Olbram Zoubek

Koncentrát tisíce let architektury nebo město nad městem. Tak o Pražském hradu mluví odborníci na architekturu. Nejde přitom o pouhé muzeum. Dodnes je Hrad sídlem prezidenta a místem, kde se odehrávají nejdůležitější ústavní akty. Experti pro ČT popsali, zda by Hradu prospěla přestavba či dostavba a kam by se případné úsilí mělo upřít.

Olbram Zoubek a Eva Kmentová byli výraznými osobnostmi sochařství druhé poloviny 20. století a také životními partnery. Jejich ikonická, ale i méně známá díla představuje v pražském Museu Kampa výstava s názvem Lidská důstojnost. Součástí jsou i osobní deníkové zápisky obou umělců.

Zástupci Klubu dr. Milady Horákové a Prahy 2 odhalili na rodném domě političky na pražských Vinohradech pamětní desku. Horákovou, kterou komunistický režim po vykonstruovaném procesu popravil v roce 1950, v Praze připomíná také deska na Smíchově nebo památník v zahradě Ztracenka na Albertově.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

Prostranství před historickou radnicí v Liberci zdobí od tohoto týdne sochy Olbrama Zoubka. Plastiky významného českého sochaře oživily centrum severočeského města naposledy před půlstoletím. Ty stávající, které vychází z řecké a křesťanské mytologie, budou kolemjdoucí míjet rok.

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.

Posmrtná maska Jana Palacha se stala jednou z významných připomínek jeho činu a přetrvala jí i dodnes. Hned po Palachově smrti ji 19. ledna 1969 sejmul sochař Olbram Zoubek. Jeho dcera Polana Bregantová si za to otce hluboce váží, řekla ve vysílání ČT, kde vzpomínala na okolnosti této události.

Uměleckou besedu – spolek z roku 1863 – zakládaly špičky tehdejšího výtvarného života. Kdo ji tvoří dnes a z čeho jejich práce vychází, ukazuje výstava Soutok ve Staré čistírně odpadních vod v Praze-Bubenči.