Olšanské hřbitovy

Státní zástupci odmítli znovu otevřít takzvaný případ Olšanských hřbitovů, ve kterém místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr odsoudil v osmdesátých letech na základě vyšetřování StB tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům. O tom, že by byly výpovědi vynucené nebo došlo k mučení, policie důkazy nemá. Kauza byla jedním z důvodů, proč se Fremr vzdal nominace na Ústavní soud.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

S tradiční pietou na Olšanských hřbitovech, ale bez recepce na ruské ambasádě, na niž v minulosti přicházela řada politiků a dalších osobností – takové byly letos v Praze ruské oslavy 9. května jako Dne vítězství. Před ruským velvyslanectvím se naopak sešly desítky lidí k happeningu, jímž poukázali na ruské vraždění na Ukrajině.

Lidé s českými, americkými i belgickými vlaječkami lemovali Klatovskou třídu v Plzni, po které projel Konvoj svobody. Přehlídka více než 280 kusů historické vojenské techniky je každoročně jedním z vrcholů plzeňských Slavností svobody, největších oslav konce druhé světové války v Česku. Podle členů klubů vojenské historie se jedná o jednu z největších oslav svého druhu v Evropě. Akci si podle zástupkyně tamního magistrátu města nenechaly ujít desetitisíce diváků. Lidé si památku konce druhé světové války připomínali také v hlavním městě.

Ruské oslavy devátého května jako Dne vítězství byly letos v Česku výrazně skromnější než v minulých letech. Odpadla tradiční recepce na ruském velvyslanectví. Před ambasádou naopak odpoledne protestovali aktivisté proti znásilňování ukrajinských žen ruskými vojáky.

Praha od 1. dubna omezila činnost pravoslavné církve v kapli na Olšanských hřbitovech, a to kvůli aktivitám na pietním místě. Podle úředníků pražského magistrátu duchovní dlouho odmítali přijmout nové podmínky. Jak zjistila ČT, církev na jednáních zastupoval zejména bývalý pracovník Státní bezpečnosti (StB) Igor Střelec, který má úzké vztahy s ruskými politiky a byl v kontaktu i s člověkem na sankčním seznamu.

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině lidé poškozují pomníky vojákům Rudé armády z druhé světové války. Nápisy či barvy ukrajinské vlajky se objevily v Brně nebo v Kuřimi. Například v Přibyslavi se kvůli opakovanému vandalství rozhodli sochu rudoarmějce raději dočasně uschovat. Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka si ale lidé vybírají pro vyjádření svých názorů na Rusko špatný terč, v Rudé armádě totiž bojovalo i mnoho Ukrajinců.

Na svátek Památky zesnulých očekávají květinářství tradičně nápor zákazníků. Podle ekonomů patří takzvané Dušičky ke svátkům, kdy v obchodech nechají zákazníci nejvíc peněz, a letos si podle nich připlatí – hlavně za svíčky a výzdobu.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

Ostatky Jana Palacha byly uloženy zpět do hrobu na pražských Olšanech, odkud je komunistický režim v roce 1973 svévolně odstranil. Aktu se kromě pozůstalých zúčastnili také pražský primátor Jaroslav Kořán a prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.