Zemřel Helmut Kohl, zprvu vysmívaný kancléř, který se zapsal do dějin sjednocením Německa

Ve věku 87 let zemřel v pátek ve svém domě v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Informoval o tom německý deník Bild. V čele německé vlády stál Kohl v letech 1982 až 1998 a významnou měrou se zasloužil o znovusjednocení Německa v roce 1990. Na úmrtí reagovali i mnozí politici.

Když se Helmut Kohl postavil na podzim 1982 do čela německé vlády, viděla v něm řada komentátorů politika bez vizí, který v úřadu spolkového kancléře dlouho nevydrží. Pan Hruška, jak podsaditého konzervativce nazval satirický časopis Titanic, nakonec všechny překvapil. Nejenom že se u moci udržel nejdéle ze všech poválečných kancléřů, ale navíc se zapsal do dějin jako sjednotitel Německa. 

Helmut Kohl se narodil 3. dubna 1930 v Ludwigshafenu na západě Německa. Kormidla tehdy opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) se tento vystudovaný právník a historik chopil v červnu 1973. V té době stál už čtvrtým rokem v čele zemské vlády v rodném Porýní-Falci.

Helmut Kohl dokázal přesvědčit svět, že velké Německo není hrozbou (zdroj: ČT24)

Přestože ve volbách v roce 1976 zaznamenali Kohlovi konzervativci jeden z nejlepších výsledků ve své historii, museli se křesťanští demokraté spokojit s opoziční rolí. Kohl však v říjnu 1982 obratně využil rozporů uvnitř tehdejší vládní koalice a s pomocí poslanců Svobodné demokratické strany (FDP) svrhl sociálnědemokratického kancléře Helmuta Schmidta.

Pochybnosti o schopnosti vládnout

Kohlův nástup do čela vlády provázely kromě žertování na účet jeho postavy také pochybnosti části komentátorů politického dění, zda je pro Německo tím správným lídrem. Přesvědčení, že kancléř v důsledku vnitrostranických sporů nebo neúspěchu ve volbách co nevidět padne, neopustilo média prakticky po celá osmdesátá léta.

Helmut Kohl by se možná zařadil mezi méně známé německé státníky, nebýt příležitosti, která se mu naskytla v souvislosti s pádem komunismu ve střední a východní Evropě. Tehdy se mohla naplno uplatnit kancléřova silná stránka, jíž byla diplomacie založená na osobních vztazích s představiteli západních mocností a Ruska.

Tandem Kohl - Mitterrand měl například značnou zásluhu na oživení stagnujícího procesu evropské integrace. Přinejmenším stejně významné bylo pouto důvěry mezi kancléřem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.

Při jedné z neformálních rozmluv s Gorbačovem v červnu 1989 Kohl prohlásil, že ke sjednocení Německa jednou dojde se stejnou jistotou, s jakou vody Rýna vždy doputují do moře. Na jeho slova došlo nečekaně rychle. Počátkem listopadu téhož roku padla Berlínská zeď a už koncem měsíce předložil Kohl parlamentu desetibodový plán sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že spojení bude otázkou tří až čtyř let. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.

Zásadní podíl na znovusjednocení národa v jednom státu vynesl Kohlovi značnou popularitu a pomohl křesťanským demokratům ke dvěma volebním vítězstvím v první polovině devadesátých let. Trpkost prohry poznal Kohl až v roce 1998, kdy jej porazil sociální demokrat Gerhard Schröder.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kohlův pobyt v úřadu spolkového kancléře se uzavřel po více než 16 letech, 27. října 1998. Jen pár dní poté odešel Kohl i z čela strany a byl jmenován jejím čestným předsedou. Této funkce se ale v lednu 2000 zřekl kvůli skandálu s černými fondy, které si strana s jeho vědomím pořídila. Aféra s tajemnými sponzory nepříjemně poznamenala konec Kohlovy politické kariéry.

Od Kohlova odchodu z vrcholné politiky bylo o exkancléři hodně slyšet v souvislosti s jeho soukromým životem. Vlnu solidarity vzbudila v červenci 2001 sebevražda Kohlovy manželky Hannelore, která trpěla přecitlivělostí na světlo. Později zaujala místo po Kohlově boku o čtyřiatřicet let mladší ekonomka Maike Richterová, se kterou se v květnu 2008 oženil.

V roce 2014 vydal knihu Aus Sorge um Europa (Z obavy o Evropu), v níž mimo jiné kritizuje západní politiky za to, že kvůli ukrajinské krizi uvrhli Rusko do izolace. Kohl v knize zúčtoval také se svým sociálnědemokratickým nástupcem Gerhardem Schröderem. Vytkl mu, že připustil vstup Řecka do eurozóny a v roce 2003 zařídil, aby Německo a Francie mohly překročit maximální přípustné schodky veřejných financí.

Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka.

Žoviální, ale důrazný styl

Publicista a odborník na Německo a EU Jaroslav Šonka uvedl pro ČT, že Kohlův politický styl byl žoviální a za kulisami někdy dost rázný.

Publicista Šonka o politice Helmuta Kohla (zdroj: ČT24)

„Své voličstvo přitahoval tím, že byl bodrý člověk. Později odmítal zveřejnit zdroje financování své strany a také měl jistý problém se svými manželstvími,“ řekl Šonka. 

Ocenil zejména politikovu vytrvalost, se kterou prosazoval své politické cíle. „Když měl nějaké předsevzetí, nebral ho jako něco, co by bylo možné odložit nebo změnit a podívat se, jaká bude veřejná podpora. Opravdu prosazoval své politické cíle velmi důrazně, i když to na jeho mluvených projevech nebylo vidět,“ podotl Šonka.