Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.
Scholzovi sociální demokraté utvořili vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP), dohromady mají strany v 736členném Bundestagu většinu 416 mandátů. Předsedovi SPD stačilo ke zvolení kancléřem 369 hlasů, získal jich 395, potvrdila předsedkyně Bundestagu Bärbel Basová.
Scholz po hlasování své zvolení přijal. „Přijímáte volbu, pane Scholzi?“, dotázala se Basová. „Ano,“ odpověděl nově zvolený kancléř.
Tajné volbě z tribuny pro návštěvníky přihlížela i Merkelová. Tu poslanci – s výjimkou zástupců Alternativy pro Německo (AfD) – ocenili dlouhým potleskem vstoje. Volbu kancléře sledoval také bývalý prezident Joachim Gauck.
Scholz se posléze vydal do nedalekého zámku Bellevue za prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, který nově zvoleného kancléře do úřadu jmenoval. „Jménem Spolkové republiky Německo jmenuji podle článku 63 základního zákona Olafa Scholze spolkovým kancléřem,“ konstatoval Steinmeier.
Po tomto aktu se předseda sociálních demokratů vrátil do budovy Říšského sněmu, kde Bundestag sídlí, aby zde složil přísahu. Tu stvrdil podpisem německého základního zákona, jenž je obdobou ústavy.
Scholz je v dějinách spolkové republiky devátým německým kancléřem. Jeho předchůdci v pěti případech pocházeli z řad konzervativců a tři byli sociální demokraté.
Steinmeier jmenoval Scholzův kabinet
Po složení slibu Scholz opět odjel za prezidentem na zámek Bellevue, tentokrát v doprovodu členů jeho vlády. Steinmeier osm mužů a osm žen, které si Scholz do kabinetu vybral, jmenoval na ministerské posty. Ministři ve Spolkovém sněmu složili sliby.
„Nyní nesete odpovědnost za 83 milionů obyvatel Německa,“ zdůraznil Steinmeier poté, co ministrům předal jmenovací dekrety. „Tento úkol přebíráte ve složité době,“ poznamenal s odkazem na pandemii covidu-19. Dodal, že vláda má pro svou práci mandát od voličů a také většinu ve Spolkovém sněmu.
Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě. Ministryní vnitra je sociální demokratka Nancy Faeserová a zdravotnictví vede sociální demokrat, lékař a epidemiolog Karl Lauterbach, který je i přes svou podporu důrazných karanténních opatření u veřejnosti velmi populární.
Vicekancléř Habeck je zároveň ministrem hospodářství a ochrany klimatu. Německá média tento post označují jako superministerstvo, neboť má být protiváhou tomu, že liberálové jako nejslabší člen koalice dostali druhý nejvýznamnější vládní post. Zeleným také připadlo ministerstvo zahraničí, které je rovněž považováno za důležitý úřad. Nově ho řídí Annalena Baerbocková, se kterou Habeck ekologickou stranu vede – ta navštíví ještě ve středu večer Paříž, ve čtvrtek činitele EU a NATO v Bruselu a v pátek Varšavu. Zelení mají v nové vládě dohromady pět ministerstev, mimo jiné také životního prostředí a zemědělství.
Liberálové, kteří jsou nejmenším členem vládní koalice, mají na starost kromě financí také ministerstva spravedlnosti, školství a dopravy. Součástí resortu dopravy je i oblast digitalizace, tedy jedna z priorit nové vlády.
Scholzovi gratulují oponenti i zahraniční politici
Scholz od svého zvolení kancléřem přijal již řadu gratulací. Poblahopřál mu také jeho volební sok Armin Laschet, který byl kancléřským kandidátem konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové. Unie ale v zářijových parlamentních volbách skončila těsně druhá za SPD, sestavování vlády se tak ujal Scholz.
„Dnešek s volbou kancléře je demokratickým završením intenzivního souboje. I když jsme bojovali o jiný výsledek, můžeme být šťastní, že v naší zemi je mezi demokraty tak vysoké uznání. To musíme ochraňovat,“ poznamenal Laschet.
