Před třiceti lety se Německo opět stalo jedním státem. Některé propasti však dodnes nezmizely

Davy v ulicích, bujaré večírky, ohňostroje… Před třiceti lety Němci slavili znovusjednocení. Státy někdejší Německé demokratické republiky (NDR) se připojily ke zbytku země a po pětačtyřiceti letech tak bylo obnoveno jednotné a suverénní Německo. Mnohé rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají dodnes.

Klíčovou úlohu v procesu sehrál Michail Gorbačov. Ten po svém nástupu do čela Komunistické strany Sovětského svazu v polovině osmdesátých let dal najevo, že Moskva již nehodlá vojensky intervenovat do vnitřních záležitostí svých satelitů, jako to učinila například v srpnu 1968 v Československu.

Východoněmecké soudruhy přitom zasáhla tato změna kurzu v pro ně nezáviděníhodné situaci. Německá demokratická republika (NDR) čelila narůstajícím hospodářským problémům a od léta roku 1989 i masovému exodu svých občanů na Západ.

„Kohl, kancléř Němců“

V září 1989 se pak obyvatelé NDR začali na náměstích hlasitě dovolávat politických reforem. Po následném pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se touha po zavedení občanských svobod spojila s požadavkem na sjednocení se Spolkovou republikou Německo (SRN). Heslo předchozích týdnů „Národ jsme my“ bylo na manifestacích nahrazeno sloganem „Jsme jeden národ“.

O tom, že komunisté nemají situaci pod kontrolou, se ostatně na vlastní oči mohl přesvědčit sám západoněmecký kancléř Helmut Kohl – další klíčová postava procesu sjednocení. Ten se před Vánoci 1989 v Drážďanech poprvé setkal s východoněmeckým ministerským předsedou Hansem Modrowem. Už při příjezdu Kohla přitom vítaly davy místních s transparenty typu: „Kohl, kancléř Němců“.

Mandát pro sjednocení od východních Němců dostalo vedení NDR díky výsledkům březnových voleb. Ty vyhrála CDU a spojení tak bylo legitimizováno i vnitropoliticky. Během léta následně přestala existovat východní marka, a zároveň skončily kontroly lidí na hranicích.

2+4

Otázka německého znovusjednocení ovšem nezáležela pouze na obou částech rozdělené země. Bylo to i rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války – Sovětského svazu, Francie, Velké Británie a Spojených států.

Jednání, která začala na začátku května 1990 v Bonnu, přitom byla složitá a o tom, jak by mělo spojení vypadat, měly do určité míry odlišné představy i jednotlivé mocnosti, podotkl už dříve Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Asi nejproblematičtější se stala otázka ohledně německého členství v Severoatlantické alianci. Sovětský svaz se snažil prosadit, aby Německo bylo neutrálním státem. Tuto variantu si ovšem nedokázaly představit zbylé tři mocnosti, které naopak chtěly, aby součástí NATO mohla být celá země.

Přelomovým se v tomto ohledu stalo jednání Gorbačova s Kohlem v kavkazském městečku Miněralnyje Vody v polovině července 1990. Sovětský lídr souhlasil se vstupem spojeného Německa do NATO za podmínky, že na jeho území nebudou ani v budoucnu rozmístěny jaderné zbraně. 

Kancléř nabídku podpořil kromě předchozího dlouhodobého úvěru SSSR ve výši pět miliard marek příspěvkem 1,25 miliardy marek určeným k financování pobytu sovětských jednotek v NDR a jejich odsunu dohodnutého do roku 1994.

Obavy sousedů

Spojení obou částí Německa nicméně znervózňovalo jeho východní sousedy. V Československu přitom panovaly podle Handla obavy nejen u veřejnosti, ale i v novém politickém vedení. „Již od vstřícného gesta Václava Havla vůči sudetským Němcům, který morálně odsoudil odsun po druhé světové válce, byla nová politická třída v otázce Německa rozdělená,“ uvedl.

„Důvodem byly historické reminiscence, potřeba odškodnění obětí nacismu, obava z tlaku na majetkové restituce, případně dokonce ze změny hranic,“ dodal Handl. Z toho důvodu někteří představitelé požadovali československou účast na jednání o sjednocení. „Převládl nicméně vstřícný přístup, který ovšem vycházel z garancí bezpečnosti a neměnnosti hranic, které smlouva 2+4 následně zajistila,“ poznamenal.

Mírový a demokratický stát

Kromě hranic muselo Německo před sjednocením také garantovat, že bude mírovým a demokratickým státem. Při závěrečném kole rozhovorů v Moskvě byla 12. září 1990 oficiálně podepsána Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, která obnovila jeho plnou svrchovanost.

Tomuto podpisu přecházelo na konci srpna uzavření smlouvy o sjednocení mezi „dvěma Německy“, které bylo výsledkem vnitřních diskuzí,  jež vedl tehdejší západoněmecký ministr vnitra Wolfgang Schäuble a východoněmecký státní tajemník Günther Krause.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na základě této „německo-německé“ smlouvy požádalo pět nově vytvořených východoněmeckých zemí o připojení k SRN.

Ve středu třetího října 1990 se tak z Německa opět stal jeden suverénní stát. Toto datum se do evropské historie zapsalo rovněž jako den, kdy skončila platnost všech pravomocí čtyř vítězných mocností v Německu. Ke sjednocení přitom došlo mnohem dříve než původně předpokládal i sám Kohl.

