Novým předsedou CDU se stane Friedrich Merz. Výsledky referenda musí ještě potvrdit sjezd

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

O vedení CDU, která po odchodu kancléřky Angely Merkelové hledá novou identitu i přízeň voličů, se vedle Merze ucházeli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

CDU poprvé v hledání předsedy využila vnitrostranické hlasování, kterého se poštou zúčastnilo 115 743 a elektronicky 132 617 straníků, což odpovídalo 66,02 procenta členské základny. Merz v hlasování jasně zvítězil s 62,13 procenta hlasů, druhé kolo volby tak strana pořádat nebude. To by se konalo jen tehdy, pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů.

„Nepřestanu opakovat, že tady nejsme pro sebe. Máme svůj úkol i v opozici,“ řekl Merz v krátkém projevu, ve kterém poděkoval za zvolení a také soupeřům. Podporu, které se mu dostalo, označil za působivou a dodal, že vysoká účast straníků v hlasování je úspěchem CDU. To ocenil i generální tajemník CDU Paul Ziemiak. „Vítězem této volby jsou členové CDU,“ řekl Ziemiak. Merzovi již pogratulovali jeho soupeři Röttgen a Braun.

Nastane posun CDU doprava?

Za favorita považovaly Merze průzkumy. Komentátoři uváděli, že k Merzovi se obrací především ti, kteří po éře Merkelové a jejího politického středu žádají návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz je rovněž populární u mládežnické organizace CDU a také na východě Německa.

Merzovi v cestě k předsednické funkci stojí ještě stranický sjezd, od kterého se ale očekává, že zvolí šéfa strany podle výsledků referenda. Volební sjezd se bude konat 22. ledna.
Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala.

Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní CDU Merkelová, která tento měsíc odešla z politiky. V zářijových parlamentních volbách, ve kterých CDU skončila s nejhorším výsledkem v dějinách spolkové republiky, již Merkelová nekandidovala. Volební neúspěch je také důvodem, proč Laschet dal svou funkci k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 8 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 38 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled