Umění musí vzbuzovat emoce, uvedla v pořadu 90' architektka Eva Jiřičná k instalaci motýlů Davida Černého na obchodním domě Máj. Podotkla, že působí vesele a prostranství to obohatí, s čímž souhlasil i architekt Josef Pleskot, podle kterého lidi instalace těší. Zároveň ho zaujalo, že si nikdo nevšiml chybně provedeného nápisu Máj. V zahraničí je podle něj větší svoboda, jak s veřejným prostorem zacházet, za což může v Česku politika. Podobně se vyjádřila i prezidentka Nadačního fondu Kaplicky Centre Eliška Kaplicky Fuchsová. Podle ní Praha reziví a v dnešní době nemá co nabídnout, přičemž chybí politická osobnost, která by stavby prosazovala.
„Mě to rozveselilo, je to taková veselá skulptura, která obohatí pohledy na roh budovy,“ uvedla Jiřičná s tím, že by nesouhlasila s památkáři, že jde o architektonicky důležitou budovu. „Samozřejmě z pohledu České republiky to znamená určitý pohled na historii, ale všichni noví mladí cizinci, kteří přijedou, uvidí veselou plastiku, která obohatí jejich prostor.“
Zmínila, že jako každé umění to bude mít odpůrce i příznivce. Ale umění podle ní musí vzbuzovat emoce. „Doufejme, že to bude ve prospěch obohacení a rozptýlení,“ podotkla. Debata v Česku ji překvapuje, ale je to také podle ní dáno tím, že žije v Anglii, kde se podobné skulptury objevují velice často. „Po čase si na to, myslím, všichni zvyknou, stejně jako si zvykli na Tančící dům a jiné stavby, které velice burcovaly k pozastavení nad tím, že jde o něco nového,“ podotkla. „Život by byl nudný, kdyby se nám všem líbilo to stejné,“ dodala s tím, že Praze může instalace jen prospět.
S tím souhlasil i Pleskot. „Viděl jsem kolem sebe spoustu veselých lidí, které to evidentně těšilo, a já vždy, když vidím, že to lidi těší, tak sám jsem také potěšen. Mám velmi dobrý pocit,“ uvedl a zmínil, že dílo je autentické a prověří ho čas. „Můžeme diskutovat o tom, zda tam má být na budově, nebo tam nemá být, soukromý investor se rozhodl, veřejnému prostoru to neškodí, je to zpracované s profesionalitou Davida Černého,“ podotkl.
Podle něj je ale zajímavé, že si vůbec nikdo nevšiml nápisu Máj, který tam je v nové podobě. „Je špatný, jedou přes to kamery a nikdo si toho nevšimne. (...) Je špatný v typografickém slova smyslu, ve smyslu umístění na budově,“ podotkl s tím, že typ písma se k domu nehodí. Dodal také, že diskuzi o motýlech bylo věnováno ve veřejných médiích až moc prostoru.
V zahraničí je podle něj větší odvaha a svoboda, jak s veřejným prostranstvím zacházet. V této souvislosti zmínil návrh Vltavské filharmonie od dánského studia Bjarke Ingels Group. Podle něj jde o „otvírák“ k veřejným projektům, které se léta zanedbávaly. „Knihovna Jana Kaplického to dokazuje. (...) Je trošku škoda, že jsme zatím nedokázali postavit veřejnou stavbu tohohle typu,“ podotkl a dodal: „Politika nedokázala přenášet takové požadavky, aby stavby tohoto typu mohly vzniknout, problém vidím v politice státu.“
Podobně se vyjádřila i Kaplicky Fuchsová, která zmínila, že Česko potřebuje konečně politickou osobnost, která prosadí něco, co vrátí zemi zpět k moderní architektuře. „Praha trošku reziví, má všechny architektonické skvosty a slohy, ale v dnešní době moderní architektury nemáme co nabídnout,“ podotkla a dodala, že chybí osobnost na politické scéně, která by se dokázala postavit za umělecké dílo nebo i budovu. „Byl tu Václav Havel, který se postavil za Tančící dům, a od té doby nic, tudíž si myslím, že bychom k tomu měli přispět, a velmi doufám, že se tak stane i v budoucnosti. Zmínila, že by se velmi ráda dožila nejen výstavby Národní knihovny, ale i budovy filharmonie.
Podotkla, že s motýly na obchodním domě se začal více kultivovat veřejný prostor a také se více odkryl. „To místo má problémů více než jen ty motýly. Myslím, že teď by se mohlo o tom prostoru i uvažovat v jiném kontextu. Díky motýlům se najednou díváme na tu budovu úplně jinak, takže já jsem ráda, že to tam je, a Davidovi Černému za to tleskám, fandím a gratuluju,“ uvedla.