Přetrvávající rozdíly

Na začátku prosince 1990 následovaly první celoněmecké volby. Zvítězil v nich blok CDU/CSU před SPD, svobodnými demokraty FDP, stranou PDS a Spojenectvím 90/Zelení. Vládu sestavily strany CDU/CSU a FDP, spolkovým kancléřem zůstal Kohl.

Spojení dvou částí Německa bylo nicméně završeno pouze formálně. Rozdíly mezi východem a západem nezmizely a se sjednocovacím procesem vyvstala na území někdejší NDR řada problémů. Zaniklo například mnoho pracovních míst a došlo k deindustrializaci východního Německa. Mnozí lidé se navíc přesunuli na západ.

V posledních letech se však podle Handla daří rozdělení zmírňovat. V některých oblastech – jako je například otázka porodnosti – již zcela vymizelo. „Jinde je na tom východ země dokonce lépe, je zde například menší rozdíl v platech mužů a žen,“ dodal.

„V některých ekonomických, ale i politických ukazatelích nicméně představuje Německo nadále dvě rozdílné entity. V průměru jsou platy ve východní části země nadále téměř o 700 eur měsíčně nižší,“ uvedl Handl. 

Nepřijatelně nízké je pak stále zastoupení osobností z bývalé NDR ve veřejných institucích. „Nikoliv však nutně v politice. Například kancléřka Angela Merkelová nebo bývalý prezident Joachim Gauck, oba pocházejí z východní části Německa,“ upřesnil Handl.

Ve východoněmecké části navíc přetrvává pocit frustrace, který je podle Handla spojený s nejistotou sociálního postavení i společenského uznání. To se odráží například na voličských preferencích.

„Pokud jde o Alternativu pro Německo (AfD) na jedné straně a třeba o stranu Zelených na straně druhé, vidíme markantní rozdíl: v západní části Německa získávají Zelení kolem 20 procent podpory a AfD okolo 10 procent, kdežto ve východní části je to téměř přesně naopak,“ uzavřel Handl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nabídlo Slovensku pomoc s přepravou plynu

Česko je připraveno poskytnout Slovensku přepravní kapacity plynu přes své území. V dopise adresovaném slovenské ministryni hospodářství Denise Sakové (Hlas) o tom ujistil šéf českého resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Oba ministři byli následně v telefonickém kontaktu.
před 32 mminutami

Vyšetřovatele zajímá zeď, do které v Jižní Koreji narazilo letadlo

Pilot havarovaného letounu společnosti Jeju Air krátce před nedělní tragédií hlásil střet s ptáky a vyslal tísňové volání, řekl zástupce jihokorejského ministerstva dopravy. Úřady dosud identifikovali 141 z 179 obětí neštěstí. Úřadující prezident Čche Sang-mok vyhlásil sedmidenní státní smutek. Jiné letadlo stejných aerolinek se v pondělí muselo vrátit na letiště, protože mělo stejně jako havarovaný stroj problém s podvozkem.
05:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odešel výjimečný státník a obhájce míru, reaguje svět na Cartera

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.
08:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Srbské soudy potrestaly rodiče školního střelce vězením

Soud v Bělehradu vynesl rozsudek nad Vladimirem a Miljanou Kecmanovičovými, rodiči chlapce, který loni na jaře zastřelil deset lidí na základní škole. Otec útočníka má strávit 14,5 roku za mřížemi, jeho manželka pak tři roky. Odsouzeni byli za trestný čin obecného ohrožení a nedovolené držení zbraní, uvedla srbská televize B92. Rozsudek je zatím nepravomocný. Státní zástupce uvedl, že se proti němu odvolá.
před 2 hhodinami

Musk versus MAGA. Trumpův tábor dělí spor o víza

Mezi příznivci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa v Republikánské straně vypukl spor o vízový program, který umožňuje vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům přistěhovat se do USA. Zatímco republikáni z hnutí MAGA požadují tvrdší přístup k imigraci, Trump se ve svých posledních vyjádřeních kloní na stranu Elona Muska a dalších podnikatelů, kteří program hájí.
před 3 hhodinami

Jihoamerické pobřeží bičuje abnormální vlnobití

Mohutné vlny komplikují život lidem na pobřeží Peru, Chile a Ekvádoru. Stovka peruánských přístavů kvůli živlu musela přerušit provoz, tři osoby už přišly o život. Desítky rybářů uvěznily až čtyřmetrové vlny na širém moři na severním pobřeží Peru. Pomoct jim nakonec museli záchranáři. Meteorologové navíc předpokládají, že situace se ještě pár dnů výrazně nezlepší.
před 6 hhodinami

„Plní všechny bojové úkoly.“ Štáb ČT natáčel s operátorkami ukrajinských dronů

Ruské síly se podle ukrajinských informací připravují na ofenzivu na jihu okupované země. V Záporožské oblasti, kde vznikly stovky kilometrů obranných linií, natáčel štáb České televize – reportérka Ilona Zasidkovyčová a kameraman Vojtěch Hönig. Mluvili i s operátorkami dronů.
před 10 hhodinami

Zemřel bývalý americký prezident Jimmy Carter, bylo mu sto let

Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Oznámilo to Carterovo centrum. Letos v říjnu bylo Carterovi sto let.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...