Novým předsedou CDU se stane Friedrich Merz. Výsledky referenda musí ještě potvrdit sjezd

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

O vedení CDU, která po odchodu kancléřky Angely Merkelové hledá novou identitu i přízeň voličů, se vedle Merze ucházeli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

CDU poprvé v hledání předsedy využila vnitrostranické hlasování, kterého se poštou zúčastnilo 115 743 a elektronicky 132 617 straníků, což odpovídalo 66,02 procenta členské základny. Merz v hlasování jasně zvítězil s 62,13 procenta hlasů, druhé kolo volby tak strana pořádat nebude. To by se konalo jen tehdy, pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů.

„Nepřestanu opakovat, že tady nejsme pro sebe. Máme svůj úkol i v opozici,“ řekl Merz v krátkém projevu, ve kterém poděkoval za zvolení a také soupeřům. Podporu, které se mu dostalo, označil za působivou a dodal, že vysoká účast straníků v hlasování je úspěchem CDU. To ocenil i generální tajemník CDU Paul Ziemiak. „Vítězem této volby jsou členové CDU,“ řekl Ziemiak. Merzovi již pogratulovali jeho soupeři Röttgen a Braun.

Nastane posun CDU doprava?

Za favorita považovaly Merze průzkumy. Komentátoři uváděli, že k Merzovi se obrací především ti, kteří po éře Merkelové a jejího politického středu žádají návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz je rovněž populární u mládežnické organizace CDU a také na východě Německa.

Merzovi v cestě k předsednické funkci stojí ještě stranický sjezd, od kterého se ale očekává, že zvolí šéfa strany podle výsledků referenda. Volební sjezd se bude konat 22. ledna.
Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala.

Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní CDU Merkelová, která tento měsíc odešla z politiky. V zářijových parlamentních volbách, ve kterých CDU skončila s nejhorším výsledkem v dějinách spolkové republiky, již Merkelová nekandidovala. Volební neúspěch je také důvodem, proč Laschet dal svou funkci k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPo sečtení zhruba třetiny hlasů má většinu opoziční Tisza

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara by ve 199členném parlamentu měla získat 132 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 29,2 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 59 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla osm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...