Scholzovi pogratuloval ke zvolení kancléřem francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě do Paříže se nový šéf německé vlády vydá na svou první oficiální návštěvu v této roli. „Děkuji ti, drahá Angelo, že jsi nikdy nezapomněla na lekce z historie, že jsi toho s námi a pro nás udělala tolik, abys posunula Evropu kupředu. Drahý Olafe Scholzi, další kapitolu napíšeme společně. Po Francouze, pro Němce, pro Evropany,“ vzkázal Macron.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová popřála novému kancléři dobrý start do funkce. Podle svých slov se těší na další důvěryhodnou spolupráci, která posílí Evropu. „Těším se na brzké setkání v Bruselu,“ avizovala von der Leyenová. Do Bruselu povede druhá Scholzova zahraniční cesta ve funkci kancléře.
Novému kancléřovi popřál mnoho štěstí také ruský prezident Vladimir Putin, přičemž dal najevo očekávání, že spolu naváží konstruktivní dialog. Zároveň zaslal telegram Angele Merkelové v souvislosti s jejím odchodem z funkce, ve kterém ocenil její dlouholetou práci v čele německé vlády a připravenost k dialogu ve vzájemném respektu.
„Vztahy mezi Ruskem a Německem mají tradičně velký význam nejen pro národy našich zemí, ale i pro celou Evropu. Počítám s navázáním konstruktivního dialogu s Vámi a se spoluprací v aktuálních otázkách bilaterální a mezinárodní agendy. To by nepochybně naplnilo základní zájmy Rusů a Němců, přispělo by to k upevnění stability a bezpečnosti na regionální i globální úrovni,“ napsal Putin Scholzovi v telegramu zveřejněnému na webu Kremlu.
Gratulaci do Berlína poslal také čínský prezident Si Ťin-pching. Ministryně zahraničí Baerbocková mezitím dala opakovaně na vědomí, že Berlín chce s autoritářskými režimy, jako jsou Rusko s Čínou, jednat konstruktivně, ale s důrazem na lidská práva.
Scholzovi blahopřál rovněž belgický premiér Alexandr de Croo, který zdůraznil silné historické vztahy mezi svou zemí a Německem. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že se těší na společnou spolupráci, a novému kancléři popřál mnoho úspěchů.
„Čína je připravena upevnit a prohloubit vzájemnou politickou důvěru, rozšířit kontakty a spolupráci s Německem v různých oblastech,“ cituje čínského prezidenta Si Ťin-pchinga státní tisková agentura Nová Čína.
České reakce
Tuzemští politici nečekají velké změny ve vztazích Prahy a Berlína. „Je v zájmu jak ČR, tak i Německa, aby dobré vztahy mezi našimi zeměmi byly zachovány a dále se rozvíjely. Věřím, že to tak bude i s nástupem nové vlády,“ podotkl designovaný premiér Petr Fiala (ODS).
Ani předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) neočekává, že se ve vztazích s Německem v zásadních bodech něco změní. „Jsme sousedé, členy EU i NATO. Angela Merkelová znala Česko, to je pravda. Je ale také na nás, o jak moc intenzivní vztah s naším sousedem budeme usilovat a jaká témata nás budou propojovat a spojovat,“ hodnotí.
I předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer připustil, že osobní vztah vrcholných politiků k jiné zemi „se počítá“. Od nové vlády očekává nový impulz pro Německo i Evropu. „Na stole je mnoho krizí a vláda s důvěrou je v tomto smyslu nenahraditelná. Ví se to v Německu, doufám, že se to bude brzy vědět i v Lánech,“ dodává.
Také místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) nepředpokládá velký obrat. „Naše dobré vztahy se budovaly dlouhá léta a nemyslím si, že by se změnou vlád nějak měnily. To, že v rámci EU budeme mít v několika věcech jiný názor, je fakt, ale nemělo by to mít na naše vztahy vliv, protože to se děje někdy více a někdy méně,“ konstatuje.
