„Grilování“ Fremra na plénu trvalo neobvykle dlouho. Mnozí ústavní soudci mají podobnou minulost, řekla senátorka Šípová

29 minut
Interview ČT24 : Adéla Šípová (11. 8. 2023)
Zdroj: ČT24

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce schválil minulý týden senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. 

Šípová, která je i místopředsedkyní klubu SEN21 a Pirátů, v Interview uvedla, že mu svůj hlas dala. „Protože jsem přesvědčená o tom, že během svého porevolučního působení v justici na mezinárodních trestních soudech prokázal, že je kompetentní a že má velké renomé. Jeho zkušenost je z mého úhlu pohledu velmi ojedinělá a na Ústavním soudu by se uplatnil.“

Média v posledních dnech rozebírala zejména Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Zároveň ale poznamenal, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem, odmítl.

Ve čtvrtečním Interview ČT24 Fremr uvedl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Pokud by tak ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, konstatoval.

Šípová mimo jiné ocenila Fremrovu sebereflexi na plénu Senátu. „Velmi pozorně jsem poslouchala, co pan doktor na toto téma uváděl. Omluvil se a myslím si, že to považoval za své selhání. Podle mě sebereflexi prokázal významně,“ pokračovala senátorka s tím, že si nevzpomíná, jestli na plénu někoho vyslýchali v takovém rozsahu jako pětašedesátiletého Fremra. 

„Jeho grilování trvalo neobvykle dlouho. Zároveň jsem se velmi podrobně podívala na seznam lidí, které na Ústavním soudu máme v současnosti. Mnoho z nich má velmi podobnou minulost,“ dodala.

Důvod dlouhého „grilování“ oproti ostatním kandidátům na ústavního soudce Šípová vysvětlit nedokázala. „Nerozumím tomu. Určitě bychom ale měli více debatovat o naší komunistické minulosti. Já mám vzhledem ke svému věku výhodu, že jsem neměla možnost se umazat a že jsem nestudovala v období nesvobody.“

„A ani jsem nikdy nemusela řešit otázky, před které byli postaveni právníci, kteří jsou aktuálně starší padesáti let. Protože každý takový právník nebo jeho rodiče se museli ohnout, aby práva vůbec mohl studovat,“ zdůraznila Šípová a souhlasila s názorem moderátora Martina Jonáše, že studium práv znamenalo za komunismu určitý kompromis s režimem. Natož působení v právním systému, jehož úkolem byla mimo jiné perzekuce.  

„Na někoho takového by ÚS mohl čekat deset dvacet let“

Přijímací proces před jmenováním ústavním soudcem byl podle Šípové u Fremra podobný jako u předchozích kandidátů. „Ale možná jsme teď v určitém zlomovém bodě, kdy je vidět, že veřejnost chce jiný přístup. Zřejmě se v budoucnu budeme muset u dalších kandidátů starších padesáti let více zabývat tím, co dělali před revolucí. A mě osobně zajímá velmi hluboce i to, co dělali v devadesátých letech.“

Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu aktuálně čeká na výsledky vyhodnocení nově objevených skutečností, stejně jako prezident Petr Pavel – ten požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. O ty mimo jiné požádala i Šípová.

Fremrova činnost po revoluci ji ale zároveň utvrzuje v tom, že by byla škoda, kdyby se ústavním soudcem nestal. „My nemáme tolik specialistů, jako je on. Myslím si, že je naprosto výjimečný. Nevím, jak to dopadne, ale na Ústavním soudu by se někdo s jeho zkušeností hodil. Na podobnou osobnost s takovým mezinárodním renomé si podle mě budeme muset počkat deset dvacet let,“ prohlásila.

A jaká má být podle Šípové, která je původní profesí advokátkou, charakteristika ústavního soudce? „Samozřejmostí je vzdělání, ale mně jde zejména o nezávislost těchto soudců. Myslím si, že doktor Fremr může být vzhledem ke svému působení v zahraničí garancí toho, že nemá žádné vazby na naše prostředí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 9 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 11 hhodinami
Načítání...