Josef Pleskot

Na druhém nádvoří litomyšlského zámku vznikne SmetaNový sál. Budou se v něm konat představení z programu festivalu Smetanova Litomyšl. Novou koncertní síň, která nahradí provizorní multifunkční halu, navrhl architekt Josef Pleskot. První návštěvníci by se s ní měli seznámit příští rok v červnu. Mobilní konstrukce by měla vyjít až na sedmdesát milionů korun.

Umění musí vzbuzovat emoce, uvedla v pořadu 90' architektka Eva Jiřičná k instalaci motýlů Davida Černého na obchodním domě Máj. Podotkla, že působí vesele a prostranství to obohatí, s čímž souhlasil i architekt Josef Pleskot, podle kterého lidi instalace těší. Zároveň ho zaujalo, že si nikdo nevšiml chybně provedeného nápisu Máj. V zahraničí je podle něj větší svoboda, jak s veřejným prostorem zacházet, za což může v Česku politika. Podobně se vyjádřila i prezidentka Nadačního fondu Kaplicky Centre Eliška Kaplicky Fuchsová. Podle ní Praha reziví a v dnešní době nemá co nabídnout, přičemž chybí politická osobnost, která by stavby prosazovala.

Správa Pražského hradu vypíše soutěž na nové pronájmy domků ve Zlaté uličce. Chce tam přivést tradiční řemesla a historické místo jimi oživit. Kancelář prezidenta republiky chystá i další novinky, některé by se měly projevit už v letní návštěvnické sezoně.

Břehy řeky Ostravice překlenula nová lávka podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Ostravská lávka bude sloužit jak cyklistům, tak pěším a má usnadnit spojení s kulturní památkou Dolní Vítkovice, přičemž si klade za cíl přilákat turisty. Původně měla být zprovozněna už loni na podzim, avšak stavební komplikace způsobily zpoždění. Podle hejtmana Jana Dohnala (ODS) celková cena stavby přesáhla 103 miliony korun bez DPH.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.

O odstranění kontrol před vstupem do areálu Pražského hradu chce nastupující vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) diskutovat v nejbližších měsících. Uvedla to v rozhovoru pro Studio 6 před čtvrteční inaugurací zvoleného prezidenta Petra Pavla, ve kterém zmínila, že k sídlu nejvyššího ústavního činitele cítí úctu. Dodala, že její nástup bude kvůli plánovanému pátečnímu jmenování nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) velmi rychlý. Ve funkci se podle svých slov chce věnovat i „kultivaci“ areálu Pražského hradu po konzultacích s odborníky.

Je potřeba zbavit se všech zátarasů, řekl v pořadu Události, komentáře architekt Josef Pleskot v souvislosti s úpravami na Pražském hradě. Nově zvolený prezident Petr Pavel opakovaně prohlásil, že o spolupráci s ním stojí. Pleskot vytvořil na Hradě zatím poslední architektonickou dominantu – průchod valem Prašného mostu v Jelením příkopě. Je tak možné, že jeho stopa zde zesílí.

Autor nové podoby Dolních Vítkovic, sto dvaceti realizací, plánů a studií v Praze nebo renovátor historického centra Litomyšli. Za prací architekta Josefa Pleskota se ohlíží Museum Kampa. Pleskot v prosinci oslavil sedmdesátiny, s prací ale rozhodně nekončí.

Pražský hrad o víkendu mimořádně zpřístupnil celý Jelení příkop, který byl za předešlých dvou prezidentů otevřený na letní sezonu běžně. Od příští turistické sezony by měla být unikátní přírodní rokle pod Hradem dostupná natrvalo. Horní část příkopu je už otevřená, v dolní části dosud pokračují stavební práce. Prezidentská kancelář údajně jedná s policií také o zmírnění bezpečnostních kontrol při vstupu do Jeleního příkopu či Královské zahrady. O tomto víkendu ale s kontrolami návštěvníci ještě musí počítat. Kontroly také začaly za prezidenta Miloše Zemana.

