„Grilování“ Fremra na plénu trvalo neobvykle dlouho. Mnozí ústavní soudci mají podobnou minulost, řekla senátorka Šípová

Nahrávám video

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce schválil minulý týden senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. 

Šípová, která je i místopředsedkyní klubu SEN21 a Pirátů, v Interview uvedla, že mu svůj hlas dala. „Protože jsem přesvědčená o tom, že během svého porevolučního působení v justici na mezinárodních trestních soudech prokázal, že je kompetentní a že má velké renomé. Jeho zkušenost je z mého úhlu pohledu velmi ojedinělá a na Ústavním soudu by se uplatnil.“

Média v posledních dnech rozebírala zejména Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Zároveň ale poznamenal, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem, odmítl.

Ve čtvrtečním Interview ČT24 Fremr uvedl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Pokud by tak ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, konstatoval.

Šípová mimo jiné ocenila Fremrovu sebereflexi na plénu Senátu. „Velmi pozorně jsem poslouchala, co pan doktor na toto téma uváděl. Omluvil se a myslím si, že to považoval za své selhání. Podle mě sebereflexi prokázal významně,“ pokračovala senátorka s tím, že si nevzpomíná, jestli na plénu někoho vyslýchali v takovém rozsahu jako pětašedesátiletého Fremra. 

„Jeho grilování trvalo neobvykle dlouho. Zároveň jsem se velmi podrobně podívala na seznam lidí, které na Ústavním soudu máme v současnosti. Mnoho z nich má velmi podobnou minulost,“ dodala.

Důvod dlouhého „grilování“ oproti ostatním kandidátům na ústavního soudce Šípová vysvětlit nedokázala. „Nerozumím tomu. Určitě bychom ale měli více debatovat o naší komunistické minulosti. Já mám vzhledem ke svému věku výhodu, že jsem neměla možnost se umazat a že jsem nestudovala v období nesvobody.“

„A ani jsem nikdy nemusela řešit otázky, před které byli postaveni právníci, kteří jsou aktuálně starší padesáti let. Protože každý takový právník nebo jeho rodiče se museli ohnout, aby práva vůbec mohl studovat,“ zdůraznila Šípová a souhlasila s názorem moderátora Martina Jonáše, že studium práv znamenalo za komunismu určitý kompromis s režimem. Natož působení v právním systému, jehož úkolem byla mimo jiné perzekuce.  

„Na někoho takového by ÚS mohl čekat deset dvacet let“

Přijímací proces před jmenováním ústavním soudcem byl podle Šípové u Fremra podobný jako u předchozích kandidátů. „Ale možná jsme teď v určitém zlomovém bodě, kdy je vidět, že veřejnost chce jiný přístup. Zřejmě se v budoucnu budeme muset u dalších kandidátů starších padesáti let více zabývat tím, co dělali před revolucí. A mě osobně zajímá velmi hluboce i to, co dělali v devadesátých letech.“

Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu aktuálně čeká na výsledky vyhodnocení nově objevených skutečností, stejně jako prezident Petr Pavel – ten požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. O ty mimo jiné požádala i Šípová.

Fremrova činnost po revoluci ji ale zároveň utvrzuje v tom, že by byla škoda, kdyby se ústavním soudcem nestal. „My nemáme tolik specialistů, jako je on. Myslím si, že je naprosto výjimečný. Nevím, jak to dopadne, ale na Ústavním soudu by se někdo s jeho zkušeností hodil. Na podobnou osobnost s takovým mezinárodním renomé si podle mě budeme muset počkat deset dvacet let,“ prohlásila.

A jaká má být podle Šípové, která je původní profesí advokátkou, charakteristika ústavního soudce? „Samozřejmostí je vzdělání, ale mně jde zejména o nezávislost těchto soudců. Myslím si, že doktor Fremr může být vzhledem ke svému působení v zahraničí garancí toho, že nemá žádné vazby na naše prostředí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...