Debata kandidátů na německého kancléře přinesla spory hlavně o daně a klima

Spory o výši daní, o odpovědnost za dění v Afghánistánu a bezpečnost Německa nebo o cestě za klimatickou neutralitou provázely nedělní televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové.

Trojice se naopak shodla na tom, že nikdo z nich nechce zavést další karanténní uzávěru ani plošné povinné očkování proti nemoci covid-19, Baerbocková nicméně nevyloučila, že pro některé profese by v budoucnu mohla být vakcinace povinná. Parlamentní volby se v Německu konají 26. září.

„Za současné situace ne, ale v budoucnu to nelze vyloučit,“ řekla Baerbocková na otázku, zda by například policisté a zdravotníci museli očkování podstupovat povinně. Všichni tři současnou očkovací kampaň podporují a chtějí ji ještě rozšířit.

Karanténní uzávěru už nikdo nechce

Novou karanténní uzávěru nikdo z tří kandidátů zavést nechce a podle nich to za nynějšího stavu nebude ani nutné. Scholz s Baerbockovou uvedli, že podporují návrh povinného předkládání dokladu o bezinfekčnosti při dálkových cestách v Německu, například v dálkových vlacích. O takové možnosti nyní vláda dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové debatuje. Laschet se jasně vyjádřit v této věci odmítl kvůli právním i organizačním otázkám.

Debata, kterou vysílaly televize RTL a n-tv, začala dotazem moderátorů, proč by jejich političtí rivalové neměli vést Německo. Všichni kandidáti shodně odpovědět odmítli s tím, že o svých oponentech hovořit špatně nechtějí. „Tohle není styl, který bychom měli v Německu pěstovat,“ prohlásil Scholz. Ten v bleskovém průzkumu agentury Forsa provedeném mezi diváky dnešní televizní debatu vyhrál.

Kdo může za vývoj v Afghánistánu?

Jen o pár minut později už ministr financí Scholz čelil kritice Baerbockové i Lascheta za nedostatečné financování armády a také za dění v Afghánistánu, který proti očekáváním rychle ovládlo radikální islamistické hnutí Taliban. Scholz také musel hájit sociálnědemokratického ministra zahraničí Heika Maase. kterému mnozí politici připisují odpovědnost za podcenění vývoje v Afghánistánu a za opožděnou evakuaci Afghánců pracujících v německých službách.

Scholz prohlásil, že německá armáda trpěla nedostatkem financí za konzervativního ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga za druhé vlády Merkelové, kdy vládní koalici tvořili konzervativci s liberály (FDP). „To byly pro bundeswehr špatné časy,“ řekl Scholz o německé armádě.

Baerbocková prohlásila, že bezpečnost země je nutné posílit, ale že výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se na tom dohodla Severoatlantická aliance, nejsou tou správnou cestou. „Když se zemi nebude hospodářsky dařit, tak výdaje na obranu klesnou,“ dodala. Vojáci podle ní peníze na výzbroj a výstroj potřebují hned.

Spor o rychlost odchodu od uhlí

Větší výměny názorů přinesla v debatě témata daní a ekologie. Baerbocková prohlásila, že konzervativci i sociální demokraté odmítli rychlejší odchod od produkce energie z uhlí, rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů a také povinnost umisťovat na novostavby solární panely. Kandidátka za Zelené je rovněž přesvědčena, že je nezbytné skončit se spalovacími motory. V reakci na to Laschet Baerbockovou obvinil, že chce jen spoutat průmysl novými předpisy.

Baerbocková rovněž kritizovala to, že je ochrana klimatu stavěna proti sociální spravedlnosti. „A to v konečném důsledku škodí sociální spravedlnosti i ochraně,“ řekla. Poznamenala také, že je možné dělat klimatickou politiku i sociálně, což se nyní podle ní neděje.

Budou se daně zvyšovat?

Po ekologické části debaty se tématem staly daně, kdy Laschet na adresu SPD a Zelených řekl, že chtějí daně zvyšovat. Unie CDU/CSU zvyšování daní odmítá a chce raději podnikům ulevit, protože podle Lascheta prochází krizí vyvolanou pandemií. „Je proto pošetilé nyní daně zvyšovat,“ řekl. Podle Scholze ale není vhodná doba na snižování daní bohatým a lidem s vysokými příjmy. „Lidem, kteří vydělávají tolik, jako vydělávám já a my všichni zde,“ řekl na adresu Baerbockové a Scholze.

I přes spory a výměny názorů, které ale nepřerostly v hádky, dospěli Baerbocková, Scholz a Laschet v řadě témat ke společnému postoji, v cestě k jeho dosažení se ale lišili. Diskusi trojice ukončila vzájemnými komplimenty. Jen u Lascheta hledání slov chvály na Scholze doprovázelo povzdechnutí, nakonec ho ale ocenil, že jako ministr financí odvedl v kabinetu Merkelové slušnou práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 53 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled