Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

3 minuty
Horizont ČT24: Britská obranná strategie
Zdroj: ČT24

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Šéf britské vlády v pondělí prohlásil, že Británie nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Rusko, a zavázal se k nejrozsáhlejším změnám v britské obraně od rozpadu Sovětského svazu před víc než třemi desetiletími, napsala agentura AP.

„Nastal okamžik, kdy je třeba změnit způsob, jakým se bráníme,“ řekl Starmer dělníkům a novinářům v loděnici společnosti BAE Systems ve Skotsku. „Když nás přímo ohrožují státy s vyspělými vojenskými silami, nejúčinnějším způsobem, jak je odradit, je být připraven,“ předeslal premiér. Dodal, že jeho vláda bude „inovovat a urychlovat inovace válečným tempem.“

Navzdory škrtům ve vojenském rozpočtu v posledních letech se Británie stále řadí vedle Francie k předním evropským vojenským mocnostem. „Díky novým moderním ponorkám hlídkujícím v mezinárodních vodách a našemu vlastnímu programu jaderných hlavic na britských březích zajišťujeme Británii bezpečnost doma a sílu v zahraničí,“ zdůraznil ministr obrany John Healey.

Na patnáct miliard liber by měl vyjít program vývoje a výroby nových britských jaderných zbraní. Obě opatření jsou součástí plánu na strategickou obranu, který vypracovali externí odborníci a vláda jej v pondělí zveřejnila.

Nové ponorky ve spolupráci s USA a Austrálií

Nové ponorky chystá Británie postavit v rámci spolupráce se Spojenými státy a Austrálií, která je známá pod zkratkou Aukus. Ke konci příštího desetiletí by tyto ponorky měly začít nahrazovat stroje třídy Astute, kterých by měla Británie mít sedm. Vláda nezveřejnila, kolik bude pořízení nových plavidel stát britské daňové poplatníky, zdůraznila však, že program povede k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Britská vláda také uvádí, že do roku 2027 chce zvýšit výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP. Podle posledních údajů NATO v loňském roce Británie utratila za tyto výdaje 2,3 procenta HDP. V současnosti se v Severoatlantické alianci debatuje o navýšení cíle ze dvou na tři procenta HDP. Tří procent HDP výdajů na obranu chce Británie dosáhnout v příštím volebním období, které začíná v roce 2029.

Starmer rovněž řekl, že se setkal s lidmi, kteří pracovali na britských jaderných ponorkách. Jejich neoficiálním mottem je podle něj „nic nefunguje, pokud všichni nespolupracujeme“. Jeho vláda také podle BBC přijala závazek postavit ve Velké Británii nejméně šest nových muničních továren, vytvořit hybridní královské námořnictvo, které bude kombinovat bezpilotní letouny s válečnými loděmi, ponorkami a letadly nebo například zajistit lepší bydlení a vybavení pro příslušníky ozbrojených sil.

Stejně jako ostatní členové NATO i Británie přehodnocuje výdaje na obranu od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Oznámení o nových útočných ponorkách v pondělí pomohlo zvýšit ceny akcií firem BAE Systems, Rolls-Royce a Babcock Marine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 5 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 8 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...