Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.
„Zpravodajský tah století.“ Američané a Němci společně špehovali stovku svých nepřátel i spojenců
Příležitost k ovládnutí společnosti Crypto se tajným službám naskytla na konci 60. let minulého století, když se zakladatel firmy Boris Hagelin rozhodl odejít na odpočinek. Operaci CIA nazvala „Minerva“, BND ji označovala jako „Rubikon“.
V důsledku utajeného vlastnictví společnosti Crypto měli Američané s Němci možnost vstupu do jejích výrobků a tedy příležitost číst komunikaci více než 130 vlád a tajných služeb.
Firma Crypto
„Byl to zpravodajský tah století,“ citovala trojice médií příslušné hodnocení CIA. „Zahraniční vlády platily USA a Západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná až pět či šest,“ napsal The Washington Post s připomínkou, že západní rozvědky někdy výsledky svých zjištění poskytovaly spojencům.
Podle informací ZDF se CIA a BND přely o to, které vlády zmanipulované šifrovací zařízení dostanou. „Němci nechtěli špehovat spojenecké země, zatímco Američané chtěli sledovat v podstatě každou vládu,“ cituje německá televize obsah jednoho z dokumentů, který má k dispozici.
Íránští klerici, argentinská armáda, libyjští představitelé i Vatikán
Němci i Američané sledovali i komunikaci íránských kleriků za krize v roce 1979, kdy íránský dav obsadil americké velvyslanectví v Teheránu a zajal 66 amerických rukojmí, poskytli Velké Británii za války o Falklandy informace o argentinské armádě či vyslechli vzájemné gratulace libyjských představitelů po bombovém útoku na berlínské diskotéce v roce 1986.
Stejně tak Američané s Němci věděli o vraždách, které organizovaly jihoamerické diktátorské režimy.
Zpravodajské služby BND a CIA odposlouchávaly také komunikaci Svatého stolce, protože Vatikán při pořizování šifrovacího zařízení spoléhal právě na přístroje domněle neutrálního Švýcarska. Díky tomu USA například zjistily, že se během americké invaze do Panamy v prosinci 1989 ukryl panamský vůdce Manuel Noriega právě na ambasádě Svatého stolce. Začátkem ledna se Noriega v americkém obklíčení vzdal a později byl odsouzen na 40 let za obchodování s drogami.
Riziko prozrazení bylo příliš vysoké
BND se z operace stáhla po sjednocení Německa v roce 1993, v době, kdy byl kancléřem Helmut Kohl. Znovusjednocená země byla pod podezíravým pohledem ostatních evropských států a riziko prozrazení bylo příliš vysoké.
„Při zvážení rizika (…), snahy jednat vůči ostatním státům fér a v situaci, kdy se snižovaly hrozby, bylo správné rozhodnutí vydat se jinou cestou a nepokračovat do budoucna v těchto operacích,“ řekl stanici ZDF bývalý koordinátor tajné služby Bernd Schmidbauer.
Německo následně odprodalo svůj podíl ve společnosti Crypto Američanům za 17 milionů dolarů. CIA podle The Washington Post v projektu pokračovala až do roku 2018, kdy se z firmy rovněž stáhla.
Zásadní nevýhodou špionážního programu CIA a BND byla skutečnost, že hlavní američtí soupeři, tedy Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nikdy nepoužívali.
Švýcarsko zahájilo vyšetřování, americké a německé úřady mlčí
V roce 2018 se firma Crypto rozdělila na dvě společnosti, současní představitelé prý o předchozích praktikách nemají informace. Podle agentury AFP ale švýcarská vláda až do odvolání zakázala vývoz šifrovací techniky vyráběné v obou nástupnických společnostech a nařídila vyšetřování.
Německá Spolková zpravodajská služba, úřad kancléřky, americká vláda a americké zpravodajské služby CIA a NSA se k věci podle televize ZDF odmítly vyjádřit.