Gorbačovův pohřeb byl bez Putina i vrcholných západních politiků. Dorazil Orbán

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Nosiči doprostřed síně v Domě odborů umístili Gorbačovovu otevřenou rakev, v pozadí přitom hrála tichá melancholická hudba z filmu Schindlerův seznam. Po obou stranách rakve se postavili dva strážci v uniformě, napravo byl umístěn portrét bývalého prezidenta a nalevo se posadila jeho rodina. Na místo proudily davy lidí, kteří tam pokládali květiny a klaněli se, aby Gorbačovovi vzdali hold.

Gorbačovově rodině se poklonilo také několik významných ruských představitelů a osobností ze světa kultury, včetně zákonodárce ruské Státní dumy Konstantina Kosačeva a popové zpěvačky Ally Pugačovové.

Účast na posledním rozloučení byla tak velká, že akce musela být prodloužena o další dvě hodiny nad rámec původně stanovených dvou hodin. Mnozí z návštěvníků podle agentury Reuters řekli, že chtějí uctít památku Gorbačova jako „mírotvorce“, který odstranil totalitu a dal jim svobodu. Podle skupiny pro lidská práva OVD-Info policie ve frontě před Domem odborů zadržela několik lidí. Někteří z nich měli na sobě přichycený odznáček s nápisem „Ne válce“, tvrdí OVD-Info.

Na rozloučení se dostavil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je hlasitým podporovatelem války na Ukrajině. Poté zveřejnil na komunikačním kanálu Telegram příspěvek, v němž odkázal na rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a obvinil Spojené státy a jejich spojence ze snahy zosnovat rozpad Ruska, což označil za „šachovou partii se Smrtí“.

Nahrávám video

Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že ruské úřady zaskočilo, kolik lidí se přišlo s Gorbačovem rozloučit – i proto, že je podle něj Putin zvyklý být „jednička“. Jeho absence na posledním rozloučení ale Romancova nepřekvapila.

Bez plných státních poct

Agentura Reuters už dříve napsala, že Putin Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti v roce 2007 Boris Jelcin. Putin tehdy vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého pohřbu v moskevské katedrále Krista Spasitele. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nicméně rozloučení s Gorbačovem obsahovalo „prvky“ státního pohřbu jako například čestnou stráž a stát rovněž pomohl s jeho organizací.

„Nejjednodušší vysvětlení spočívá v tom, že Boris Jelcin byl prezidentem Ruské federace, tedy bezpochyby nárok na státní pohřeb měl, zatímco Gorbačovova politická kariéra končila rozpadem Sovětského svazu a v samostatném Rusku nikdy žádnou politickou funkci neměl,“ míní historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Veřejnost přichází na poslední rozloučení s Michailem Gorbačovem
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/AP/ČTK

Názory Putina a Gorbačova se rozcházely

Agentura AP upozornila, že poměrně nenápadný Gorbačovův pohřeb reflektoval znepokojení Kremlu nad jeho odkazem. Zatímco na Západě je zesnulý politik vesměs uctíván mimo jiné za svůj podíl na ukončení studené války, v Rusku mu mnoho lidí zazlívá rozpad Sovětského svazu a následný hospodářský rozvrat země.

Bývalý velvyslanec Česka při NATO Karel Kovanda ve speciálním vysílání ČT24 mimo jiné řekl, že i když rozpad Sovětského svazu, k němuž vedly Gorbačovovy reformy, provázelo násilí, především v Gruzii, Litvě a Lotyšsku, tak vzhledem k tomu, o jak velkou dějinnou událost šlo, je podle Kovandy s podivem, že násilí nebylo podstatně více. „K tomu došlo až o řadu let později v Čečně při první a druhé čečenské válce,“ připomněl bývalý velvyslanec při NATO.

„Začátek devadesátých let se zdál být otevřeným oknem pro demokratizaci Ruska. Ale stát se propadal do chaosu, nakonec to opět skončilo vytvořením silového, autoritativního systému a žádná blízká perspektiva liberalizace Ruska není na obzoru,“ obává se Tůma.

Putinovi, podle vyjádření mluvčího Kremlu, program neumožnil účast na Gorbačovově pohřbu. Ve čtvrtek nicméně položil šéf Kremlu u rakve květiny. Názory a postoje obou politiků se v posledních letech rozcházely, Gorbačov se například vymezoval vůči Putinově agresi na Ukrajině.

„Není těžké si představit podle toho, co víme o Putinových názorech na historii, že Gorbačovovu historickou roli hodnotí jistě velmi negativně,“ připouští Tůma. Současný ruský prezident nicméně historickou roli svého předchůdce nikdy otevřeně nekomentoval.

Nahrávám video

Politické špičky Západu nepřijely, Orbán ano

Vrcholní západní političtí představitelé se ceremoniálu neúčastnili, zastoupil je například americký velvyslanec v Rusku či německý chargé d'affaires. Českou republiku zastupovala chargé d'affaires Jana Cimbolincová.

Dorazil ale maďarský premiér Viktor Orbán. Setkání s Putinem ale v plánu nemá, uvedl Kreml. Orbán přijel do Moskvy jen den poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1. Orbán, na rozdíl od zbytku Evropy, postupuje v EU sám a upevňuje s Ruskem obchod s plynem.

Na Novoděvičím hřbitově leží i Jelcin a Chruščov

Na Novoděvičím hřbitově bylo pohřbeno mnoho vysoce postavených politiků, intelektuálů, umělců a dalších významných osobností. Nachází se tam například hrob spisovatelů Michaila Bulgakova, Antona Pavloviče Čechova nebo Nikolaje Gogola. Leží tam rovněž první ruský prezident Boris Jelcin nebo bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov. Většina ostatních sovětských lídrů byla pohřbena u kremelské zdi.

Poslední rozloučení s držitelem Nobelovy ceny míru Gorbačovem se konalo ve Sloupové síni Domu odborů, která v minulosti mnohokrát sloužila jako místo rozloučení s vysokými představiteli SSSR. Byly tam vystaveny například ostatky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina, diktátora Josifa Stalina a dalších sovětských vůdců jako byli Leonid Brežněv, Jurij Andropov nebo Konstantin Černěnko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 23 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.