Předseda SPD Tomio Okamura se domnívá, že nastupující česká vláda bude pokračovat v „servilní politice“ vůči Německu. „Nová německá vláda Zelených, socialistů a liberálů je snad šílenější než vláda Angely Merkelové, jelikož již naprosto otevřeně prosazuje přeměnu EU v jeden evropský federální stát a současně podporuje ještě větší klima-hysterii, a tím fakticky extrémní zdražování,“ tvrdí Okamura.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) předpokládá, že německá politika vůči Česku už nyní nebude tak vstřícná – Merkelová podle něj byla ochotná diskutovat se státy Visegrádské čtyřky a rozuměla kulturním i psychologickým bariérám mezi západní a východní Evropou. „Scholz už v kampani několikrát deklaroval, že je pro to, aby Evropa v některých tématech daleko více zrychlila a byla více progresivistická,“ poznamenal Zdechovský. Otázkou podle europoslance zůstává, nakolik Scholz bude ochotný jít do konfliktu, přičemž Merkelová se snažila o konsenzus, komentuje Zdechovský.
Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně náklonnost Merkelové vůči Česku či východním státům byl trochu mýtus. „Je možná pravda, že zde nějaký sentiment a sympatie byly, ale rozhodně to neznamenalo, že by Česko dostalo něco zadarmo,“ napsal ČTK. Budoucnost vztahů podle něj bude záviset hodně na tom, jak se Německo bude aktivně snažit prosazovat svou vizi EU, která je v cílech nové německé vlády značně federalistická a počítá s další supranacionalizací EU.
„To nemusí nové české koalici úplně vyhovovat, protože její pozice, navzdory přítomnosti proevropských stran typu STAN či KDU-ČSL, zcela jistě úplně kompatibilní nebude. Čili tohle bude hlavní faktor - jak moc budou obě vlády zejména v evropské politice kompatibilní a zda bude v rámci většiny EU vůle k nějakým radikálním reformám konvenujícím německým představám,“ dodal Kaniok.
Babiš ocenil u Merkelové tah na řešení problémů, kritizoval odklon od jádra
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) si myslí, že Merkelová měla velice přátelský vztah k České republice, protože v roce 1985 strávila v Praze šest měsíců a našla zde plno přátel. Z toho plynulo i pochopení pro Česko či skupinu V4.
„Angela Merkelová bude chybět celé Evropě, protože ona byla ta, která dělala kompromisy, řešila problémy na Evropské radě, byla klíčovou osobou a měla obrovský respekt,“ uvedl Babiš. Ocenil, že dala všem jednajícím pocítit, že všichni mají stejnou váhu i vliv. Byla také pragmatická, mluvila k věci, byla klidná a velice konstruktivní. Dokázala také dělat kompromisy, ocenil Babiš. Jejich osobní vztahy považuje za velmi dobré.
Zmínil však také dvě fatální chyby, které Merkelová podle něj udělala. „Pozvala ilegální migranty, a to byla velká chyba. Ještě větší chybou je, že Německo odešlo od jádra.“ To Babiš považuje za fatální chybu, která se bude vracet. „Green Deal je katastrofa. Německo nezvládne bez jádra a uhlí s obnovitelnými zdroji svůj průmysl.“
Babiš připomněl také ekonomickou stránku česko-německých vztahů. Vyzdvihl společné projekty, hlavně v dopravní infrastruktuře. Konkrétně zmínil chystaný rychlovlak z Prahy do Drážďan nebo propojení do Mnichova. Spolupráce však také probíhá například ve výzkumu či ve zdravotnictví.
Hovořil i o německých investorech, kteří zaměstnávají desetitisíce českých zaměstnanců. Za klíčovou investici označil Škodu Auto. Myslí si, že osobní vztahy německých a českých politiků byly vždy dobré, a věří, že to bude pokračovat i za éry nového kancléře, protože jsou pro nás klíčové.
