Helmut Kohl

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí 29. srpna navštíví Prahu, bude to jeho první cesta do české metropole v roli šéfa německé vlády. O plánované návštěvě v pondělí informoval tiskový úřad německé vlády. Scholz již v květnu v Berlíně přijal českého premiéra Petra Fialu (ODS). „Bližší podrobnosti o cestě budou zveřejněny později,“ uvedl tiskový odbor spolkové vlády.

Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Zpravodajský Deník ČST se na začátku roku 1992 zabýval otázkou, zda je namístě znepokojovat se rostoucími ekonomickými a politickými ambicemi sjednoceného Německa. V tehdejším Československu strmě rostl vliv německého kapitálu, který se ze všech západních investorů zdaleka nejaktivněji zapojoval do privatizace tuzemských podniků. Na mezinárodní scéně pak vyvolal rozruch jednostranný postup Berlína při uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Na Šumavě byl znovu otevřen železniční přechod Železná Ruda – Beyerisch Eisenstein, zrušený v roce 1953 po vzniku železné opony. Zároveň se tuzemské železnice v červnu 1991 staly součástí evropské sítě vlaků Eurocity.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Železniční trať mezi českou Železnou Rudou a sousední Bavorskou Rudou, která byla před rokem 1989 desítky let neprostupná, oslavila třicet let od svého znovuotevření. Trať byla v 50. letech uzavřena a budova nádraží rozdělena na dvě části, stejně jako v Berlíně. Jde o jediné nádraží v Česku, které patří dvěma státům.

Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Vévoda z Edinburghu strávil po boku britské královny Alžběty II. dlouhých 73 let. Jejich manželství bylo jedním z mála stabilních prvků života britské královské rodiny a nedostižným vzorem pro jejich potomky. I když musel princ Philip svou panovnici vždy následovat s uctivým odstupem, byl to právě on, kdo uvnitř paláce prosazoval změny, které měly monarchii zmodernizovat a pomoct jí tak přežít až do 21. století.

Davy v ulicích, bujaré večírky, ohňostroje… Před třiceti lety Němci slavili znovusjednocení. Státy někdejší Německé demokratické republiky (NDR) se připojily ke zbytku země a po pětačtyřiceti letech tak bylo obnoveno jednotné a suverénní Německo. Mnohé rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají dodnes.

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 94 let bývalý předseda německé sociální demokracie Hans-Jochen Vogel. Uvedla to německá tisková agentura DPA s odvoláním na rodinné kruhy. V posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou. Následník Williho Brandta ve funkci šéfa Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) stál v čele strany v letech 1987 až 1991. Byl rovněž dlouhodobým starostou Mnichova a spolkovým ministrem spravedlnosti.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.

Od roku 2021 budou v Německu solidární daň na podporu chudších východních spolkových zemí platit jen lidé s největšími příjmy. Pro 90 procent poplatníků bude zcela zrušena. Příslušný návrh ve čtvrtek schválil parlament, napsala agentura DPA. Solidární daň (Solidaritätszuschlag) byla poprvé zavedena v roce 1991.

Generální tajemník OSN António Guterres obdržel v Cáchách prestižní evropskou Cenu Karla Velikého. Španělský král Felipe VI. v laudatiu ocenil mimo jiné dlouholeté angažmá portugalského politika pro ty nejslabší a jejich práva. Cena Karla Velikého je určena osobnostem, které se zvláště zasloužily o Evropu.