V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.
Před 30 lety se vrátily ostatky Jana Palacha na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté
Pohřeb Jana Palacha 25. ledna 1969 byl tichou manifestací svobody, s upáleným studentem se přišly rozloučit statisíce lidí. Původně měl být pohřben na Vyšehradě, to ale vadilo komunistickým úřadům, souhlasily alespoň s Olšanskými hřbitovy. Palachův hrob se okamžitě stal velmi navštěvovaným místem.
„Chodili sem nejenom Češi a Slováci, ale také přijížděli ze zahraničí turisti, západní novináři, chodili sem také diplomaté, takže komunistické úřady vnímaly s velkou nelibostí to, že tady lidé nechávají nejenom svíčky, ale i různé vzkazy nebo květiny,“ říká o pietním místě historik Petr Blažek.
Hlídka Veřejné bezpečnosti společně se správou hřbitova z hrobu všechno pravidelně odklízela. Odstraněna byla dokonce i náhrobní deska s reliéfem ležící postavy. Jen 18 dní poté, co ji tam sochař Olbram Zoubek instaloval, ji rozřezali a roztavili. Ale ani to představitelům tehdejší moci nestačilo.
Začátkem září roku 1973 podala Státní bezpečnost návrh na přemístění hrobu Jana Palacha, a to kvůli jeho údajné provokativnosti.
„Na tomto místě se různým způsobem demonstruje boj proti současnému zřízení. Navrhuji znovu vytvořit nové podmínky směřující k docílení předpokládaného cíle, převezení pozůstatků Palacha z Prahy, a tak paralyzovat rušivé projevy a výstupy nepřátelských elementů,“ stojí v návrhu zástupce náčelníka Správy StB majora Karla Kupce.
„Přesun hrobu pak proběhl na pokyn tehdejšího předsedy městského výboru KSČ Antonína Kapka, který rozhodl o tom, že je ten hrob nutné zlikvidovat,“ vysvětluje Blažek.
Státní bezpečnost pak začala tlačit na matku a bratra Jana Palacha, aby souhlasili s exhumací těla a likvidací hrobu. „Byli vydíráni, na hřbitovní správě jim bylo řečeno, že pokud nebudou souhlasit s exhumací, bude ten hrob stejně zničen a ostatky skončí v hromadném hrobě,“ popisuje Blažek.
Palachovy ostatky tak byly v říjnu roku 1973 spáleny a synův popel si Libuše Palachová odvezla do rodných Všetat. Na Olšany se urna s Palachovým popelem vrátila zase až po sametové revoluci – 25. října 1990 – za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla. Památku Jana Palacha si na Olšanech lidé připomínají dodnes.