Největší naději na kancléřství má sociální demokrat Scholz, tvrdí šéf CSU Söder

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

„Nejlepší vyhlídky stát se kancléřem má nyní Olaf Scholz,“ řekl Söder o Scholzovi, který je podle bavorského premiéra tím, kdo sedí na koni. Zpravodajská televize ntv již dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že Söder členům zemské skupiny CSU řekl, že v podstatě nepočítá s vládní účastí CDU/CSU.

Laschet se zatím nevzdává a o vládu usiluje, i když konzervativní unie skončila těsně druhá za sociální demokracií. 

Söder: Nebudeme se vnucovat, ale na rozhovory se připravujeme

Vláda, ať už ji povede Laschet, nebo Scholz, se neobejde bez podpory Zelených a svobodných demokratů (FDP). Dalším řešením je pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU, které ale teď není reálné.

Söder jako pravděpodobné vidí, že vznikne vláda sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP, což by znamenalo, že unie se po šestnácti letech vlády konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která odchází z politiky, uchýlí do opozice.

Koaliční jednání Zeleným i FDP unie podle Södera nabídne. „Vnucovat se ale nebudeme,“ řekl. Už v pondělí Söder prohlásil, že vláda pod vedením unie nevznikne za každou cenu, protože CDU/CSU se nevzdá základních hodnot kvůli podílu na moci.

Zároveň ale Söder v úterý řekl, že se CSU v tomto ohledu ještě nevzdává a že se připravuje na rozhovory s CDU a se Zelenými a FDP.

Vnitrounijní boj

Laschet se podle médií potýká s vnitrounijním odporem, který ohrožuje jeho mocenské postavení uvnitř CDU/CSU. Laschet chtěl zvolit Ralpha Brinkhause z CDU předsedou poslanecké frakce CDU/CSU jen prozatímně po dobu koaličních rozhovorů, zatímco CSU a také mnozí představitelé CDU požadovali standardní roční mandát.

Nakonec Laschet souhlasil s kompromisním funkčním obdobím na sedm měsíců, tedy do konce dubna. Brinkhause, který frakci dosud vedl, večer poslanci unie zvolili svým předákem takřka jednomyslně až na dva zákonodárce, kteří se zdrželi.

Německá média také uvádějí, že v zákulisí část unie požaduje, aby Laschet post lídra unie opustil a jednání o možné vládní koalici převzal Söder.

Laschet rovněž čelí kritice za to, že zatím Scholzovi k volebnímu vítězství nepoblahopřál. Podle Lascheta kvůli těsnému a nepřesvědčivému výsledku nikdo jednoznačně nevyhrál. Pogratulovat Scholzovi chce naopak Söder, který řekl, že SPD zkrátka dostala více hlasů než CDU/CSU. Dodal, že výsledek je potřeba respektovat, ne překrucovat.

Spekuluje se také o tom, kdo nahradí Lascheta ve funkci zemského premiéra Severního Porýní-Vestfálska, kterou musí opustit nejpozději do ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu, tedy do 26. října.  Deník Handelsblatt napsal, že Lascheta vystřídá zemský ministr dopravy Hendrik Wüst. Vedení CDU v Severním Porýní-Vestfálsku ale zprávu dementovalo s tím, že o nástupci ještě není rozhodnuto.

FAZ: Zeleným vicekancléřem by mohl být Habeck

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase napsal, že pokud Zelení usednou v budoucí německé vládě, stane se vicekancléřem spolupředseda strany Robert Habeck a nikoli kancléřská kandidátka a druhá ze spolupředsedů Annalena Baerbocková.

Habeck k tomu později řekl, že personální záležitosti bude strana řešit až po koaličních vyjednáváních. Otázku, kdo bude za Zelené vicekancléřem, označil v tuto chvíli za „zcela irelevantní“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled