Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.
Architekti se neshodnou, jak naložit s Pražským hradem. Zmiňují oživení i zdrženlivost
Události: Experti řeší, zda architektonicky měnit Pražský hrad (zdroj: ČT24)
„Už není doba Rudolfa II., Masaryka, Václava Havla. Je úplně jiná geopolitická situace, ekonomická, takže rozvahu, klid. Hrad možná potřebuje trošičku uklidit, dotáhnout některé části hradního areálu, možná bažantnici,“ zamýšlí se architekt Dan Merta.
Bažantnici zmiňuje i architekt Jan Šépka. „Nachází se v bezprostřední blízkosti a návaznosti na areál Pražského hradu, když přecházíme přes Jelení příkop. Myslím si, že je to jedna z cest, jakým způsobem dál oživovat Pražský hrad, jak ho rozšířit,“ přemítá.
Kurátor Muzea města Prahy Petr Krajči míní, že by se Hrad měl více otevírat. „Jsou tam naprosto geniální velkorysé prostory – jak z období první republiky, tak z doby socialismu. Trochu je možná chyba, že se předělával Dům (československých) dětí, což byla architektura šedesátých let,“ říká.
„Projev generační sebestřednosti“
Ke zdrženlivosti naopak vyzývá památkář Josef Štulc. „Podle mého názoru a hlubokého přesvědčení Hrad v podstatě nevyžaduje žádnou architektonickou transformaci. Já bych v tom viděl projev generační sebestřednosti,“ shrnuje.
Zásadními proměnami si v minulosti prošla například katedrála svatého Víta. Dokončena byla téměř po šesti stech letech, v roce 1929. Přestavbám Hradu se věnovali i architekti v období socialismu. Podle návrhu Jaroslava Fragnera byla upravena například Rudolfova Široká chodba či Malé salonky.
Po sametové revoluci se stal hradním architektem Bořek Šípek. Ten proměnil i pracovnu tehdejšího prezidenta Václava Havla. Její součástí byla také socha od Olbrama Zoubka. V roce 2001 přibyla do Královských zahrad například oranžerie od Evy Jiřičné. O rok později propojil spodní a horní část Jeleního příkopu tunel podle návrhu Josefa Pleskota. Toho by chtěl v roli hradního architekta mít i nový prezident Petr Pavel, řekl to krátce po svém zvolení.