Model stavby, která by mohla výrazně změnit tvář Brna, si můžou zájemci prohlédnout v Galerii architektury ve Starobrněnské ulici. Organizátoři soutěže na novou budovu Moravského židovského muzea Mehrin tam vystavili návrhy, včetně vítězné práce japonského studia Kengo Kuma & Associates.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

Jedna z nejvýznamnějších archeologických památek v Česku, hradiště Závist, má projít obnovou. Středočeský kraj chystá na kopci u Dolních Břežan proměnu místa tak, aby se keltské sídlo přiblížilo podobě, jakou mívalo v minulosti. Nový plán má ale i své odpůrce, kteří proti němu sepsali petici. Obávají se betonových prvků na úkor zeleně.

Dolní Vítkovice s centrem Ostravy propojí už příští rok nová cyklostezka s lávkou navrženou architektem Josefem Pleskotem. Bude navazovat na stávající stezku pro cyklisty na pravém břehu řeky Ostravice, která směřuje k hradu. Projekt má už i kladné stanovisko ochránců přírody. Zbývá vyřídit stavební povolení.

Podnikatel a finančník Petr Kellner měl pověst nejbohatšího a jednoho z nejvlivnějších Čechů a také poněkud tajemného muže. Miliardář, který zemřel v sobotu 27. března při pádu vrtulníku na Aljašce ve věku 56 let, se na veřejnosti příliš neukazoval, s médii komunikoval jen zřídka. Každoročně i proto budila velkou pozornost výroční zpráva jeho skupiny PPF, ve které Kellner zveřejňoval svou – jinak vzácně publikovanou – aktuální fotografii, ale také představoval vlastní pohled na svět byznysu i společnosti. Naposledy vyšla loni v červenci. Řízením veškerých aktivit ve skupině PPF byl nyní pověřen Ladislav Bartoníček.

Skončila generální oprava střechy ostravského Domu umění. Právě její konstrukce je zásadní pro kulturní památku, která byla postavena ve 20. letech minulého století. Důmyslné řešení prosklených světlíků přináší do výstavní síně přirozené světlo. Opravu za 17,5 milionu korun financoval Moravskoslezský kraj.

Ministerstvo kultury vyhlásilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Zájemci se mohou hlásit do 17. června, ministerstvo předpokládá nástup do funkce od 1. října, nejpozději začátkem ledna příštího roku. Funkční období ředitele bude šestileté.

Totální nedůvěra, deprese, hrdí Ostraváci. Hesla z výstavy v Dolních Vítkovicích, která ve zkratce charakterizují cestu ke znovuzrození této národní kulturní památky. Loni industriální areál navštívily téměř dva miliony lidí.

Národní galerie Praha otevřela po deseti měsících Schwarzenberský palác, za necelý rok prošel rekonstrukcí a obměnou výstavních prostor. Nyní stálá expozice nabízí tři stovky barokních a renesančních děl nejen od českých, ale i evropských starých mistrů. Novou podobu galerie vytvořil architekt Josef Pleskot.

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) ve spojitosti se jménem Michala Šmardy (ČSSD) dokola opakovali argumenty, že do křesla ministra kultury má usednout odborník. Nakonec se resortu ujme Lubomír Zaorálek (ČSSD), který také žádnou odbornou erudici ani kompetenci v oblasti kultury nemá. V Událostech, komentářích takto zhodnotil jméno nadcházejícího šéfa kultury předseda sněmovního podvýboru pro kulturu Martin Baxa (ODS). Ředitel Národního divadla Jan Burian i architekt Josef Pleskot ale hledí na budoucnost úřadu pod Zaorálkovým vedením poměrně optimisticky.

Prostranství před Vrchlického divadlem v Lounech nese otisk lounského rodáka Zdeňka Sýkory. Piazzeta má nově podobu černobílé geometrické kompozice, kterou světově uznávaný malíř vytvořil na začátku 60. let minulého století na plechovou divadelní oponu, která se před lety ztratila. Projekt, na jehož realizaci přispěly desítky dárců, představili autoři Lenka Sýkorová a Josef Pleskot.