V Německu se ustavil nový Spolkový sněm, vládě Merkelové skončil mandát

2 minuty
Horizont ČT24: Nový Spolkový sněm
Zdroj: ČT24

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Jak připomíná zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš, nově zvolený Bundestag je největším svobodně zvoleným parlamentem na světě. Nově v něm zasedá 736 zákonodárců, což je rovněž nejvíce v německé historii.

Nejsilnější klub budou mít ve Spolkovém sněmu sociální demokraté Olafa Scholze, již ve volbách zvítězili nad konzervativní unií CDU/CSU, kterou vedl Armin Laschet. Unie míří do opozice a s ní i dosavadní předseda Bundestagu a nejdéle sloužící poslanec Wolfgang Schäuble, jenž v poslaneckých lavicích zasedá od roku 1972. V čele sněmu jej vystřídala Bärbel Basová z SPD, kterou podpořily také další poslanecké frakce.

Wolfgang Schäuble vedl ustavující schůzi Spolkového sněmu
Zdroj: Reuters/Michele Tantussi

Potlesk pro Schäubleho

Schäuble, který ustavující zasedání jako nejdéle sloužící poslanec zahájil, se s předsednickou funkcí rozloučil projevem. „Jako poslanci máme všichni stejná práva, na což musí předseda dohlížet,“ připomněl. Uvedl také, že ve společnosti klesá ochota respektovat opačné názory a že debata na toto téma je úkolem parlamentu, protože ani jedna z názorových stran nemívá bezvýhradnou pravdu. Poslance zároveň vyzval, aby vždy měli na paměti společné blaho, nikoli jen zájmy jednotlivých skupin. Schäublemu se za jeho projev dostalo potlesku vstoje.

Pro Basovou hlasovalo 576 poslanců, proti jich bylo 90 a volby se zdrželo 58 přítomných zákonodárců. „Volbu s radostí od srdce přijímám,“ reagovala třiapadesátiletá Basová na výsledek hlasování, který Schäuble oznámil. Po sociální demokratce Annemarii Rengerové a Ritě Süssmuthové z konzervativní CDU je Basová třetí ženou, která Spolkový sněm vede. 

Frank-Walter Steinmeier a Angela Merkelová na ustavující schůzi Bundestagu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na AfD se při volbě místopředsedů nedostalo

Nový Spolkový sněm si následně zvolil místopředsedy, kterými se stali Yvonne Magwasová z CDU, sociální demokratka Aynan Özogüzová, liberál Wolfgang Kubicki, Claudia Rothová za Zelené a Petra Pauová z postkomunistické strany Levice. Kandidát protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Michael Kaufmann v hlasování neuspěl. Pro zvolení potřeboval nejméně 369 hlasů, dostal jich ale jen 118.

Na post místopředsedy má nárok každá z parlamentních stran. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, dosud ale nedokázala žádného svého kandidáta na místopředsedu prosadit, neboť s ní ostatní strany odmítají spolupracovat. Spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová nezvolení Kaufmanna označila za porušení demokratických zvyklostí. „Jsme nanejvýš rozzlobeni,“ řekla.

Prezident Steinmeier předal kancléřce listinu, kterou ji oficiálně "propustil" ze služeb německého lidu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Kabinetu Merkelové vypršel mandát, na Kohlův rekord kancléřka zřejmě nedosáhne

Ustavujícím zasedáním formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která ale zemi nadále povede. Prezident Frank-Walter Steinmeier již Merkelovou požádal, aby funkci kancléřky až do jmenování nového kabinetu nadále zastávala. Takový postup je zavedený. Očekává se, že nový kancléř, kterým bude sociální demokrat Olaf Scholz, bude zvolen po Mikuláši.

Poslanec za Zelené Jürgen Trittin v rozhovoru se zahraničními korespondenty prohlásil, že Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen kancléřem 9. prosince. Tímto aktem pak definitivně skončí éra Merkelové, která kancléřský úřad zastávala šestnáct let. V zářijových volbách Merkelová již nekandidovala, protože chce odejít z politiky.

Merkelová tak pravděpodobně nepřekoná kancléřský rekord Helmuta Kohla, jenž Německo vedl 5870 dní. Tuto metu by kancléřka překonala až 19. prosince.

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Jonáš k ustavující schůzi Spolkového sněmu
Zdroj: ČT24

Shoda na daních, rozpor kvůli Nord Streamu 2

Strany, které jednají o koalici, tedy SPD, FDP a Zelení, hlásí rychlý postup v rokování o vládě. „V tuto chvíli je plán stanovený tak, že někdy v mikulášském týdnu by mohl jako kandidát na budoucího německého kancléře předstoupit před nový Spolkový sněm Olaf Scholz a velmi pravděpodobně získá většinu ve Spolkovém sněmu,“ komentuje korespondent ČT.

Takzvanému semaforu, jak se pravděpodobné budoucí německé vládní koalici přezdívá, se podařilo urovnat některé spory, například v otázce daní. Zatímco sociální demokraté a Zelení chtěli zvýšit daně pro nejbohatší Němce, liberálové z FDP chtěli daně snižovat. „Zdá se, že Německo nezažije v příštích letech vznik nového typu daní ani zvýšení sazeb dalších daní, ovšem nedojde ani ke snížení daní, jak si to přála FDP,“ popisuje Jonáš.

Upozorňuje zároveň, že například v otázce klimatické politiky je pro jednotlivé strany těžší kompromis najít a dosavadní proklamace jsou jen velmi vágní. Pravděpodobné koaliční partnery rozděluje kupříkladu otázka plynovodu Nord Stream 2.

„V současné době probíhá tvrdé jednání o tom, v jakém režimu a zda vůbec má tento plynovod fungovat, zda firma Gazprom bude moci být jak dodavatelem suroviny, tak provozovatelem sítě,“ vysvětluje zpravodaj ČT s tím, že zatímco SPD a FDP si přejí, aby plynovod začal rychle fungovat, Zelení si dovedou představit, že Nord Streamem 2 plyn vůbec putovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 4 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 7 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 8 hhodinami
Načítání...