Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.
Německé volby vyhráli sociální demokraté. Otevřené zůstává, kdo bude kancléřem
On-line přenos
Volby do Spolkového sněmu
- 22:36
Vážení čtenáři, textová on-line reportáž k dění po spolkových volbách v Německu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:24
Kdo bude příštím německým kancléřem, nechtěl v Událostech, komentářích hádat ani předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý. "Ale přál bych to vítězi voleb Olafu Scholzovi," připustil.
- 22:22
"Paradoxem je, že se daly dohromady strany na třetím a čtvrtém místě a pak si teprve vyberou, s kým chtějí vládnout," komentuje situaci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
Unie CDU/CSU oproti volbám v roce 2017 ztratila 8,8 procentního bodu, SPD si naopak o 5,2 procentního bodu polepšila, a dosáhla tak stejného výsledku jako v roce 2013.
Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta a o 0,8 procentního bodu také liberální FDP, pro kterou hlasovalo 11,5 procenta voličů. Pro Zelené je nedělní výsledek nejlepší v historii, i tak ale ekologická strana neskrývala zklamání, neboť s kandidátkou Annalenou Baerbockovou pomýšlela na kancléřský úřad. Jednoho ze svých doposud nejlepších výsledků dosáhla i FDP.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala 10,3 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety.
Levici zachránily přímé mandáty
Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Spolkového sněmu skončila postkomunistická Levice, kterou podpořilo 4,9 procenta hlasujících. To znamená ztrátu 4,3 procentního bodu. Levice i tak v parlamentu usedne, neboť získala některé přímé poslanecké mandáty.
Voliči v Německu mají totiž dva hlasy. Jedním vybírají ve většinové volbě konkrétního kandidáta pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhý hlas dávají v poměrné části voleb politické straně.
Nad pětiprocentní hranicí na spolkové úrovni naopak zůstala Křesťansko-sociální unie (CSU), která kandiduje jen v Bavorsku a která s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) tvoří na spolkové úrovni tradiční konzervativní unii.
CSU v Bavorsku dostala 31,7 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek od roku 1949. V přepočtu na celoněmecký výsledek to pro CSU znamená 5,2 procenta hlasů. Na spolkové úrovni oproti roku 2017 ztratila CDU jeden procentní bod. Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder s výsledkem spokojen nebyl.
Jedno poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu díky přímému mandátu získala po téměř sedmdesáti letech dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW). V příštím Spolkovém sněmu tak nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm.
GALERIE
Německé volby
Největší Spolkový sněm v historii
Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta. Výsledky, které v pondělí brzy ráno zveřejnila ústřední volební komise, jsou předběžné. Ty úředně konečné budou vyhlášeny v řádu dní, zpravidla je to zhruba dva týdny po dni voleb.
Z předběžných konečných výsledků vyplývá, že Spolkový sněm bude po těchto volbách největší v historii – díky složitému volebnímu systému a mechanismu dodatečných a kompenzačních mandátů se z dosavadních 709 poslanců rozroste na 735. SPD by měla mít 206 poslanců, CDU/CSU 196, Zelení 118, FDP 92, AfD 83, Levice 39 a SSW jeden mandát.
Kancléřem chce být Scholz i Laschet, Söder mírní pnutí
Očekává se, že vrcholní představitelé stran se budou v pondělí radit o výsledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možných koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací. Otevřené zůstává, kdo bude kancléřem. Nárok na funkci kancléře vznesl jak lídr SPD Olaf Scholz, tak předseda CDU Armin Laschet.
Podle Scholze výsledkem mnoho voličů a voliček dalo zřetelně najevo, že chtějí „změnu ve vládě“ a že se má příští kancléř jmenovat Olaf Scholz. „CDU a CSU jsou poraženy. Vůle voličů je jednoznačná,“ uvedl v rozhovoru pro deník Bild.
„Voliči si přejí vládní změnu, kterou si přejeme i my,“ dodal v pondělí Scholz. „Chceme sestavit vládu se stranami, které volby vyhrály. A to jsou SPD, která dosáhla značného nárůstu hlasů, jsou to Zelení a je to FDP,“ uvedl. Řekl také, že chce v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.
„Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie,“ řekl také šéf CDU Laschet, který sice není s výsledky voleb spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením.
