Debata kandidátů na německého kancléře přinesla spory hlavně o daně a klima

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Trojice se naopak shodla na tom, že nikdo z nich nechce zavést další karanténní uzávěru ani plošné povinné očkování proti nemoci covid-19, Baerbocková nicméně nevyloučila, že pro některé profese by v budoucnu mohla být vakcinace povinná. Parlamentní volby se v Německu konají 26. září.

„Za současné situace ne, ale v budoucnu to nelze vyloučit,“ řekla Baerbocková na otázku, zda by například policisté a zdravotníci museli očkování podstupovat povinně. Všichni tři současnou očkovací kampaň podporují a chtějí ji ještě rozšířit.

Karanténní uzávěru už nikdo nechce

Novou karanténní uzávěru nikdo z tří kandidátů zavést nechce a podle nich to za nynějšího stavu nebude ani nutné. Scholz s Baerbockovou uvedli, že podporují návrh povinného předkládání dokladu o bezinfekčnosti při dálkových cestách v Německu, například v dálkových vlacích. O takové možnosti nyní vláda dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové debatuje. Laschet se jasně vyjádřit v této věci odmítl kvůli právním i organizačním otázkám.

Debata, kterou vysílaly televize RTL a n-tv, začala dotazem moderátorů, proč by jejich političtí rivalové neměli vést Německo. Všichni kandidáti shodně odpovědět odmítli s tím, že o svých oponentech hovořit špatně nechtějí. „Tohle není styl, který bychom měli v Německu pěstovat,“ prohlásil Scholz. Ten v bleskovém průzkumu agentury Forsa provedeném mezi diváky dnešní televizní debatu vyhrál.

Kdo může za vývoj v Afghánistánu?

Jen o pár minut později už ministr financí Scholz čelil kritice Baerbockové i Lascheta za nedostatečné financování armády a také za dění v Afghánistánu, který proti očekáváním rychle ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Scholz také musel hájit sociálnědemokratického ministra zahraničí Heika Maase. kterému mnozí politici připisují odpovědnost za podcenění vývoje v Afghánistánu a za opožděnou evakuaci Afghánců pracujících v německých službách.

Scholz prohlásil, že německá armáda trpěla nedostatkem financí za konzervativního ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga za druhé vlády Merkelové, kdy vládní koalici tvořili konzervativci s liberály (FDP). „To byly pro bundeswehr špatné časy,“ řekl Scholz o německé armádě.

Baerbocková prohlásila, že bezpečnost země je nutné posílit, ale že výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se na tom dohodla Severoatlantická aliance, nejsou tou správnou cestou. „Když se zemi nebude hospodářsky dařit, tak výdaje na obranu klesnou,“ dodala. Vojáci podle ní peníze na výzbroj a výstroj potřebují hned.

Spor o rychlost odchodu od uhlí

Větší výměny názorů přinesla v debatě témata daní a ekologie. Baerbocková prohlásila, že konzervativci i sociální demokraté odmítli rychlejší odchod od produkce energie z uhlí, rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů a také povinnost umisťovat na novostavby solární panely. Kandidátka za Zelené je rovněž přesvědčena, že je nezbytné skončit se spalovacími motory. V reakci na to Laschet Baerbockovou obvinil, že chce jen spoutat průmysl novými předpisy.

Baerbocková rovněž kritizovala to, že je ochrana klimatu stavěna proti sociální spravedlnosti. „A to v konečném důsledku škodí sociální spravedlnosti i ochraně,“ řekla. Poznamenala také, že je možné dělat klimatickou politiku i sociálně, což se nyní podle ní neděje.

Budou se daně zvyšovat?

Po ekologické části debaty se tématem staly daně, kdy Laschet na adresu SPD a Zelených řekl, že chtějí daně zvyšovat. Unie CDU/CSU zvyšování daní odmítá a chce raději podnikům ulevit, protože podle Lascheta prochází krizí vyvolanou pandemií. „Je proto pošetilé nyní daně zvyšovat,“ řekl. Podle Scholze ale není vhodná doba na snižování daní bohatým a lidem s vysokými příjmy. „Lidem, kteří vydělávají tolik, jako vydělávám já a my všichni zde,“ řekl na adresu Baerbockové a Scholze.

I přes spory a výměny názorů, které ale nepřerostly v hádky, dospěli Baerbocková, Scholz a Laschet v řadě témat ke společnému postoji, v cestě k jeho dosažení se ale lišili. Diskusi trojice ukončila vzájemnými komplimenty. Jen u Lascheta hledání slov chvály na Scholze doprovázelo povzdechnutí, nakonec ho ale ocenil, že jako ministr financí odvedl v kabinetu Merkelové slušnou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Najděte si své dítě.“ Íránci musí platit za pozůstatky, svědci mluví o pekle

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 1 mminutou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 23 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 11 hhodinami
Načítání...