Bojovný Laschet, souznějící Scholz a Baerbocková. Poslední debata německých lídrů nastínila povolební vyjednávání

Konzervativní kandidát na německého kancléře Armin Laschet v nedělní televizní debatě čelil přesile sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a kandidátky Zelených Annaleny Baerbockové, kteří vystupovali většinou jednotně. Tak hodnotí německá média poslední společnou debatu trojice hlavních uchazečů o kancléřský úřad.

„Scholz znovu a znovu zkoušel soudržnost se Zelenými, zatímco bral spolu s kandidátkou Zelených Annalenou Baerbockovou kandidáta unie CDU/CSU Armina Lascheta do kleští,“ napsala agentura DPA.

Toho, že Scholz si s Baerbockovou ve většině témat notoval a že oba společně kritizovali volební program Laschetovy unie, si povšiml také deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Bylo nápadné, jak byli SPD a Zelení v mnoha bodech jednotní,“ napsal list. Dodal, že žádný z kandidátů neučinil na poslední chvíli nový výraznější předvolební slib.

Laschet podle magazínu Der Spiegel nastoupil do debaty opět v bojovném módu, zatímco Scholz, jemuž průzkumy veřejného mínění slibují volební vítězství, se snažil zachovávat rozvahu a vyvarovat se chyb.

Daně

Politologové poznamenávají, že Laschetovo vystupování mu nepřinese nové voliče. „Zřejmě v tuto chvíli vedení CDU/CSU jde o mobilizaci vlastních kmenových voličů. Tato dříve zcela dominantní strana jako by se smířila s možným druhým místem, což je donedávna nepředstavitelná pozice, a křesťanští demokraté v tuto chvíli daleko více sázejí na povolební vyjednávání,“ komentuje německou politickou situaci zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Konzervativec opakovaně útočil na Scholze i Baerbockovou kvůli otázce zvyšování daní, což byl podle Der Spiegelu jeden z mála momentů, kdy sociálnědemokratický kandidát ostře reagoval. Lascheta obvinil, že unie chce ulevit těm s největšími příjmy, což označil za nesolidární a neufinancovatelné. Jak podotýká zpravodaj ČT, Zelení i sociální demokraté chtějí zvýšit daně pro bohaté, zatímco CDU/CSU slibuje, že žádné nové daně zavádět nebude.

„Olaf Scholz a kandidátka Zelených Annalena Baerbocková podpořili spojenectví svých stran a přejí si unii v opozici. Oba také vyloučili koalici s AfD (Alternativa pro Německo), ale ne s Die Linke,“ shrnul obsah debaty deník Der Tagesspiegel.

Rudá karta

Die Linke, neboli Levice, navazuje na komunistickou stranu z NDR a v posledních letech je strašákem prakticky všech voleb, připomíná Jonáš. I tentokrát CDU/CSU varuje především pravicové voliče, že SPD a Zelení se mohou s Levicí spojit a posunout německou politiku výrazně doleva.

„Jestli je tato varianta reálnější tento rok než při jiných volbách, je otázka. Je pravda, že sociální demokraté a Zelení by se v řadě témat s Linke shodli. V klimatické oblasti, v oblasti sociální politiky,“ líčí korespondent ČT. Zdůrazňuje ale, že obě favorizované strany se s Die Linke rozchází v zásadních otázkách, protože Levice chce například rozpustit NATO a ukončit německou účast na zahraničních misích. To Scholz rázně odmítl.

Společnou debatu, která byla před parlamentními volbami 26. září poslední, vyhrál podle průzkumu Forsa stejně jako obě předešlé diskuse Scholz. Bylo o tom přesvědčeno 42 procent respondentů. Lascheta označilo za vítěze 27 procent účastníků ankety a Baerbockovou 25 procent.

Scholzova SPD je favoritem také předvolebních průzkumů. Podle agentury Insa, která sondáž vypracovala pro nedělník Bild am Sonntag, by SPD ve volbách získala čtvrtinu hlasů, na druhém místě by skončila CSU/CSU s jedenadvaceti procenty a třetí by s patnácti procenty byli Zelení. Do Spolkového sněmu by se ještě s dvanácti procenty dostali liberálové (FDP), desetinu voličů by oslovila AfD a šest procent by získala Levice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 30 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami
Načítání...