Debata kandidátů na německého kancléře přinesla spory hlavně o daně a klima

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Trojice se naopak shodla na tom, že nikdo z nich nechce zavést další karanténní uzávěru ani plošné povinné očkování proti nemoci covid-19, Baerbocková nicméně nevyloučila, že pro některé profese by v budoucnu mohla být vakcinace povinná. Parlamentní volby se v Německu konají 26. září.

„Za současné situace ne, ale v budoucnu to nelze vyloučit,“ řekla Baerbocková na otázku, zda by například policisté a zdravotníci museli očkování podstupovat povinně. Všichni tři současnou očkovací kampaň podporují a chtějí ji ještě rozšířit.

Karanténní uzávěru už nikdo nechce

Novou karanténní uzávěru nikdo z tří kandidátů zavést nechce a podle nich to za nynějšího stavu nebude ani nutné. Scholz s Baerbockovou uvedli, že podporují návrh povinného předkládání dokladu o bezinfekčnosti při dálkových cestách v Německu, například v dálkových vlacích. O takové možnosti nyní vláda dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové debatuje. Laschet se jasně vyjádřit v této věci odmítl kvůli právním i organizačním otázkám.

Debata, kterou vysílaly televize RTL a n-tv, začala dotazem moderátorů, proč by jejich političtí rivalové neměli vést Německo. Všichni kandidáti shodně odpovědět odmítli s tím, že o svých oponentech hovořit špatně nechtějí. „Tohle není styl, který bychom měli v Německu pěstovat,“ prohlásil Scholz. Ten v bleskovém průzkumu agentury Forsa provedeném mezi diváky dnešní televizní debatu vyhrál.

Kdo může za vývoj v Afghánistánu?

Jen o pár minut později už ministr financí Scholz čelil kritice Baerbockové i Lascheta za nedostatečné financování armády a také za dění v Afghánistánu, který proti očekáváním rychle ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Scholz také musel hájit sociálnědemokratického ministra zahraničí Heika Maase. kterému mnozí politici připisují odpovědnost za podcenění vývoje v Afghánistánu a za opožděnou evakuaci Afghánců pracujících v německých službách.

Scholz prohlásil, že německá armáda trpěla nedostatkem financí za konzervativního ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga za druhé vlády Merkelové, kdy vládní koalici tvořili konzervativci s liberály (FDP). „To byly pro bundeswehr špatné časy,“ řekl Scholz o německé armádě.

Baerbocková prohlásila, že bezpečnost země je nutné posílit, ale že výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se na tom dohodla Severoatlantická aliance, nejsou tou správnou cestou. „Když se zemi nebude hospodářsky dařit, tak výdaje na obranu klesnou,“ dodala. Vojáci podle ní peníze na výzbroj a výstroj potřebují hned.

Spor o rychlost odchodu od uhlí

Větší výměny názorů přinesla v debatě témata daní a ekologie. Baerbocková prohlásila, že konzervativci i sociální demokraté odmítli rychlejší odchod od produkce energie z uhlí, rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů a také povinnost umisťovat na novostavby solární panely. Kandidátka za Zelené je rovněž přesvědčena, že je nezbytné skončit se spalovacími motory. V reakci na to Laschet Baerbockovou obvinil, že chce jen spoutat průmysl novými předpisy.

Baerbocková rovněž kritizovala to, že je ochrana klimatu stavěna proti sociální spravedlnosti. „A to v konečném důsledku škodí sociální spravedlnosti i ochraně,“ řekla. Poznamenala také, že je možné dělat klimatickou politiku i sociálně, což se nyní podle ní neděje.

Budou se daně zvyšovat?

Po ekologické části debaty se tématem staly daně, kdy Laschet na adresu SPD a Zelených řekl, že chtějí daně zvyšovat. Unie CDU/CSU zvyšování daní odmítá a chce raději podnikům ulevit, protože podle Lascheta prochází krizí vyvolanou pandemií. „Je proto pošetilé nyní daně zvyšovat,“ řekl. Podle Scholze ale není vhodná doba na snižování daní bohatým a lidem s vysokými příjmy. „Lidem, kteří vydělávají tolik, jako vydělávám já a my všichni zde,“ řekl na adresu Baerbockové a Scholze.

I přes spory a výměny názorů, které ale nepřerostly v hádky, dospěli Baerbocková, Scholz a Laschet v řadě témat ke společnému postoji, v cestě k jeho dosažení se ale lišili. Diskusi trojice ukončila vzájemnými komplimenty. Jen u Lascheta hledání slov chvály na Scholze doprovázelo povzdechnutí, nakonec ho ale ocenil, že jako ministr financí odvedl v kabinetu Merkelové slušnou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
01:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
00:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
04:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 11 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...