Unie CDU/CSU ale nebude podle bavorského premiéra Markuse Södera (CSU) trvat na vládě se Zelenými a liberály za každou cenu. „Účast Jamajky na vládě nemůže být za každou cenu,“ řekl Söder, který podle stranických barev použil pro koalici černých konzervativců, Zelených a žlutých FDP v Německu zažité označení. Barvy trojice těchto stran totiž odpovídají barvám na jamajské vlajce.
Zelení a FDP připouštějí „předvyjednávání“
Oba chtějí jednat o koalici se Zelenými a FDP. Zelení před hlasováním hovořili o blízkosti k SPD, naopak FDP se klonila spíše k unii. Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedly obě menší strany a ujasnily si své priority. Spolupředseda Zelených Robert Habeck v pondělí označil Lindnerův návrh za smysluplný.
Agentura Reuters poznamenala, že pokud se SPD domluví na dohodě se Zelenými a FDP, Zelení by mohli mít ministra zahraničí, jako to bylo v případě Joschky Fischera v jejich předchozím spojenectví se sociálními demokraty, zatímco FDP by mohla obsadit ministerstvo financí.
Pokračování velké koalice není pravděpodobné
Početně možná je i velká koalice SPD a CDU/CSU, která v Německu vládne nyní. Ta se ale jeví jako nepravděpodobná, neboť se k ní sociální demokraté i konzervativci staví odmítavě.
Sestavit vládu naopak nepůjde se zapojením Levice. Před takovou koalicí, ve které by byla Levice se Zelenými a SPD, varoval Laschet, neboť by podle něj byla politickým zemětřesením. Scholz takové řešení sice neodmítal, ale trval na členství v NATO a spojenectví s USA jako na německých prioritách. Levice by NATO ráda rozpustila.
Ačkoli se o koalicích povedou jednání, která mohou trvat dlouhé týdny až měsíce, jisté je, že ve vládě nezasedne AfD. S ní ostatní parlamentní strany spolupracovat odmítají.
Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc.
Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do sedmnáctého prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
AfD uspěla v Durynsku i Sasku
AfD, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, v nedělních parlamentních volbách zaznamenala úspěch zvláště v Durynsku, kde se stala nejsilnější politickou stranou – podle předběžných konečných výsledků zde získala čtyřiadvacet procent hlasů. Aktuální výsledek tak překonal i zisk ze zemských voleb v roce 2019, kdy získala 23,4 procenta hlasů.
Na druhém místě zde pak skončila sociální demokracie s 23,4 procenta hlasů, třetí Křesťanskodemokratická unie s 16,9 procenta hlasů, na čtvrtém se umístila s 11,4 procenta hlasů Levice premiéra Boda Ramelowa, následovaná FDP s devíti procenty a Zelenými s 6,6 procenta hlasů.
AfD vyhrála volby i v Sasku, stejně jako před čtyřmi lety. Tady podle předběžných výsledků dostala 24,6 procenta hlasů, ale nedosáhla na výsledek z roku 2017, kdy ve čtyřmilionové zemi získala sedmadvacet procent hlasů. Nyní jí v absolutních počtech ubylo 63 tisíc hlasů.
Na druhém místě zde pak skončila SPD, která si s 19,3 procenta hlasů výrazně polepšila, a třetí je CDU s 17,2 procenta. Čtvrtá příčka patří FDP s jedenácti procenty, následovanými Levicí (9,3 procenta) a Zelenými (8,6 procenta), uvedla agentura DPA.
Babiš se těší na spolupráci
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se podle svých slov těší na pokračování spolupráce. „Srdečně gratuluji Olafu Scholzovi a SPD k volebnímu vítězství a přeji mnoho sil do koaličních vyjednávání. Německo je náš blízký partner a já se těším na novou spolkovou vládu a pokračování naší skvělé spolupráce na bilaterální úrovni a v EU,“ uvedl Babiš.
I ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) věří v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. „Ať už v Berlíně vznikne jakákoliv vláda, je důležité, abychom si rozuměli a uměli společně pracovat ve prospěch našich dvou zemí a Evropy,“ uvedl Kulhánek. V posledních letech se podle něj vzájemné vztahy vyvíjely skvěle. Doufá i v další rozvoj mezilidských vztahů mezi Čechy a Němci.