Armin Laschet

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Únorovému znovuzvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem nestojí nic v cestě. Podporu mu ve středu v den jeho 66. narozenin vyslovila konzervativní unie CDU/CSU. Předseda CDU Armin Laschet po jednání se sesterskou bavorskou CSU prohlásil, že vedení unie se jednomyslně rozhodlo postavit za Steinmeiera. CDU/CSU je největší opoziční politickou silou v Německu. Prezident má rovněž jisté hlasy vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet v pondělí oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Šéfové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) Armin Laschet a Markus Söder dopisem pozvali Zelené a svobodné demokraty (FDP) k jednáním o společné německé vládní koalici. CDU a její bavorská sestra CSU tvoří na spolkové úrovni unii CDU/CSU, která v nedělních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD). Se Zelenými a FDP chce vytvořit vládu také sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Nejdříve budeme konzultovat povolební situaci se Zelenými, pak teprve s SPD a CDU/CSU, uvedla v pořadu Události, komentáře německá poslankyně Renata Altová (FDP). Dodala, že nejvíce společných témat má její strana s CDU/CSU. Jejím přáním je, aby nová německá vláda vznikla do Vánoc. Také velvyslanec v Německu Tomáš Kafka si myslí, že by nová vládní koalice mohla být známa v tomto období.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Konzervativní kandidát na německého kancléře Armin Laschet v nedělní televizní debatě čelil přesile sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a kandidátky Zelených Annaleny Baerbockové, kteří vystupovali většinou jednotně. Tak hodnotí německá média poslední společnou debatu trojice hlavních uchazečů o kancléřský úřad.

Německá konzervativní unie CDU/CSU v průzkumech dál ztrácí na sociálnědemokratickou stranu (SPD). Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné ve čtvrtek vede SPD s podporou 25 procent, konzervativci jsou stále druzí, aktuálně s dvaceti procenty. Podle vlivného člena CDU a někdejšího neúspěšného kandidáta na předsedu strany Friedricha Merze má na současné situaci z části vinu i kancléřka Angela Merkelová a způsob, jakým se rozhodla z odejít z politiky.

Výrazně ostřeji oproti první televizní debatě vystupoval v nedělní druhé diskuzi kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet. Vymezoval se především vůči sociálnímu demokratovi (SPD) Olafu Scholzovi, výtky ale směřoval i na Annalenu Baerbockovou, která do voleb vede Zelené. Scholz je Laschetovým hlavním rivalem v souboji o kancléřské křeslo, podle aktuálních průzkumů si SPD před CDU/CSU udržuje náskok několika procentních bodů.

Německá sociální demokracie (SPD) si zhruba dva týdny před parlamentními volbami v průzkumech dál drží stabilní náskok před konzervativní unií CDU/CSU. Odcházející kancléřka Angela Merkelová však boj nepovažuje za ztracený. Všichni v CDU/CSU jsou si podle ní vědomi, že unie po 16 letech v kancléřství nezíská další mandát snadno.

Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak šance na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu.