Bojovný Laschet, souznějící Scholz a Baerbocková. Poslední debata německých lídrů nastínila povolební vyjednávání

Konzervativní kandidát na německého kancléře Armin Laschet v nedělní televizní debatě čelil přesile sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a kandidátky Zelených Annaleny Baerbockové, kteří vystupovali většinou jednotně. Tak hodnotí německá média poslední společnou debatu trojice hlavních uchazečů o kancléřský úřad.

„Scholz znovu a znovu zkoušel soudržnost se Zelenými, zatímco bral spolu s kandidátkou Zelených Annalenou Baerbockovou kandidáta unie CDU/CSU Armina Lascheta do kleští,“ napsala agentura DPA.

Toho, že Scholz si s Baerbockovou ve většině témat notoval a že oba společně kritizovali volební program Laschetovy unie, si povšiml také deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Bylo nápadné, jak byli SPD a Zelení v mnoha bodech jednotní,“ napsal list. Dodal, že žádný z kandidátů neučinil na poslední chvíli nový výraznější předvolební slib.

Laschet podle magazínu Der Spiegel nastoupil do debaty opět v bojovném módu, zatímco Scholz, jemuž průzkumy veřejného mínění slibují volební vítězství, se snažil zachovávat rozvahu a vyvarovat se chyb.

Daně

Politologové poznamenávají, že Laschetovo vystupování mu nepřinese nové voliče. „Zřejmě v tuto chvíli vedení CDU/CSU jde o mobilizaci vlastních kmenových voličů. Tato dříve zcela dominantní strana jako by se smířila s možným druhým místem, což je donedávna nepředstavitelná pozice, a křesťanští demokraté v tuto chvíli daleko více sázejí na povolební vyjednávání,“ komentuje německou politickou situaci zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.

Konzervativec opakovaně útočil na Scholze i Baerbockovou kvůli otázce zvyšování daní, což byl podle Der Spiegelu jeden z mála momentů, kdy sociálnědemokratický kandidát ostře reagoval. Lascheta obvinil, že unie chce ulevit těm s největšími příjmy, což označil za nesolidární a neufinancovatelné. Jak podotýká zpravodaj ČT, Zelení i sociální demokraté chtějí zvýšit daně pro bohaté, zatímco CDU/CSU slibuje, že žádné nové daně zavádět nebude.

„Olaf Scholz a kandidátka Zelených Annalena Baerbocková podpořili spojenectví svých stran a přejí si unii v opozici. Oba také vyloučili koalici s AfD (Alternativa pro Německo), ale ne s Die Linke,“ shrnul obsah debaty deník Der Tagesspiegel.

Rudá karta

Die Linke, neboli Levice, navazuje na komunistickou stranu z NDR a v posledních letech je strašákem prakticky všech voleb, připomíná Jonáš. I tentokrát CDU/CSU varuje především pravicové voliče, že SPD a Zelení se mohou s Levicí spojit a posunout německou politiku výrazně doleva.

„Jestli je tato varianta reálnější tento rok než při jiných volbách, je otázka. Je pravda, že sociální demokraté a Zelení by se v řadě témat s Linke shodli. V klimatické oblasti, v oblasti sociální politiky,“ líčí korespondent ČT. Zdůrazňuje ale, že obě favorizované strany se s Die Linke rozchází v zásadních otázkách, protože Levice chce například rozpustit NATO a ukončit německou účast na zahraničních misích. To Scholz rázně odmítl.

Společnou debatu, která byla před parlamentními volbami 26. září poslední, vyhrál podle průzkumu Forsa stejně jako obě předešlé diskuse Scholz. Bylo o tom přesvědčeno 42 procent respondentů. Lascheta označilo za vítěze 27 procent účastníků ankety a Baerbockovou 25 procent.

Scholzova SPD je favoritem také předvolebních průzkumů. Podle agentury Insa, která sondáž vypracovala pro nedělník Bild am Sonntag, by SPD ve volbách získala čtvrtinu hlasů, na druhém místě by skončila CSU/CSU s jedenadvaceti procenty a třetí by s patnácti procenty byli Zelení. Do Spolkového sněmu by se ještě s dvanácti procenty dostali liberálové (FDP), desetinu voličů by oslovila AfD a šest procent by získala Levice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled