Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

3 minuty
Horizont ČT24: Britská obranná strategie
Zdroj: ČT24

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Šéf britské vlády v pondělí prohlásil, že Británie nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje Rusko, a zavázal se k nejrozsáhlejším změnám v britské obraně od rozpadu Sovětského svazu před víc než třemi desetiletími, napsala agentura AP.

„Nastal okamžik, kdy je třeba změnit způsob, jakým se bráníme,“ řekl Starmer dělníkům a novinářům v loděnici společnosti BAE Systems ve Skotsku. „Když nás přímo ohrožují státy s vyspělými vojenskými silami, nejúčinnějším způsobem, jak je odradit, je být připraven,“ předeslal premiér. Dodal, že jeho vláda bude „inovovat a urychlovat inovace válečným tempem.“

Navzdory škrtům ve vojenském rozpočtu v posledních letech se Británie stále řadí vedle Francie k předním evropským vojenským mocnostem. „Díky novým moderním ponorkám hlídkujícím v mezinárodních vodách a našemu vlastnímu programu jaderných hlavic na britských březích zajišťujeme Británii bezpečnost doma a sílu v zahraničí,“ zdůraznil ministr obrany John Healey.

Na patnáct miliard liber by měl vyjít program vývoje a výroby nových britských jaderných zbraní. Obě opatření jsou součástí plánu na strategickou obranu, který vypracovali externí odborníci a vláda jej v pondělí zveřejnila.

Nové ponorky ve spolupráci s USA a Austrálií

Nové ponorky chystá Británie postavit v rámci spolupráce se Spojenými státy a Austrálií, která je známá pod zkratkou Aukus. Ke konci příštího desetiletí by tyto ponorky měly začít nahrazovat stroje třídy Astute, kterých by měla Británie mít sedm. Vláda nezveřejnila, kolik bude pořízení nových plavidel stát britské daňové poplatníky, zdůraznila však, že program povede k vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Britská vláda také uvádí, že do roku 2027 chce zvýšit výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP. Podle posledních údajů NATO v loňském roce Británie utratila za tyto výdaje 2,3 procenta HDP. V současnosti se v Severoatlantické alianci debatuje o navýšení cíle ze dvou na tři procenta HDP. Tří procent HDP výdajů na obranu chce Británie dosáhnout v příštím volebním období, které začíná v roce 2029.

Starmer rovněž řekl, že se setkal s lidmi, kteří pracovali na britských jaderných ponorkách. Jejich neoficiálním mottem je podle něj „nic nefunguje, pokud všichni nespolupracujeme“. Jeho vláda také podle BBC přijala závazek postavit ve Velké Británii nejméně šest nových muničních továren, vytvořit hybridní královské námořnictvo, které bude kombinovat bezpilotní letouny s válečnými loděmi, ponorkami a letadly nebo například zajistit lepší bydlení a vybavení pro příslušníky ozbrojených sil.

Stejně jako ostatní členové NATO i Británie přehodnocuje výdaje na obranu od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Oznámení o nových útočných ponorkách v pondělí pomohlo zvýšit ceny akcií firem BAE Systems, Rolls-Royce a Babcock Marine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 49 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...