Scholz je silný nástupce, míní Bartošek. Konečná doufá ve stabilizaci názorů v koalici
Scholz dlouho vypadal jako další z řady sociálnědemokratických politiků, které Merkelová zastíní. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je jeho úspěch menší politický zázrak. „Nějakou dobu Merkelovou stínoval a myslím, že se od ní řadu věcí naučil. Má v sobě určitou buldočí náturu, svůj cíl sleduje a nepustí,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Podle Bartoška dokázal německé voliče zaujmout a vybočit z klasického sociálnědemokratického směru. „Od svého mládí se posunul mnohem více do středu, není to klasický sociální demokrat. Zaujal svojí stabilitou a kompetencí a hlavně přesvědčil lidi, že je nástupcem Angely. Silní lídři často trpí tím, že si nedokážou vedle sebe vychovat silného nástupce, to není případ Merkelové a Scholze.“
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) hledí na nového kancléře skepticky. Zásadní roli dle ní bude hrát jeho schopnost korigovat strany v koalici. „Je otázka, jakou roli budou hrát Zelení. Byla jsem trochu vyděšená z toho, co jsem z úst jejich lídrů někdy slyšela. Bude důležité, jak bude schopen Scholz zvládnout tu menší stranu v koalici – jestli jim nechá volný průběh fantazii, tak to může znamenat velký problém pro nás pro všechny,“ míní europoslankyně.
Doufá v to, že česko-německé vztahy zůstanou zachovány. „Německo je naším nejsilnějším ekonomickým partnerem, i když oni si Němci vždycky budou hájit své zájmy. Já bych si přála, aby v naší vládě seděli lidé, kteří nebudou jezdit na sjezdy sudetoněmeckého Landsmannschaftu, ale od Německa se třeba něco naučí – jak zvedat minimální mzdu nebo vyplácet podporu 500 eur na dítě. Pro české občany si berme ty pozitivní příklady,“ tvrdí Konečná.
Nová vláda, stabilní politika
Novinářka a politoložka Bára Procházková řekla ČT24, že od Scholzova kabinetu nelze očekávat velkou změnu – ostatně předseda SPD působil i v dosavadní vládě a s Merkelovou úzce spolupracoval. „O Olafu Scholzovi se říká, trochu úsměvně, že je to správný politik, ale ve špatné straně, že je daleko konzervativnější než průměr u sociálních demokratů,“ nastiňuje Procházková.
Autor Scholzovy biografie Lars Hairder považuje nového německého kancléře za zkušeného politika, který se při jednáních nikdy neunaví a vždy je dobře připraven. „Je to vyjednavač, který usiluje o to, aby se všichni cítili jako vítězové,“ shrnul v deníku Hamburger Abendblatt, jehož je šéfredaktorem.
I když Hairder připouští, že Scholzův politický styl je velmi podobný odcházející kancléřce, předvídá také odlišnosti: „Největší změnou bude, že Scholz bude jednat všude tam, kde Merkelová jen reagovala,“ domnívá se autor s tím, že nový kancléř je ochotnější rozhodovat než Merkelová, ačkoliv je povahou nesmělý a ve vystupování monotónní.
Pokračovatele politiky Angely Merkelové vidí v Scholzovi například také polská média. Středeční výměna ve vedení země podle serveru Onet.pl neslibuje vážnější změny ve vzájemných vztazích. Televize Polsat zdůrazňuje, že Varšava bude třetí zahraniční zastávkou nového kancléře. Podle deníku Rzeczpospolita Berlín zvažoval, zda má Scholz tak rychle do Polska zamířit, a usoudil, že i vzhledem k napětí kolem Ukrajiny je potřeba s východním partnerem hovořit.
Dvě třetiny Němců nevěří, že Scholz obhájí mandát
Dvě třetiny Němců nevěří, že Scholz bude v kancléřství déle než čtyři roky. Vyplývá to z průzkumu institutu YouGov, který si objednala agentura DPA. Scholz přitom již naznačil, že by rád vládl i po dalších parlamentních volbách, které jsou plánovány na rok 2025.
V průzkumu YouGov počítá 20 procent respondentů s tím, že koalice se rozpadne ještě před volbami. Dalších 44 procent dotazovaných uvedlo, že Scholz zůstane u moci do voleb, po kterých ale nebude znovuzvolen kancléřem. Scholzovo druhé funkční období předpokládá 16 procent účastníků ankety.
V to, že by Scholz mohl vládnout čtyři období jako Merkelová, v průzkumu YouGov věřilo jen 1,3 procenta respondentů.
