V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.
Pohřeb Jana Palacha 25. ledna 1969 byl tichou manifestací svobody, s upáleným studentem se přišly rozloučit statisíce lidí. Původně měl být pohřben na Vyšehradě, to ale vadilo komunistickým úřadům, souhlasily alespoň s Olšanskými hřbitovy. Palachův hrob se okamžitě stal velmi navštěvovaným místem.
„Chodili sem nejenom Češi a Slováci, ale také přijížděli ze zahraničí turisti, západní novináři, chodili sem také diplomaté, takže komunistické úřady vnímaly s velkou nelibostí to, že tady lidé nechávají nejenom svíčky, ale i různé vzkazy nebo květiny,“ říká o pietním místě historik Petr Blažek.
Hlídka Veřejné bezpečnosti společně se správou hřbitova z hrobu všechno pravidelně odklízela. Odstraněna byla dokonce i náhrobní deska s reliéfem ležící postavy. Jen 18 dní poté, co ji tam sochař Olbram Zoubek instaloval, ji rozřezali a roztavili. Ale ani to představitelům tehdejší moci nestačilo.
Začátkem září roku 1973 podala Státní bezpečnost návrh na přemístění hrobu Jana Palacha, a to kvůli jeho údajné provokativnosti.
„Na tomto místě se různým způsobem demonstruje boj proti současnému zřízení. Navrhuji znovu vytvořit nové podmínky směřující k docílení předpokládaného cíle, převezení pozůstatků Palacha z Prahy, a tak paralyzovat rušivé projevy a výstupy nepřátelských elementů,“ stojí v návrhu zástupce náčelníka Správy StB majora Karla Kupce.
„Přesun hrobu pak proběhl na pokyn tehdejšího předsedy městského výboru KSČ Antonína Kapka, který rozhodl o tom, že je ten hrob nutné zlikvidovat,“ vysvětluje Blažek.
Státní bezpečnost pak začala tlačit na matku a bratra Jana Palacha, aby souhlasili s exhumací těla a likvidací hrobu. „Byli vydíráni, na hřbitovní správě jim bylo řečeno, že pokud nebudou souhlasit s exhumací, bude ten hrob stejně zničen a ostatky skončí v hromadném hrobě,“ popisuje Blažek.
Palachovy ostatky tak byly v říjnu roku 1973 spáleny a synův popel si Libuše Palachová odvezla do rodných Všetat. Na Olšany se urna s Palachovým popelem vrátila zase až po sametové revoluci – 25. října 1990 – za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla. Památku Jana Palacha si na Olšanech lidé připomínají dodnes.
