Prostranství před Vrchlického divadlem v Lounech nese otisk lounského rodáka Zdeňka Sýkory. Piazzeta má nově podobu černobílé geometrické kompozice, kterou světově uznávaný malíř vytvořil na začátku 60. let minulého století na plechovou divadelní oponu, která se před lety ztratila. Projekt, na jehož realizaci přispěly desítky dárců, představili autoři Lenka Sýkorová a Josef Pleskot.
Z opony se stalo náměstí. Louny ozdobila kompozice proslulého malíře Zdeňka Sýkory
Zdeněk Sýkora patří do slavné trojice lounských malířů, kterou tvořili ještě Kamil Linhart a Vladislav Mirvald. V roce 2020 uplyne sto let od jeho narození. I díky tomu vznikl záměr připomenout slavného rodáka. Iniciativy se chopila vdova Lenka Sýkorová s architektem Pleskotem, který se nechal inspirovat fotografií ztracené opony.
Sýkorova protipožární opona by dnes měla hodnotu v řádu milionů korun. Originál ale Vrchlického divadlo před lety omylem vyhodilo do sběrných surovin. Ocelový materiál je nenávratně ztracen, abstraktní motiv se ale podařilo obnovit a nyní zdobí piazzettu před divadlem.
Hravý prostor
„Je to zřetelné, výrazné, je to vidět. Je to určitá značka, je to zapamatovatelný prostor. Každý, kdo projíždí po hlavní třídě Loun, si toho může všimnout. A pak je to i hravé,“ popsal Pleskot novou podobu prostranství. Černobílé tvary využily děti ke skákání. „Doufám, že se takto budou radovat i dospělí,“ doplnil architekt.
4 minuty
Události v kultuře: Piazzetta v Lounech podle Zdeňka Sýkory
Ačkoliv ne všichni obyvatelé vznik díla podporovali, město se vznikem piazzety souhlasilo. „Věříme, že umístěním uměleckých děl do veřejného prostoru přitáhneme pozornost mladých lidí. Budeme vědět, jaké velikány jsme tu měli, a budeme si jich vážit,“ uvedl starosta Pavel Janda (Pro lepší Louny). „Chci věřit, že i ti, kteří piazzetě nefandí, ji vezmou za svou a postupně k ní získají vztah,“ doplnil.
Náklady na uskutečnění díla, které je podle autorů odolné vůči mrazu i slunci, činily bezmála devět milionů korun. Sbírka, kterou uspořádal Spolek Sýkora 2020, vynesla přes 1,6 milionu korun.
Činnost spolku ale dokončením piazzety nekončí. „Chceme nadále propagovat Sýkorovo dílo a vrátíme se k pořádání festivalu Kouzlo světla, který představuje audiovizuální umění,“ oznámila za spolek Jolana Planičková. Třetí ročník festivalu se uskuteční 20. září.
Krajina matematiky
Zdeněk Sýkora (1920 až 2011) začal tvořit jako krajinář, pod vlivem abstrakcí Henriho Mattise ale začal přírodu malovat jenom jako jednoduché barevné plochy. Přes období kubistické a surrealistické přešel ke geometrické abstrakci. Stále přitom hledal nové metody.
Výsledkem jeho pokusů byla i černobílá struktura, která nyní zdobí náměstí v Lounech. „Vznikala stejně jako všechny v tom období 61 a 62, to znamená, že se body po obvodu obdélníku nebo čtverce pospojovaly, čáry vytyčily určité obrazce a ty se vybarvily,“ vysvětluje Lenka Sýkorová.
Poskládat linie a vzory vyžadovalo stále složitější systém. Sýkora proto jako vůbec první umělec u nás využil k výpočtu svých abstrakcí počítač. Své experimenty uplatnil vedle klasických nástěnných obrazů také v monumentálních realizacích v architektuře. Navrhl třeba mozaiku do kulturního domu v Litvínově. Jeho nejznámějším dílem jsou však patrně větrací komíny Letenského tunelu v Praze.
