Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Nahrávám video

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Šéf britské vlády v pondělí prohlásil, že Británie nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Rusko, a zavázal se k nejrozsáhlejším změnám v britské obraně od rozpadu Sovětského svazu před víc než třemi desetiletími, napsala agentura AP.

„Nastal okamžik, kdy je třeba změnit způsob, jakým se bráníme,“ řekl Starmer dělníkům a novinářům v loděnici společnosti BAE Systems ve Skotsku. „Když nás přímo ohrožují státy s vyspělými vojenskými silami, nejúčinnějším způsobem, jak je odradit, je být připraven,“ předeslal premiér. Dodal, že jeho vláda bude „inovovat a urychlovat inovace válečným tempem.“

Navzdory škrtům ve vojenském rozpočtu v posledních letech se Británie stále řadí vedle Francie k předním evropským vojenským mocnostem. „Díky novým moderním ponorkám hlídkujícím v mezinárodních vodách a našemu vlastnímu programu jaderných hlavic na britských březích zajišťujeme Británii bezpečnost doma a sílu v zahraničí,“ zdůraznil ministr obrany John Healey.

Na patnáct miliard liber by měl vyjít program vývoje a výroby nových britských jaderných zbraní. Obě opatření jsou součástí plánu na strategickou obranu, který vypracovali externí odborníci a vláda jej v pondělí zveřejnila.

Nové ponorky ve spolupráci s USA a Austrálií

Nové ponorky chystá Británie postavit v rámci spolupráce se Spojenými státy a Austrálií, která je známá pod zkratkou Aukus. Ke konci příštího desetiletí by tyto ponorky měly začít nahrazovat stroje třídy Astute, kterých by měla Británie mít sedm. Vláda nezveřejnila, kolik bude pořízení nových plavidel stát britské daňové poplatníky, zdůraznila však, že program povede k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Britská vláda také uvádí, že do roku 2027 chce zvýšit výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP. Podle posledních údajů NATO v loňském roce Británie utratila za tyto výdaje 2,3 procenta HDP. V současnosti se v Severoatlantické alianci debatuje o navýšení cíle ze dvou na tři procenta HDP. Tří procent HDP výdajů na obranu chce Británie dosáhnout v příštím volebním období, které začíná v roce 2029.

Starmer rovněž řekl, že se setkal s lidmi, kteří pracovali na britských jaderných ponorkách. Jejich neoficiálním mottem je podle něj „nic nefunguje, pokud všichni nespolupracujeme“. Jeho vláda také podle BBC přijala závazek postavit ve Velké Británii nejméně šest nových muničních továren, vytvořit hybridní královské námořnictvo, které bude kombinovat bezpilotní letouny s válečnými loděmi, ponorkami a letadly nebo například zajistit lepší bydlení a vybavení pro příslušníky ozbrojených sil.

Stejně jako ostatní členové NATO i Británie přehodnocuje výdaje na obranu od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Oznámení o nových útočných ponorkách v pondělí pomohlo zvýšit ceny akcií firem BAE Systems, Rolls-Royce a Babcock Marine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně osm mrtvých

Ruské invazní jednotky podnikly ve čtvrtek ráno sérii útoků na Ukrajinu. Dva mrtvé a tři raněné hlásí po raketovém úderu Kyjev. Údery už odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle nějž k nim dochází opakovaně kvůli nedostatečnému tlaku na Moskvu. Později udeřilo Rusko na zemědělský podnik v Charkovské oblasti, tamní úřady hlásí šest obětí a dalších dvanáct zraněných.
09:14Aktualizovánopřed 14 mminutami

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 35 mminutami

Pákistán ostřeloval cíle v Afghánistánu, reagoval údajně na útok drony

Pákistán brzy ráno oznámil, že provedl letecké údery na deset cílů v Afghánistánu, které byly podle něj ve středu využity k útokům bezpilotních letounů proti Pákistánu. Napsala to agentura AP, podle níž se jedná o výrazné vyhrocení napětí mezi sousedními zeměmi ohrožující zprostředkovatelské snahy regionálních mocností o mír.
před 1 hhodinou

Soud zablokoval Trumpovo vypovězení CNN, MS NOW a Politico z Bílého domu

Federální soudce v USA nařídil prezidentovi Donaldu Trumpovi obnovit novinářům stanic CNN, MS NOW a zpravodajského serveru Politico přístup do Bílého domu. Prezidentovo rozhodnutí vypovědět trojici médií z Bílého domu bylo podle soudce „zřejmě protiústavní“. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP bude nařízení platit čtrnáct dní a má zachovat dosavadní stav, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá.
před 1 hhodinou

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 2 hhodinami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 3 hhodinami

Venezuelská prezidentka slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.