Dmitrij Medveděv

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael uvrhl Blízký východ do zmatku. Odveta Izraele se zřejmě neobejde bez invaze do Pásma Gazy, mezi diplomaty a představiteli západních zemí roste nervozita ohledně možné eskalace. Rusko útoky neodsoudilo, řešení konfliktu podle něj spočívá ve vzniku samostatného palestinského státu. Objevují se tak otázky, jakým způsobem chce Rusko chaosu využít – podpora Izraele Západem by totiž mohla vést ke snížení podpory Ukrajiny. Blízký východ přitom není jediným regionem, kde se o vlivu Ruska na rozdmýchávání střetů spekuluje.

Británie chce své vojenské instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků poslat přímo na Ukrajinu, řekl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru s listem Sunday Telegraph. Premiér Rishi Sunak poté dle AP vyloučil, že by britští vojáci měli být na Ukrajinu vysláni v brzké době. V současnosti Ukrajinci absolvují výcvik v Británii a dalších zemích. Spojenci Kyjeva se dosud vyhýbali vysílání instruktorů.

Ruské propagandistické pořady se nevybíravě opírají do Ukrajiny už od podzimu 2013, kdy začal euromajdan a cesta ke skutečné nezávislosti Kyjeva na Kremlu. Od února 2014 nemluví o vládě, ale výhradně o „kyjevském režimu“, který označují za nacistický, čímž ho líčí jako zosobnění zla, proti němuž je nutné bojovat všemi prostředky. Od února 2022 dál přitvrdily a čím dál častěji používají otevřeně genocidní rétoriku vyzývající k vraždění všech, kdo odmítají ukrajinskou poddanost Rusku. Nyní jedna z předních propagandistek Olga Skabejevová na státním kanálu Rossija 1 prohlásila, že „ukrajinská otázka musí být vyřešena jednou provždy“.

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Už několik let se oficiální ruské komunikační kanály ve spojitosti s úsilím své armády vyhýbají slovním spojením, která by situaci na bojišti mohla popisovat v neprospěch ruských tažení. Propagandistický newspeak, sloužící hlavně k bagatelizaci vojenských neúspěchů, podle analytiků ovládl ruská média od začátku války na Ukrajině v plné míře. A stále častěji se také stává terčem vtipů ukrajinské strany i ruské opozice.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj na Twitteru v pátek popsal podmínky v trestanecké kolonii, kam byl převezen minulý měsíc. Uvedl například, že v rámci „výchovných aktivit“ musí dlouho sedět na tvrdé lavici pod portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo šít na šicím stroji. Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Podle Navalného jsou obvinění vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl v neděli dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv.

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

Během protestů proti uvěznění Alexeje Navalného obracela ruská vláda pozornost na účast mládeže včetně žáků. Ministerstvo školství proto naplánovalo pravidelné měsíční schůzky s rodiči po celé zemi. Zajištění loajality v nejmladší generaci se však vláda věnuje dlouhodobě, píše opoziční Novaja gazeta. Spočítala, že za posledních pět let na to vynaložila 73 miliard rublů (21 miliard korun). Článek vydala v úterý, tedy v Den obránce vlasti, který je přejmenovaným Dnem Rudé armády.