Na zámeckém nádvoří v Litomyšli vznikne nový koncertní sál

2 minuty
Události: Nový koncertní sál v Litomyšli
Zdroj: ČT24

Na druhém nádvoří litomyšlského zámku vznikne SmetaNový sál. Budou se v něm konat představení z programu festivalu Smetanova Litomyšl. Novou koncertní síň, která nahradí provizorní multifunkční halu, navrhl architekt Josef Pleskot. První návštěvníci by se s ní měli seznámit příští rok v červnu. Mobilní konstrukce by měla vyjít až na sedmdesát milionů korun.

Deset dnů bude trvat, než na litomyšlském nádvoří vyroste SmetaNový sál, dějiště oper a koncertů jednoho z nejstarších hudebních festivalů v České republice. Za stejně dlouhou dobu pak po něm nezbude ani stopa. „Obzvlášť podstatné bylo, aby se skutečně ta nová architektura s tím zámkem spojila, ale zároveň, aby mu nevytvářela žádnou konkurenci, aby tam byla, i nebyla,“ vysvětlil architekt Josef Pleskot.

Zámek v Litomyšli festival hostí už od roku 1949. Architekt Josef Pleskot se částečně inspiroval předchozí konstrukcí. Ta budoucí ale bude mít řadu výhod. Koncertní sál pojme až třináct set diváků. Pokud bude pršet, střecha nad hledištěm se vysune do osmi minut.

Návštěvníkům projekt nabídne pohled na sgrafita

Díky nové konstrukci zastřešení jeviště teď návštěvníci koncertu na druhém zámeckém nádvoří uvidí kompletní stěnu renesančních sgrafit. Restaurátoři na jejich obnově pracovali celou sezonu. „Ta stará střecha končila u římsy, byla vysoká čtyři a půl metru, to znamená, že celá freska vidět nebyla. Nová je patnáct metrů vysoká,“ řekl technický ředitel a scénograf festivalu Smetanova Litomyšl David Bazika.

„Když se sál plní, tak se nastupuje ze zámeckého nádvoří hlavním zámeckým vstupem. Ty arkády kolem sebe je možné vidět a zároveň je krásně možné prožívat tu jižní fasádu,“ popsal Pleskot. Na nádvoří teď archeologové dělají průzkum. Pak tam vznikne betonová základová deska, na ní se bude stavět hlediště a jeviště.

Ředitel festivalu Michal Medek řekl, že projekt je v tuto chvíli prakticky dokončen. „Ladí se technické detaily, připravujeme dokumentaci pro výběr dodavatele a na zámku probíhá druhé kolo archeologického výzkumu, abychom neponičili některé cenné památky,“ uvedl.

Peníze od dárců a sponzorů

Na projekt za šedesát až sedmdesát milionů korun chce pořadatel vybrat peníze od dárců a sponzorů. Zhruba polovinu už má organizátor festivalu zajištěnou. „Času není moc, bude to celé dobrodružné. Koncertní sál bychom chtěli začít stavět v polovině dubna, abychom ho stihli během května odladit a festival mohli 14. června zahájit. Z inscenačního hlediska budeme hodně improvizovat,“ řekl ředitel festivalu Michal Medek.

Zhruba čtvrtinu nákladů má pořadatel festivalu zajištěnou od kraje, Litomyšle a ministerstva kultury a další peníze bude mít od hlavního sponzora. Kromě velkých dárců se mohou do investice zapojit i diváci a koupit si sedačku za pět až padesát tisíc korun. Přednostně ji budou mít k dispozici a po tři roky budou mít zvýhodněný nákup vstupenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 5 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 11 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 21 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
11. 5. 2025

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...