Gorbačovův pohřeb byl bez Putina i vrcholných západních politiků. Dorazil Orbán

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Nosiči doprostřed síně v Domě odborů umístili Gorbačovovu otevřenou rakev, v pozadí přitom hrála tichá melancholická hudba z filmu Schindlerův seznam. Po obou stranách rakve se postavili dva strážci v uniformě, napravo byl umístěn portrét bývalého prezidenta a nalevo se posadila jeho rodina. Na místo proudily davy lidí, kteří tam pokládali květiny a klaněli se, aby Gorbačovovi vzdali hold.

Gorbačovově rodině se poklonilo také několik významných ruských představitelů a osobností ze světa kultury, včetně zákonodárce ruské Státní dumy Konstantina Kosačeva a popové zpěvačky Ally Pugačovové.

Účast na posledním rozloučení byla tak velká, že akce musela být prodloužena o další dvě hodiny nad rámec původně stanovených dvou hodin. Mnozí z návštěvníků podle agentury Reuters řekli, že chtějí uctít památku Gorbačova jako „mírotvorce“, který odstranil totalitu a dal jim svobodu. Podle skupiny pro lidská práva OVD-Info policie ve frontě před Domem odborů zadržela několik lidí. Někteří z nich měli na sobě přichycený odznáček s nápisem „Ne válce“, tvrdí OVD-Info.

Na rozloučení se dostavil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je hlasitým podporovatelem války na Ukrajině. Poté zveřejnil na komunikačním kanálu Telegram příspěvek, v němž odkázal na rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a obvinil Spojené státy a jejich spojence ze snahy zosnovat rozpad Ruska, což označil za „šachovou partii se Smrtí“.

Nahrávám video

Politický geograf Michael Romancov se domnívá, že ruské úřady zaskočilo, kolik lidí se přišlo s Gorbačovem rozloučit – i proto, že je podle něj Putin zvyklý být „jednička“. Jeho absence na posledním rozloučení ale Romancova nepřekvapila.

Bez plných státních poct

Agentura Reuters už dříve napsala, že Putin Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti v roce 2007 Boris Jelcin. Putin tehdy vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého pohřbu v moskevské katedrále Krista Spasitele. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nicméně rozloučení s Gorbačovem obsahovalo „prvky“ státního pohřbu jako například čestnou stráž a stát rovněž pomohl s jeho organizací.

„Nejjednodušší vysvětlení spočívá v tom, že Boris Jelcin byl prezidentem Ruské federace, tedy bezpochyby nárok na státní pohřeb měl, zatímco Gorbačovova politická kariéra končila rozpadem Sovětského svazu a v samostatném Rusku nikdy žádnou politickou funkci neměl,“ míní historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Veřejnost přichází na poslední rozloučení s Michailem Gorbačovem
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/AP/ČTK

Názory Putina a Gorbačova se rozcházely

Agentura AP upozornila, že poměrně nenápadný Gorbačovův pohřeb reflektoval znepokojení Kremlu nad jeho odkazem. Zatímco na Západě je zesnulý politik vesměs uctíván mimo jiné za svůj podíl na ukončení studené války, v Rusku mu mnoho lidí zazlívá rozpad Sovětského svazu a následný hospodářský rozvrat země.

Bývalý velvyslanec Česka při NATO Karel Kovanda ve speciálním vysílání ČT24 mimo jiné řekl, že i když rozpad Sovětského svazu, k němuž vedly Gorbačovovy reformy, provázelo násilí, především v Gruzii, Litvě a Lotyšsku, tak vzhledem k tomu, o jak velkou dějinnou událost šlo, je podle Kovandy s podivem, že násilí nebylo podstatně více. „K tomu došlo až o řadu let později v Čečně při první a druhé čečenské válce,“ připomněl bývalý velvyslanec při NATO.

„Začátek devadesátých let se zdál být otevřeným oknem pro demokratizaci Ruska. Ale stát se propadal do chaosu, nakonec to opět skončilo vytvořením silového, autoritativního systému a žádná blízká perspektiva liberalizace Ruska není na obzoru,“ obává se Tůma.

Putinovi, podle vyjádření mluvčího Kremlu, program neumožnil účast na Gorbačovově pohřbu. Ve čtvrtek nicméně položil šéf Kremlu u rakve květiny. Názory a postoje obou politiků se v posledních letech rozcházely, Gorbačov se například vymezoval vůči Putinově agresi na Ukrajině.

„Není těžké si představit podle toho, co víme o Putinových názorech na historii, že Gorbačovovu historickou roli hodnotí jistě velmi negativně,“ připouští Tůma. Současný ruský prezident nicméně historickou roli svého předchůdce nikdy otevřeně nekomentoval.

Nahrávám video

Politické špičky Západu nepřijely, Orbán ano

Vrcholní západní političtí představitelé se ceremoniálu neúčastnili, zastoupil je například americký velvyslanec v Rusku či německý chargé d'affaires. Českou republiku zastupovala chargé d'affaires Jana Cimbolincová.

Dorazil ale maďarský premiér Viktor Orbán. Setkání s Putinem ale v plánu nemá, uvedl Kreml. Orbán přijel do Moskvy jen den poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1. Orbán, na rozdíl od zbytku Evropy, postupuje v EU sám a upevňuje s Ruskem obchod s plynem.

Na Novoděvičím hřbitově leží i Jelcin a Chruščov

Na Novoděvičím hřbitově bylo pohřbeno mnoho vysoce postavených politiků, intelektuálů, umělců a dalších významných osobností. Nachází se tam například hrob spisovatelů Michaila Bulgakova, Antona Pavloviče Čechova nebo Nikolaje Gogola. Leží tam rovněž první ruský prezident Boris Jelcin nebo bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov. Většina ostatních sovětských lídrů byla pohřbena u kremelské zdi.

Poslední rozloučení s držitelem Nobelovy ceny míru Gorbačovem se konalo ve Sloupové síni Domu odborů, která v minulosti mnohokrát sloužila jako místo rozloučení s vysokými představiteli SSSR. Byly tam vystaveny například ostatky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina, diktátora Josifa Stalina a dalších sovětských vůdců jako byli Leonid Brežněv, Jurij Andropov nebo Konstantin Černěnko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...