Německá CDU si nového předsedu vybere v lednu, poprvé ve vnitrostranickém referendu

Nahrávám video

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Předsedu CDU bude poprvé v historii vybírat všech jejích téměř čtyři sta tisíc členů ve vnitrostranickém referendu. „Výběr předsedy CDU bude rozdělen do tří fází,“ oznámil generální tajemník strany Paul Ziemiak.

První bude nominace kandidátů, na kterou od 18. listopadu naváže představování uchazečů a jejich programů. Finální část vnitrostranického výběru začne 4. prosince, výsledek bude znám 14. ledna.

Předsedu strany má ale právo volit jen stranický sjezd, takže vnitrostranické dotazování bude právně nezávazné. Formálně proto CDU zvolí předsedu až 21. ledna na sjezdu. Do volby ale podle Lascheta bude nominován právě vítěz předchozího vnitrostranického hlasování.

Spekuluje se o čtyřech jménech

Zájem o nástupnictví po Laschetovi zatím žádný představitel CDU neoznámil, média nicméně uvádějí, že předsednické ambice mají někdejší šéf poslanců vládní unie CDU/CSU Friedrich Merz, Norbert Röttgen, který od roku 2014 vedl zahraniční výbor Spolkového sněmu, ministr zdravotnictví Jens Spahn nebo šéf poslanecké frakce unie Ralph Brinkhaus.

Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala a která svůj post dala již loni v únoru k dispozici. Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní Merkelová, která odchází z politiky. V zářijových volbách Merkelová již nekandidovala.

Mezi členskou základnou má největší podporu Merz se svým slibem přivést stranu k programu, ve kterém by se odrážely její liberální kořeny a dědictví zakladatele Konrada Adenauera.

CDU se zřejmě nevydá cestou Zelených či SPD, kde se o vedení strany dělí dva spolupředsedové. „Ke spolupředsednictví sympatie nechovám. Chceme sice rozmanitost, ale ve vedení musí stát jen jedna osobnost,“ řekl Laschet.

Analytička Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová připomněla, že za éry Angely Merkelové se CDU posunula výrazně do politického středu. Nyní tak postrádá pravicovější témata. Část členů proto volá po návratu „ke kořenům,“ část členů váhá. Jsme tedy teprve na začátku diskuse, uvedla analytička v pořadu Horizont ČT24.

CDU je podle ní na začátku bolestivého procesu hledání své nové identity. „Často se o ní říká, že je stranou vlády a naopak to příliš neumí v opozici,“ dodala analytička. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 6 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 8 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 10 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.