Michail Sergejevič Gorbačov

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

„Takhle už nemůžeme dál žít,“ řekl Michail Gorbačov své ženě Raise v předvečer zvolení generálním tajemníkem sovětské komunistické strany. Byl si vědom, že země naléhavě potřebuje reformy. Když se do nich ale pustil, musel čelit odporu konzervativních a radikálních sil zevnitř, nedostatečné podpoře zvenčí a následkům svých vlastních chyb. Jím započaté změny vedly k demokratizaci sovětské společnosti i k ukončení studené války. Zároveň ale způsobily, že Sovětský svaz se mu nakonec rozpadl pod rukama. Gorbačov zemřel ve věku 91 let po těžké nemoci 30. srpna 2022.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Výsledek ruské agrese proti Ukrajině nezáleží jen na odporu Kyjeva a potenciálu Moskvy, ale i na tom, jak situaci zvládne Západ, připomněl v Událostech, komentářích ruský historik Andrej Zubov. Pokud se dnes Západ před diktátorem Vladimirem Putinem skloní, čeká ho mnohem těžší válka zítra, varoval. Samotného Putina mu je líto, neboť propásl šanci vyvést definitivně Rusko z totalitní minulosti.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Ruská armáda dál shromažďuje jednotky za hranicemi východní Ukrajiny a ostřeluje civilní cíle v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují i v Mariupolu. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo britské ministerstvo obrany, které zároveň varovalo, že se Rusové vrací ke své tradiční vojenské doktríně. Ruské ministerstvo obrany přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ruské strany bylo při vzdušném útoku ukrajinských sil v příhraniční vesnici v Brjanské oblast zraněno sedm lidí, k útoku údajně došlo i v ruské Belgorodské oblasti.

Rusko v sobotu formálně odstoupilo od takzvané dohody o otevřeném nebi. Mnohostranná úmluva, kterou uzavřely tři desítky zemí včetně Česka, umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad územím signatářských států. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, Moskva před půl rokem oznámila stejný krok. Ministerstvo zahraničí upřesnilo, že Rusko oficiálně přestane být součástí dohody právě 18. prosince.

V kinech je od čtvrtka dokument o Michailu Gorbačovovi. Jediný prezident Sovětského svazu, jeho poslední vůdce, muž, který svými rozhodnutími změnil svět, je dnes devadesátiletým důchodcem. Žije osamocený v domě na okraji Moskvy. Ve filmu Gorbačov. Ráj bilancuje dění dvacátého století, svůj život i kariéru. S režisérem snímku Vitalijem Manským natáčela Pavla Sedliská.

Že se Sovětský svaz pomalu ale jistě rozpadal, začínalo být v roce 1991 jasné čím dál víc. Jednu z posledních ran mu však zasadila přesně před třiceti lety skupinka pučistů. Třídenní incident je známý spíše jako zákulisní politická hra, jejíž dramatický děj však probíhal také v ulicích Moskvy.

Zemřel známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo mu 91 let. Od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina a působil také jako lidskoprávní zmocněnec parlamentu, funkci ale musel opustit kvůli své kritice ruského vpádu do Čečenska. Výhrady vznášel i k současné vládní garnituře prezidenta Vladimira Putina.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Ruský prezident Vladimir Putin ocenil prezidenta Spojených států Joea Bidena jako profesionála, který jde obratně za tím, čeho chce dosáhnout. „Obraz prezidenta Bidena, který vykresluje náš a dokonce i americký tisk, nemá nic společného s realitou,“ prohlásil šéf Kremlu po návratu ze summitu v Ženevě.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.

Podle dokumentaristy Vitalije Manského se v Rusku vede o kulturu boj, protože proti její části stojí kremelská moc. Filmař, jehož dokumenty Svědkové Putinovi a Roura byly oceněny na MFF Karlovy Vary, mluví v rozhovoru i o tom, proč je důležité točit snímky o obyčejných Rusech.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Na mezinárodním festivalu dokumentů v Amsterdamu měl ve čtvrtek on-line premiéru nový film o Michailu Gorbačovovi. S politikem, za jehož éry došlo k jaderné havárii v Černobylu i k rozpadu Sovětského svazu, natáčel Vitalij Manskij.

Davy v ulicích, bujaré večírky, ohňostroje… Před třiceti lety Němci slavili znovusjednocení. Státy někdejší Německé demokratické republiky (NDR) se připojily ke zbytku země a po pětačtyřiceti letech tak bylo obnoveno jednotné a suverénní Německo. Mnohé rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají dodnes.

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.