Debata kandidátů na německého kancléře přinesla spory hlavně o daně a klima

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Trojice se naopak shodla na tom, že nikdo z nich nechce zavést další karanténní uzávěru ani plošné povinné očkování proti nemoci covid-19, Baerbocková nicméně nevyloučila, že pro některé profese by v budoucnu mohla být vakcinace povinná. Parlamentní volby se v Německu konají 26. září.

„Za současné situace ne, ale v budoucnu to nelze vyloučit,“ řekla Baerbocková na otázku, zda by například policisté a zdravotníci museli očkování podstupovat povinně. Všichni tři současnou očkovací kampaň podporují a chtějí ji ještě rozšířit.

Karanténní uzávěru už nikdo nechce

Novou karanténní uzávěru nikdo z tří kandidátů zavést nechce a podle nich to za nynějšího stavu nebude ani nutné. Scholz s Baerbockovou uvedli, že podporují návrh povinného předkládání dokladu o bezinfekčnosti při dálkových cestách v Německu, například v dálkových vlacích. O takové možnosti nyní vláda dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové debatuje. Laschet se jasně vyjádřit v této věci odmítl kvůli právním i organizačním otázkám.

Debata, kterou vysílaly televize RTL a n-tv, začala dotazem moderátorů, proč by jejich političtí rivalové neměli vést Německo. Všichni kandidáti shodně odpovědět odmítli s tím, že o svých oponentech hovořit špatně nechtějí. „Tohle není styl, který bychom měli v Německu pěstovat,“ prohlásil Scholz. Ten v bleskovém průzkumu agentury Forsa provedeném mezi diváky dnešní televizní debatu vyhrál.

Kdo může za vývoj v Afghánistánu?

Jen o pár minut později už ministr financí Scholz čelil kritice Baerbockové i Lascheta za nedostatečné financování armády a také za dění v Afghánistánu, který proti očekáváním rychle ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Scholz také musel hájit sociálnědemokratického ministra zahraničí Heika Maase. kterému mnozí politici připisují odpovědnost za podcenění vývoje v Afghánistánu a za opožděnou evakuaci Afghánců pracujících v německých službách.

Scholz prohlásil, že německá armáda trpěla nedostatkem financí za konzervativního ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga za druhé vlády Merkelové, kdy vládní koalici tvořili konzervativci s liberály (FDP). „To byly pro bundeswehr špatné časy,“ řekl Scholz o německé armádě.

Baerbocková prohlásila, že bezpečnost země je nutné posílit, ale že výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se na tom dohodla Severoatlantická aliance, nejsou tou správnou cestou. „Když se zemi nebude hospodářsky dařit, tak výdaje na obranu klesnou,“ dodala. Vojáci podle ní peníze na výzbroj a výstroj potřebují hned.

Spor o rychlost odchodu od uhlí

Větší výměny názorů přinesla v debatě témata daní a ekologie. Baerbocková prohlásila, že konzervativci i sociální demokraté odmítli rychlejší odchod od produkce energie z uhlí, rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů a také povinnost umisťovat na novostavby solární panely. Kandidátka za Zelené je rovněž přesvědčena, že je nezbytné skončit se spalovacími motory. V reakci na to Laschet Baerbockovou obvinil, že chce jen spoutat průmysl novými předpisy.

Baerbocková rovněž kritizovala to, že je ochrana klimatu stavěna proti sociální spravedlnosti. „A to v konečném důsledku škodí sociální spravedlnosti i ochraně,“ řekla. Poznamenala také, že je možné dělat klimatickou politiku i sociálně, což se nyní podle ní neděje.

Budou se daně zvyšovat?

Po ekologické části debaty se tématem staly daně, kdy Laschet na adresu SPD a Zelených řekl, že chtějí daně zvyšovat. Unie CDU/CSU zvyšování daní odmítá a chce raději podnikům ulevit, protože podle Lascheta prochází krizí vyvolanou pandemií. „Je proto pošetilé nyní daně zvyšovat,“ řekl. Podle Scholze ale není vhodná doba na snižování daní bohatým a lidem s vysokými příjmy. „Lidem, kteří vydělávají tolik, jako vydělávám já a my všichni zde,“ řekl na adresu Baerbockové a Scholze.

I přes spory a výměny názorů, které ale nepřerostly v hádky, dospěli Baerbocková, Scholz a Laschet v řadě témat ke společnému postoji, v cestě k jeho dosažení se ale lišili. Diskusi trojice ukončila vzájemnými komplimenty. Jen u Lascheta hledání slov chvály na Scholze doprovázelo povzdechnutí, nakonec ho ale ocenil, že jako ministr financí odvedl v kabinetu Merkelové slušnou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 4 mminutami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 7 mminutami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 19 mminutami

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armáda USA propustí dvacet procent generálů a admirálů

Armáda Spojených států propustí celkem dvacet procent generálů a admirálů, prohlásil ve středu podle médií americký ministr obrany Pete Hegseth na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii. Šéf Pentagonu v projevu o stavu ozbrojených sil rovněž oznámil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Miliardář Elon Musk se vrací ke spolupráci s americkou vládou, povede studii Pentagonu o budoucnosti války, sdělil také.
před 2 hhodinami

Španělské úřady prověří možné špatné zacházení s migranty v Ceutě

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.
před 2 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 4 hhodinami

Polévka z trávy pro zvířata i lidi. Okupované Olešky drtí hlad, místní jedí i psy

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.