít o jméno fiktivní osoby, nicméně se ukázalo, že žena tohoto jména se umění skutečně věnuje.
V souvislosti s Dánskem Černý rovněž označil za naprostou dezinterpretaci dohady, že model země sestavený z lega má připomínat karikatury proroka Mohameda, které vyvolaly po zveřejnění v dánských novinách poprask v muslimských zemích. V propojených dálnicích s pohybujícími se auty na dílku Německa zase někteří rozpoznávali svastiku. I to Černý opakovaně popřel.
„Záchodový“ spor s Bulharskem
Největší poprask vyvolalo Bulharsko, kde žije početná turecká menšina. Proti satirické plastice s tureckými záchody podalo protestní nótu. Podpory se Bulharům dostalo i od českého prezidenta Václava Klause, když se osobním dopisem omluvil svému bulharskému protějšku a následně žádal českou vládu, aby se od Entropy distancovala.
Bulharský deník Trud se rozhodl oplatit vtip stejným vtipem a přišel s karikaturou Švejka kálejícího na mapu Česka. Český velvyslanec v Bulharsku jako dárek dostal záchodovou mísu.
Bulharský dílek byl nakonec – jako jediný – zakryt. Ovšem to pro změnu vyprovokovalo petici od části bulharských občanů, kterým zakrytí Bulharska vadilo. Přidalo se k nim i sdružení polských aktivistů, teoretiků umění a novinářů Index 73, jež v ústupku bulharskému požadavku vidělo cenzuru.
„Evropa postrádá umění kritické reflexe. Požadujeme, aby se bulharská vláda omluvila a aby byla zakrytá část Entropy opět odhalena,“ uvedla mluvčí hnutí Lidia Makowská. Entropa podle nich otevírá debatu o interních evropských problémech. Samo Polsko Černý viděl jako parafrázi slavné fotografie z konce druhé světové války, z dobytí ostrova Iwodžima, na němž američtí vojáci vztyčují prapor. Na polském dílku se ovšem figurky snaží pozvednout duhovou vlajku, což symbolizuje LGBT komunitu.
David Černý před Entropou
Vyplazený jazyk i klišé, psala zahraniční média
Na Entropu hojně reagovala zahraniční média. BBC označila Černého za enfant terrible českého umění. Francouzský list Libération napsal: „Aféra je prostě rozkošná: Praha chtěla vyzkoušet smysl pro humor svých partnerů útokem na místa, kde to bolí, a nechala se chytit do vlastní sítě jedním ze svých nejkontroverznějších umělců.“
Polský list Gazeta Wyborcza ocenil, že navzdory neveselé době vyplázl Černý jazyk na nafoukanou Evropu. „Provětral ovzduší v Evropě, kde se stala módní péče o image země,“ stojí v reakci. Naopak německý Die Welt v článku s názvem Umění s trapnými klišé zděsilo země EU poznamenal, že Češi mají i tak dost práce s krizí v Gaze, s válkou o plyn a s Lisabonskou smlouvou. Dílo Černého agendu ještě rozšířilo.
Kdo má smysl pro humor
Jistá kontroverze se každopádně od Davida Černého – autora růžově natřeného sovětského tanku, mimin na žižkovském vysílači nebo klikujícího doubledeckeru pro olympiádu v Londýně – dala očekávat, když ho vláda oslovila.
Například podle českého výtvarného kritika Jiřího Ptáčka samotná mystifikace doplňuje princip zneužití institucí, který je v umění vcelku používaný. Většinou má odhalit, zda je instituce schopna sebereflexe. Z průzkumu agentury STEM vyplynulo, že česká veřejnost se při hodnocení plastiky rozdělila na dva tábory.
„Nechtěl jsem nikoho urazit. Jsem šokován, že jisté státy nemají smysl pro humor,“ poznamenal Černý v jednom z rozhovorů. Když se ale Mladá fronta Dnes (MfD) rozhodla otestovat jeho smysl pro humor, zábavné mu to nepřipadalo.
Entropa
Noviny uveřejnily smyšlený rozhovor s umělcem, až v závěru prozradily, že jde o kombinaci reality a fikce. Po vzoru Davida Černého byla připojena i veřejná omluva. V ní se MfD omluvila „vládě, Evropské unii, Bulharsku a Davidu Černému“. Autor Entropy namítal, že ve zpravodajství je taková mystifikace na rozdíl od uměleckého díla nemístná.
Černý vrátil peníze
Při oficiálním odhalení Entropy v lednu 2009 se ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra spolu s Černým omluvili všem, „kdo se cítí tím nějakým způsobem dotčeni“. Podle Vondry vláda schvalovala mozaiku, v níž všechny země EU byly zobrazené jen svými půdorysy, a upozornil, že Entropa nezobrazuje pohled České republiky. Nicméně samotného uměleckého počinu se zastal. „Předsudky nejlépe odstraníme tak, že si je uvědomíme,“ mínil.
Černý k omluvám připojil i slib, že vrátí peníze, které do projektu vložil stát (1,9 milionu korun), a nebude ani nic požadovat za nájem díla (místo 1,2 milionu korun souhlasil jen se symbolickou korunou). Podle Vondrova úřadu bylo součástí dohody, že si umělec sám obstará finance na realizaci projektu. Přibližně deset milionů korun poskytla (už neexistující) nizozemská těžební společnost New World Resources, jejíž dceřinou společností byla OKD.
Vláda padla, Entropa také
Rozruch kolem Entropy nakonec zastínil pád české vlády během předsednictví. Černý nechal plastiku z budovy Rady EU předčasně odstranit, předsednictví pro něj prý skončilo pádem kabinetu Mirka Topolánka (ODS). „Především je to protest proti tomu, jakou ostudu udělal odvoláním vlády v době předsednictví České republice a všem jejím občanům (prezident Václav) Klaus spolu se sociálními demokraty a komunisty,“ prohlásil.
Nové, stálé umístění pro Entropu našel v plzeňském vědeckém centru Techmania, které plastiku pořídilo za zhruba 10,2 milionu korun. Když předtím dočasně stála v pražském Centru DOX, podpořil Černého záměr někdejší prezident Václav Havel. „K modernímu, postmodernímu a post postmodernímu umění patří šokovat a mystifikovat. Odhalím teď další mystifikaci, Entropu neudělal David Černý, to jsme vytvořili my dva ve snaze poškodit vládu, Jiří Paroubek a já,“ tvrdil v nadsázce.
Kontroverze kolem bruselské plastiky využilo později pražské Divadlo bez zábradlí, aby upozornilo na dílo s názvem Embryo, které David Černý umístil na fasádu a okap instituce. Pozornost měly přitáhnout nepravdivé zprávy o pohoršení části divadelníků, podobně jako rozruch dostal do mediálního prostoru kdysi Entropu.
A když předloni Česko opět po třinácti letech předsedalo Radě EU, v pobočce bulharské národní galerie připomněla Entropu svou instalací česká umělkyně Lenka Klodová. „Nabízí se, abychom tento moment v rámci výstavy symbolicky využili a zmiňované politikum jejím prostřednictvím uvedli do nového, přívětivějšího a smysluplnějšího kontextu,“ podotkl tehdy kurátor František Zachoval.