Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.
Gorbačovův pohřeb byl bez Putina i vrcholných západních politiků. Dorazil Orbán
Nosiči doprostřed síně v Domě odborů umístili Gorbačovovu otevřenou rakev, v pozadí přitom hrála tichá melancholická hudba z filmu Schindlerův seznam. Po obou stranách rakve se postavili dva strážci v uniformě, napravo byl umístěn portrét bývalého prezidenta a nalevo se posadila jeho rodina. Na místo proudily davy lidí, kteří tam pokládali květiny a klaněli se, aby Gorbačovovi vzdali hold.
Gorbačovově rodině se poklonilo také několik významných ruských představitelů a osobností ze světa kultury, včetně zákonodárce ruské Státní dumy Konstantina Kosačeva a popové zpěvačky Ally Pugačovové.
GALERIE
Poslední rozloučení a pohřeb Michaila Gorbačova
Účast na posledním rozloučení byla tak velká, že akce musela být prodloužena o další dvě hodiny nad rámec původně stanovených dvou hodin. Mnozí z návštěvníků podle agentury Reuters řekli, že chtějí uctít památku Gorbačova jako „mírotvorce“, který odstranil totalitu a dal jim svobodu. Podle skupiny pro lidská práva OVD-Info policie ve frontě před Domem odborů zadržela několik lidí. Někteří z nich měli na sobě přichycený odznáček s nápisem „Ne válce“, tvrdí OVD-Info.
Na rozloučení se dostavil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je hlasitým podporovatelem války na Ukrajině. Poté zveřejnil na komunikačním kanálu Telegram příspěvek, v němž odkázal na rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a obvinil Spojené státy a jejich spojence ze snahy zosnovat rozpad Ruska, což označil za „šachovou partii se Smrtí“.
140 minut
Speciál ČT24 k pohřbu Michaila Gorbačova
Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že ruské úřady zaskočilo, kolik lidí se přišlo s Gorbačovem rozloučit – i proto, že je podle něj Putin zvyklý být „jednička“. Jeho absence na posledním rozloučení ale Romancova nepřekvapila.
Bez plných státních poct
Agentura Reuters už dříve napsala, že Putin Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti v roce 2007 Boris Jelcin. Putin tehdy vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého pohřbu v moskevské katedrále Krista Spasitele. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nicméně rozloučení s Gorbačovem obsahovalo „prvky“ státního pohřbu jako například čestnou stráž a stát rovněž pomohl s jeho organizací.
„Nejjednodušší vysvětlení spočívá v tom, že Boris Jelcin byl prezidentem Ruské federace, tedy bezpochyby nárok na státní pohřeb měl, zatímco Gorbačovova politická kariéra končila rozpadem Sovětského svazu a v samostatném Rusku nikdy žádnou politickou funkci neměl,“ míní historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Veřejnost přichází na poslední rozloučení s Michailem Gorbačovem
Názory Putina a Gorbačova se rozcházely
Agentura AP upozornila, že poměrně nenápadný Gorbačovův pohřeb reflektoval znepokojení Kremlu nad jeho odkazem. Zatímco na Západě je zesnulý politik vesměs uctíván mimo jiné za svůj podíl na ukončení studené války, v Rusku mu mnoho lidí zazlívá rozpad Sovětského svazu a následný hospodářský rozvrat země.
Bývalý velvyslanec Česka při NATO Karel Kovanda ve speciálním vysílání ČT24 mimo jiné řekl, že i když rozpad Sovětského svazu, k němuž vedly Gorbačovovy reformy, provázelo násilí, především v Gruzii, Litvě a Lotyšsku, tak vzhledem k tomu, o jak velkou dějinnou událost šlo, je podle Kovandy s podivem, že násilí nebylo podstatně více. „K tomu došlo až o řadu let později v Čečně při první a druhé čečenské válce,“ připomněl bývalý velvyslanec při NATO.
„Začátek devadesátých let se zdál být otevřeným oknem pro demokratizaci Ruska. Ale stát se propadal do chaosu, nakonec to opět skončilo vytvořením silového, autoritativního systému a žádná blízká perspektiva liberalizace Ruska není na obzoru,“ obává se Tůma.
Putinovi, podle vyjádření mluvčího Kremlu, program neumožnil účast na Gorbačovově pohřbu. Ve čtvrtek nicméně položil šéf Kremlu u rakve květiny. Názory a postoje obou politiků se v posledních letech rozcházely, Gorbačov se například vymezoval vůči Putinově agresi na Ukrajině.
„Není těžké si představit podle toho, co víme o Putinových názorech na historii, že Gorbačovovu historickou roli hodnotí jistě velmi negativně,“ připouští Tůma. Současný ruský prezident nicméně historickou roli svého předchůdce nikdy otevřeně nekomentoval.
11 minut
Historik Oldřich Tůma: Putin Gorbačovovu roli hodnotí negativně
Politické špičky Západu nepřijely, Orbán ano
Vrcholní západní političtí představitelé se ceremoniálu neúčastnili, zastoupil je například americký velvyslanec v Rusku či německý chargé d'affaires. Českou republiku zastupovala chargé d'affaires Jana Cimbolincová.
Dorazil ale maďarský premiér Viktor Orbán. Setkání s Putinem ale v plánu nemá, uvedl Kreml. Orbán přijel do Moskvy jen den poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1. Orbán, na rozdíl od zbytku Evropy, postupuje v EU sám a upevňuje s Ruskem obchod s plynem.
Na Novoděvičím hřbitově leží i Jelcin a Chruščov
Na Novoděvičím hřbitově bylo pohřbeno mnoho vysoce postavených politiků, intelektuálů, umělců a dalších významných osobností. Nachází se tam například hrob spisovatelů Michaila Bulgakova, Antona Pavloviče Čechova nebo Nikolaje Gogola. Leží tam rovněž první ruský prezident Boris Jelcin nebo bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov. Většina ostatních sovětských lídrů byla pohřbena u kremelské zdi.
Poslední rozloučení s držitelem Nobelovy ceny míru Gorbačovem se konalo ve Sloupové síni Domu odborů, která v minulosti mnohokrát sloužila jako místo rozloučení s vysokými představiteli SSSR. Byly tam vystaveny například ostatky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina, diktátora Josifa Stalina a dalších sovětských vůdců jako byli Leonid Brežněv, Jurij Andropov nebo Konstantin Černěnko.
