Martin Jonáš

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Velkou podporu ukrajinskému lidu a jeho nynějšímu zápasu vyjádřil papež František při přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS). Šéf české vlády to řekl ve Vatikánu poté, co opustil Apoštolský palác, kde s hlavou katolické církve strávil přibližně hodinu. Audience byla pro předsedu vlády podle jeho vlastního vyjádření „obrovská čest“. Papeže Fiala pozval k návštěvě České republiky. Ačkoliv je podle něj na reakci Vatikánu ještě brzy, premiér věří, že František přijede, pokud mu to dovolí zdravotní stav a bude k tomu mít příležitost. Podle Vatikánu rozhovory ukázaly dobrý stav vzájemných vztahů i vůli je dále zlepšit.

Německo-ukrajinské vztahy prošly v poslední době výraznou zkouškou. Poté, co německý prezident Frank-Walter Steinmeier před měsícem veřejně prohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl v Kyjevě přijmout na plánované návštěvě, se propadly téměř na dno. V posledních dnech ale došlo k obratu a obě strany nyní tvrdí, že největší neshody jsou již vyřešeny. Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše situace stále není růžová, protože se Berlín mimo jiné nedokáže s Kyjevem dohodnout na podobě dodávek zbraní, která by vyhovovala oběma stranám.

Kameraman Vojtěch Hönig se podruhé od začátku válečného konfliktu vydal na Ukrajinu a po boku zpravodaje Martina Jonáše natáčel reportáže z bojových zón. Během prvního pobytu na Ukrajině pracoval tři týdny s Michalem Kubalem. O tom, jak se jeho pohledem změnila situace v okupované zemi, vyprávěl v rozhovoru ve Studiu 6.

Plány Ruské federace ve válce na Ukrajině se nemění, mění se pouze její taktika, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT na Ukrajině Martinem Jonášem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Rusko má podle něj na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice.

Rusko stále ostřeluje ukrajinské město Charkov vzdálené jen zhruba třicet kilometrů od hranice. Terčem palby je od prvního dne bojů. Moskva ho plánovala obsadit během několika dní. Narazila ale na houževnatý odpor. Město je stále v částečném obklíčení, a jeho obyvatelům jde o život, jak zaznamenal zpravodaj Martin Jonáš.

Ukrajina po Německu dál žádá těžké zbraně jako bojové tanky, děla a systémy protivzdušné obrany. Pro dodávky těžkých zbraní Ukrajině se v pondělí vyslovila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, ale kancléř Olaf Scholz se k tomu nadále staví zdrženlivě. Na odmítnutí možné návštěvy prezidenta Franka-Waltera Steinmeira v Kyjevě Německo reaguje spíše negativně.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Střelec v posluchárně univerzity v Heidelbergu na jihozápadě Německa v pondělí zranil čtyři lidi, jeden z nich následně podlehl utrpěným zraněním. Mrtev je také útočník, který byl podle informací agentury DPA studentem školy a podle všeho neměl žádné politické ani náboženské motivy. Policie oficiálně pozadí činu nekomentovala, uvedla ale, že vychází z toho, že agresor jednal sám bez kompliců.

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.

Na příští rok připravuje Česká televize pravidelnou výměnu na zpravodajských postech. Změny se týkají korespondentů ve Varšavě, v Bratislavě, Berlíně, Bruselu, Londýně a ve Washingtonu. K prvnímu přesunu, v Polsku, dojde začátkem března, další přijdou v druhé polovině roku.

V Polsku vrcholí čtvrtá vlna, uvedl náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. Podle premiéra Mateusze Morawieckiho čtvrtá vlna bude delší, ale s menším počtem obětí. Epidemie v Rusku, kde rychle nabývaly počty nakažených a úmrtí, začala zpomalovat. Německo hlásí rekordní počet nakažených za den – přes 65 tisíc. I v Maďarsku byl zaznamenán rekordní denní přírůstek. Slovensko vyhlásí dvoutýdenní lockdown. Světová zdravotnická organizace (WHO) apeluje na zacelení imunitní mezery v Evropě.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

Působení Humboldtova fóra, které bylo v červenci otevřeno v Berlíně, doprovází řada kontroverzí. Někteří experti mu vyčítají, že obsahuje umělecká díla a předměty, které se do německých muzeí dostaly díky násilným událostem. V nich často hrál významnou roli kolonialismus a mocenská hegemonie tehdejšího Německa.

Německo čekají za necelé dva měsíce parlamentní volby a jedním z hlavních témat kampaně je cena bydlení. Obzvlášť se to týká Berlína, jehož obyvatelé budou souběžně s volbami hlasovat v nezávazném referendu o možném vyvlastnění velkých realitních společností. Kritici poukazují kromě obřích nákladů i na možné právní spory. Někteří politici zcela neopustili ani myšlenku zastropování nájemného.

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) půjde do voleb v čele s ministrem financí Olafem Scholzem a s příslibem restrukturalizace ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě. Příslušný program, s nímž hodlá na podzim zabojovat o křesla ve Spolkovém sněmu, schválil stranický sjezd. Konkurenční Levici (Die Linke) povedou spolupředsedkyně strany Janine Wisslerová a spolupředseda poslanecké frakce Dietmar Bartsch.

Před soudem ve Stuttgartu v úterý stanulo 12 údajných členů a podporovatelů krajně pravicového teroristického uskupení Gruppe S. (Skupina S.). Podle obžaloby chtěli zabíjet muslimy a osnovat občanskou válku, informovala agentura DPA.

Slovensko vyčkává s použitím ruské vakcíny Sputnik V, Bavorsko se předběžně dohodlo s Moskvou na její výrobě. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová podporuje návrh krátkého a důrazného lockdownu v celé zemi, Maďarsko přes nesouhlas odborníků naopak začalo s uvolňováním restrikcí a Polsko je o týden prodloužilo.

Od útoku na bývalé sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE) v německém Mnichově uplynulo čtyřicet let. Pod okny československé redakce 21. února roku 1981 explodovalo bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny. Exploze zranila šest lidí a způsobila škody vyčíslené na 43 milionů korun.

Německý Nejvyšší soud ve čtvrtek potvrdil rozsudek, jímž byl obžaloby zproštěn muž, kterého státní zastupitelství vinilo z odpálení bomby v Düsseldorfu v roce 2000. Trubková bomba zranila deset lidí, převážně cizinců židovského původu. Obžalovaného, kterého vyšetřovatelé označovali za pravicového radikála, soud nižší instance osvobodil už v roce 2018.