Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Nahrávám video

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Šéf britské vlády v pondělí prohlásil, že Británie nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Rusko, a zavázal se k nejrozsáhlejším změnám v britské obraně od rozpadu Sovětského svazu před víc než třemi desetiletími, napsala agentura AP.

„Nastal okamžik, kdy je třeba změnit způsob, jakým se bráníme,“ řekl Starmer dělníkům a novinářům v loděnici společnosti BAE Systems ve Skotsku. „Když nás přímo ohrožují státy s vyspělými vojenskými silami, nejúčinnějším způsobem, jak je odradit, je být připraven,“ předeslal premiér. Dodal, že jeho vláda bude „inovovat a urychlovat inovace válečným tempem.“

Navzdory škrtům ve vojenském rozpočtu v posledních letech se Británie stále řadí vedle Francie k předním evropským vojenským mocnostem. „Díky novým moderním ponorkám hlídkujícím v mezinárodních vodách a našemu vlastnímu programu jaderných hlavic na britských březích zajišťujeme Británii bezpečnost doma a sílu v zahraničí,“ zdůraznil ministr obrany John Healey.

Na patnáct miliard liber by měl vyjít program vývoje a výroby nových britských jaderných zbraní. Obě opatření jsou součástí plánu na strategickou obranu, který vypracovali externí odborníci a vláda jej v pondělí zveřejnila.

Nové ponorky ve spolupráci s USA a Austrálií

Nové ponorky chystá Británie postavit v rámci spolupráce se Spojenými státy a Austrálií, která je známá pod zkratkou Aukus. Ke konci příštího desetiletí by tyto ponorky měly začít nahrazovat stroje třídy Astute, kterých by měla Británie mít sedm. Vláda nezveřejnila, kolik bude pořízení nových plavidel stát britské daňové poplatníky, zdůraznila však, že program povede k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Britská vláda také uvádí, že do roku 2027 chce zvýšit výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP. Podle posledních údajů NATO v loňském roce Británie utratila za tyto výdaje 2,3 procenta HDP. V současnosti se v Severoatlantické alianci debatuje o navýšení cíle ze dvou na tři procenta HDP. Tří procent HDP výdajů na obranu chce Británie dosáhnout v příštím volebním období, které začíná v roce 2029.

Starmer rovněž řekl, že se setkal s lidmi, kteří pracovali na britských jaderných ponorkách. Jejich neoficiálním mottem je podle něj „nic nefunguje, pokud všichni nespolupracujeme“. Jeho vláda také podle BBC přijala závazek postavit ve Velké Británii nejméně šest nových muničních továren, vytvořit hybridní královské námořnictvo, které bude kombinovat bezpilotní letouny s válečnými loděmi, ponorkami a letadly nebo například zajistit lepší bydlení a vybavení pro příslušníky ozbrojených sil.

Stejně jako ostatní členové NATO i Británie přehodnocuje výdaje na obranu od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Oznámení o nových útočných ponorkách v pondělí pomohlo zvýšit ceny akcií firem BAE Systems, Rolls-Royce a Babcock Marine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.