Německá SPD se stala favoritem voleb. Táhne ji populární Scholz

3 minuty
Události: Scholz favoritem na německého kancléře
Zdroj: ČT24

Do čela průzkumů se před německými parlamentními volbami nečekaně dere sociální demokracie. Její volební lídr a zároveň ministr financí Olaf Scholz má stále větší šanci stát se kancléřem. CDU/CSU se naopak propadla na historicky nejnižší úroveň podpory.

Kandidát sociálních demokratů na kancléře nečekaně poráží soupeře – s klidem, bez velkých chyb, gest či slov. Když přitom strana posílala současného ministra financí do klání o kancléřské křeslo, provázely jeho nominaci uštěpačné poznámky.

SPD zažívala v uplynulých letech takřka jen porážky a čekalo se, že Scholz bude bezmocně přihlížet duelu mezi konzervativci a Zelenými. Poslední průzkum pro německou veřejnoprávní televizi však přinesl překvapivý výsledek. SPD v něm jednoznačně vede.

„Sociální demokraté jsou ve stínu Olafa Scholze. Ten byl dlouho výrazně populárnější než jeho strana,“ konstatuje politolog Gero Neugebauer. Sociální demokraté sází v kampani takřka výlučně na Scholzovu tvář a jeho dobrou pověst coby spolkového ministra financí. I v jeho minulosti se ale najdou okamžiky, které mu mohou zkomplikovat závěr volební kampaně.

Scholz stál v čele Hamburku, když v roce 2017 provázely násilné protesty zasedání G20 v této německé metropoli. Scholz údajně podcenil riziko. Stejně jako v případě největšího finančního skandálu novodobých německých dějin. Coby šéf státní kasy nese podle kritiků odpovědnost za to, že při krachu firmy Wirecard zmizely z jejích účtů takřka dvě miliardy eur.

Kritika ze strany Merkelové

Proti Scholzovi v závěru srpna vystoupila stávající kancléřka Angela Merkelová. Lídr sociálních demokratů by podle ní mohl vládnout s postkomunistickou stranou Levice. „V tomto kontextu je jednoduše obrovský rozdíl pro budoucnost Německa mezi mnou a jím,“ nechala se slyšet Merkelová.

Scholz těží hlavně z chyb svých soupeřů. Šéf CDU Armin Laschet chce znovu nastartovat volební kampaň představením svého volebního týmu. CDU/CSU má totiž nejnižší podporu v historii. Samotného Lascheta navíc za nejschopnějšího kandidáta považuje pouze čtrnáct procent Němců. V případě předsedkyně Zelených Analenny Baerbockové je to pouhých sedm procent.

Němečtí voliči se k urnám vydají 26. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...