V Německu se ustavil nový Spolkový sněm, vládě Merkelové skončil mandát

2 minuty
Horizont ČT24: Nový Spolkový sněm
Zdroj: ČT24

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Jak připomíná zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš, nově zvolený Bundestag je největším svobodně zvoleným parlamentem na světě. Nově v něm zasedá 736 zákonodárců, což je rovněž nejvíce v německé historii.

Nejsilnější klub budou mít ve Spolkovém sněmu sociální demokraté Olafa Scholze, již ve volbách zvítězili nad konzervativní unií CDU/CSU, kterou vedl Armin Laschet. Unie míří do opozice a s ní i dosavadní předseda Bundestagu a nejdéle sloužící poslanec Wolfgang Schäuble, jenž v poslaneckých lavicích zasedá od roku 1972. V čele sněmu jej vystřídala Bärbel Basová z SPD, kterou podpořily také další poslanecké frakce.

Wolfgang Schäuble vedl ustavující schůzi Spolkového sněmu
Zdroj: Reuters/Michele Tantussi

Potlesk pro Schäubleho

Schäuble, který ustavující zasedání jako nejdéle sloužící poslanec zahájil, se s předsednickou funkcí rozloučil projevem. „Jako poslanci máme všichni stejná práva, na což musí předseda dohlížet,“ připomněl. Uvedl také, že ve společnosti klesá ochota respektovat opačné názory a že debata na toto téma je úkolem parlamentu, protože ani jedna z názorových stran nemívá bezvýhradnou pravdu. Poslance zároveň vyzval, aby vždy měli na paměti společné blaho, nikoli jen zájmy jednotlivých skupin. Schäublemu se za jeho projev dostalo potlesku vstoje.

Pro Basovou hlasovalo 576 poslanců, proti jich bylo 90 a volby se zdrželo 58 přítomných zákonodárců. „Volbu s radostí od srdce přijímám,“ reagovala třiapadesátiletá Basová na výsledek hlasování, který Schäuble oznámil. Po sociální demokratce Annemarii Rengerové a Ritě Süssmuthové z konzervativní CDU je Basová třetí ženou, která Spolkový sněm vede. 

Frank-Walter Steinmeier a Angela Merkelová na ustavující schůzi Bundestagu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Na AfD se při volbě místopředsedů nedostalo

Nový Spolkový sněm si následně zvolil místopředsedy, kterými se stali Yvonne Magwasová z CDU, sociální demokratka Aynan Özogüzová, liberál Wolfgang Kubicki, Claudia Rothová za Zelené a Petra Pauová z postkomunistické strany Levice. Kandidát protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Michael Kaufmann v hlasování neuspěl. Pro zvolení potřeboval nejméně 369 hlasů, dostal jich ale jen 118.

Na post místopředsedy má nárok každá z parlamentních stran. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, dosud ale nedokázala žádného svého kandidáta na místopředsedu prosadit, neboť s ní ostatní strany odmítají spolupracovat. Spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová nezvolení Kaufmanna označila za porušení demokratických zvyklostí. „Jsme nanejvýš rozzlobeni,“ řekla.

Prezident Steinmeier předal kancléřce listinu, kterou ji oficiálně "propustil" ze služeb německého lidu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Kabinetu Merkelové vypršel mandát, na Kohlův rekord kancléřka zřejmě nedosáhne

Ustavujícím zasedáním formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která ale zemi nadále povede. Prezident Frank-Walter Steinmeier již Merkelovou požádal, aby funkci kancléřky až do jmenování nového kabinetu nadále zastávala. Takový postup je zavedený. Očekává se, že nový kancléř, kterým bude sociální demokrat Olaf Scholz, bude zvolen po Mikuláši.

Poslanec za Zelené Jürgen Trittin v rozhovoru se zahraničními korespondenty prohlásil, že Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen kancléřem 9. prosince. Tímto aktem pak definitivně skončí éra Merkelové, která kancléřský úřad zastávala šestnáct let. V zářijových volbách Merkelová již nekandidovala, protože chce odejít z politiky.

Merkelová tak pravděpodobně nepřekoná kancléřský rekord Helmuta Kohla, jenž Německo vedl 5870 dní. Tuto metu by kancléřka překonala až 19. prosince.

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Jonáš k ustavující schůzi Spolkového sněmu
Zdroj: ČT24

Shoda na daních, rozpor kvůli Nord Streamu 2

Strany, které jednají o koalici, tedy SPD, FDP a Zelení, hlásí rychlý postup v rokování o vládě. „V tuto chvíli je plán stanovený tak, že někdy v mikulášském týdnu by mohl jako kandidát na budoucího německého kancléře předstoupit před nový Spolkový sněm Olaf Scholz a velmi pravděpodobně získá většinu ve Spolkovém sněmu,“ komentuje korespondent ČT.

Takzvanému semaforu, jak se pravděpodobné budoucí německé vládní koalici přezdívá, se podařilo urovnat některé spory, například v otázce daní. Zatímco sociální demokraté a Zelení chtěli zvýšit daně pro nejbohatší Němce, liberálové z FDP chtěli daně snižovat. „Zdá se, že Německo nezažije v příštích letech vznik nového typu daní ani zvýšení sazeb dalších daní, ovšem nedojde ani ke snížení daní, jak si to přála FDP,“ popisuje Jonáš.

Upozorňuje zároveň, že například v otázce klimatické politiky je pro jednotlivé strany těžší kompromis najít a dosavadní proklamace jsou jen velmi vágní. Pravděpodobné koaliční partnery rozděluje kupříkladu otázka plynovodu Nord Stream 2.

„V současné době probíhá tvrdé jednání o tom, v jakém režimu a zda vůbec má tento plynovod fungovat, zda firma Gazprom bude moci být jak dodavatelem suroviny, tak provozovatelem sítě,“ vysvětluje zpravodaj ČT s tím, že zatímco SPD a FDP si přejí, aby plynovod začal rychle fungovat, Zelení si dovedou představit, že Nord Streamem 2 plyn vůbec putovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 2 hhodinami

Mexickou influencerku zastřelili během vysílání

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.
před 2 hhodinami

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 5 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 8 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...