Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Nahrávám video

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Šéf britské vlády v pondělí prohlásil, že Británie nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Rusko, a zavázal se k nejrozsáhlejším změnám v britské obraně od rozpadu Sovětského svazu před víc než třemi desetiletími, napsala agentura AP.

„Nastal okamžik, kdy je třeba změnit způsob, jakým se bráníme,“ řekl Starmer dělníkům a novinářům v loděnici společnosti BAE Systems ve Skotsku. „Když nás přímo ohrožují státy s vyspělými vojenskými silami, nejúčinnějším způsobem, jak je odradit, je být připraven,“ předeslal premiér. Dodal, že jeho vláda bude „inovovat a urychlovat inovace válečným tempem.“

Navzdory škrtům ve vojenském rozpočtu v posledních letech se Británie stále řadí vedle Francie k předním evropským vojenským mocnostem. „Díky novým moderním ponorkám hlídkujícím v mezinárodních vodách a našemu vlastnímu programu jaderných hlavic na britských březích zajišťujeme Británii bezpečnost doma a sílu v zahraničí,“ zdůraznil ministr obrany John Healey.

Na patnáct miliard liber by měl vyjít program vývoje a výroby nových britských jaderných zbraní. Obě opatření jsou součástí plánu na strategickou obranu, který vypracovali externí odborníci a vláda jej v pondělí zveřejnila.

Nové ponorky ve spolupráci s USA a Austrálií

Nové ponorky chystá Británie postavit v rámci spolupráce se Spojenými státy a Austrálií, která je známá pod zkratkou Aukus. Ke konci příštího desetiletí by tyto ponorky měly začít nahrazovat stroje třídy Astute, kterých by měla Británie mít sedm. Vláda nezveřejnila, kolik bude pořízení nových plavidel stát britské daňové poplatníky, zdůraznila však, že program povede k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Britská vláda také uvádí, že do roku 2027 chce zvýšit výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP. Podle posledních údajů NATO v loňském roce Británie utratila za tyto výdaje 2,3 procenta HDP. V současnosti se v Severoatlantické alianci debatuje o navýšení cíle ze dvou na tři procenta HDP. Tří procent HDP výdajů na obranu chce Británie dosáhnout v příštím volebním období, které začíná v roce 2029.

Starmer rovněž řekl, že se setkal s lidmi, kteří pracovali na britských jaderných ponorkách. Jejich neoficiálním mottem je podle něj „nic nefunguje, pokud všichni nespolupracujeme“. Jeho vláda také podle BBC přijala závazek postavit ve Velké Británii nejméně šest nových muničních továren, vytvořit hybridní královské námořnictvo, které bude kombinovat bezpilotní letouny s válečnými loděmi, ponorkami a letadly nebo například zajistit lepší bydlení a vybavení pro příslušníky ozbrojených sil.

Stejně jako ostatní členové NATO i Británie přehodnocuje výdaje na obranu od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Oznámení o nových útočných ponorkách v pondělí pomohlo zvýšit ceny akcií firem BAE Systems, Rolls-Royce a Babcock Marine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trump rázně vyzval Izrael a Írán k zastavení útoků

V Teheránu se dopoledne ozývaly nové výbuchy, sdělila místní média. Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 36 mminutami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 6 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 6 hhodinami
Načítání...