Architekti se neshodnou, jak naložit s Pražským hradem. Zmiňují oživení i zdrženlivost

Nahrávám video

Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.

„Už není doba Rudolfa II., Masaryka, Václava Havla. Je úplně jiná geopolitická situace, ekonomická, takže rozvahu, klid. Hrad možná potřebuje trošičku uklidit, dotáhnout některé části hradního areálu, možná bažantnici,“ zamýšlí se architekt Dan Merta.

Bažantnici zmiňuje i architekt Jan Šépka. „Nachází se v bezprostřední blízkosti a návaznosti na areál Pražského hradu, když přecházíme přes Jelení příkop. Myslím si, že je to jedna z cest, jakým způsobem dál oživovat Pražský hrad, jak ho rozšířit,“ přemítá.

Kurátor Muzea města Prahy Petr Krajči míní, že by se Hrad měl více otevírat. „Jsou tam naprosto geniální velkorysé prostory – jak z období první republiky, tak z doby socialismu. Trochu je možná chyba, že se předělával Dům (československých) dětí, což byla architektura šedesátých let,“ říká.

„Projev generační sebestřednosti“

Ke zdrženlivosti naopak vyzývá památkář Josef Štulc. „Podle mého názoru a hlubokého přesvědčení Hrad v podstatě nevyžaduje žádnou architektonickou transformaci. Já bych v tom viděl projev generační sebestřednosti,“ shrnuje.

Zásadními proměnami si v minulosti prošla například katedrála svatého Víta. Dokončena byla téměř po šesti stech letech, v roce 1929. Přestavbám Hradu se věnovali i architekti v období socialismu. Podle návrhu Jaroslava Fragnera byla upravena například Rudolfova Široká chodba či Malé salonky.

Po sametové revoluci se stal hradním architektem Bořek Šípek. Ten proměnil i pracovnu tehdejšího prezidenta Václava Havla. Její součástí byla také socha od Olbrama Zoubka. V roce 2001 přibyla do Královských zahrad například oranžerie od Evy Jiřičné. O rok později propojil spodní a horní část Jeleního příkopu tunel podle návrhu Josefa Pleskota. Toho by chtěl v roli hradního architekta mít i nový prezident Petr Pavel, řekl to krátce po svém zvolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 1 mminutou

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled