Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.
Modlitba za válku. Patriarcha Kirill stojí neochvějně za Putinem, padlým na Ukrajině slibuje odpuštění hříchů
Naposledy podpořil patriarcha Kirill ruskou válečnou mašinérii tuto neděli po vysvěcení svatostánku věnovaného ruským národním gardám ve městě Balašicha nedaleko Moskvy. Mimo jiné řekl, že modlitby za vedení země a za ruské ozbrojené síly by neměly být pronášeny „mechanicky“, píše portál Ukrajinska pravda s odkazem na prokremelskou zpravodajskou agenturu Interfax.
Výzva k procítěnějším modlitbám ovšem byla pouze začátkem. Vzápětí totiž Kirill přišel s mnohem silnějším prohlášením. „Tyto prosby nemůžeme ignorovat, zvlášť když lidé stojí tváří v tvář nebezpečí. Nebezpečí, které ohrožuje samotnou existenci naší země,“ hřímal duchovní vůdce, podle nějž síly mimo Rusko chtějí v zemi vyvolat vnitřní rozbroje.
Tyto snahy mají podle Kirilla jediný cíl – oslabit svatou Rus, do které zahrnul kromě samotného Ruska rovněž napadenou Ukrajinu a také Bělorusko. Patriarcha se také nechal slyšet, že „někteří politici nejsou dost chytří na to, aby poznali, odkud vane vítr“.
Lavrov recitátorem
Představa, že součástí širokého ruského lidu jsou i Bělorusové a Ukrajinci, je přitom mezi ruskými špičkami rozšířená a hlouběji zakořeněná. Před týdnem další blízký Putinův spojenec, ministr zahraničí Sergej Lavrov, předčítal v televizním pořadu Slovo klasika části Puškinovy básně.
Verše, v nichž se hovoří o ohrožování Ruska, televize doplnila například záběry amerického prezidenta Joea Bidena nebo obrázky ze zasedání zemí G7. Zároveň ale diváci mohli během Lavrovovy recitace sledovat symboly ruské „velikosti“ – památky na Rudém náměstí, vojenskou přehlídku či Putina při zpěvu národní hymny s vůdci čtyř ruských okupačních správ na Ukrajině během ceremoniálu, při němž Rusko formálně připojilo ke svému území právě okupované regiony Ukrajiny. Tento krok ale drtivá většina světa odmítla a obvinila Kreml z porušování mezinárodního práva.
Svůj přednes zakončil šéf ruské diplomacie verši, v nichž svět vyzval, ať nechá Rusko na pokoji, protože cizinci nerozumějí těmto „rodinným sporům“. Představy o velkém slovanském národě, do nějž kromě Rusů patří i Bělorusové a Ukrajinci, přitom má i přímo Putin.
V roce 2009 totiž doporučoval jednomu novináři, aby si přečetl deníky generála Antona Ivanoviče Děnikina, který proslul jako bílý generál bojující proti bolševikům v ruské občanské válce na počátku 20. století, připomíná ukrajinský historik Serhij Plochyj v knize Ztracené království: Historie ruského nacionalismu od Ivana Hrozného po Vladimira Putina. V denících se mimo jiné píše: „Žádné Rusko, reakční ani demokratické, republikánské ani autoritářské, nikdy nedovolí odtržení Ukrajiny. Bláznivý, neopodstatněný a zvenku živený spor mezi Moskevskou Rusí a Kyjevskou Rusí je naším vnitřním sporem, netýká se nikoho jiného a vyřešíme si ho sami,“ cituje Děnikina Plochij.
Motivovat Rusy k přímému zapojení do bojů na Ukrajině se delší dobu snaží už zmiňovaný patriarcha Kirill. Například na konci září, kdy se v zemi zvedla poměrně ojedinělá vlna nevole poté, co Kreml oznámil částečnou mobilizaci, se vůdce ruské pravoslavné církve opět nezapomněl postavit za Vladimira Putina, píše portál RFE/RL.
Kirill totiž během nedělní mše 25. září mimo jiné řekl, že z těch, kteří „se obětují při plnění svých vojenských povinností, budou smyty všechny hříchy.“ Už předtím pravoslavný patriarcha navíc tvrdil, že zabíjení Ukrajinců je „hrdinský čin“, a trval na tom, že vpád na Ukrajinu je jakýmsi „valem proti dekadentnímu Západu“. Zároveň ovšem Kirill zmínil, že „Rusko nikdy na nikoho nezaútočilo“.
Odsouzení z Ukrajiny
Část pravoslavných věřících z Ukrajiny to ale vidí jinak. Jak připomnělo RFE/RL, po zahájení invaze přibližně čtyři sta farností zpřetrhalo vazby s Moskvou právě kvůli Kirillově postoji k válce. „Nejen, že (Kirill) neodsoudil ruskou vojenskou agresi, ale nedokázal ani najít slova pro utrpení ukrajinského lidu,“ ztrhal v květnu postoj patriarchy k invazi mluvčí ukrajinské pravoslavné církve arcibiskup Kliment. Kirill následně sice prohlásil, že chápe důvody ke zpřetrhání vazeb, jedním dechem ale dodal, že ruské a ukrajinské pravoslavné věřící se snaží od sebe oddělit „zlovolné síly“.
Ruskou invazi na Ukrajinu každopádně neobhajuje pouze sám Kirill, ale s nápady na podpoření vojenské agrese přicházejí i níže postavení ruští kněží. Jedním z nich byl i Michail Vasiljev, který na sebe nedávno přitáhl pozornost výrokem, že kdyby Rusky rodily více dětí, bylo by pro ně snazší posílat syny bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak v televizním vysílání na příběh Rusky, která ukryla syna na Kanárských ostrovech, aby ho uchránila před mobilizací.
V neděli portál Ukrajinska Pravda s odkazem na oficiální stránky ruské pravoslavné církve informoval, že Vasiljev zemřel toho dne ráno na Ukrajině při plnění svých duchovních povinností. Web uvedl, že kněz v minulosti víckrát cestoval do nebezpečných oblastí a podílel se na „mírových operacích“ například v Bosně, Kosovu či Sýrii.
Náboženskou terminologii při referování o válce na Ukrajině poměrně často a rádi využívají také nejvyšší ruští představitelé. Například Putin při výše zmiňovaném ceremoniálu k připojení okupovaných ukrajinských teritorií k Rusku řekl: „Opakuji, že diktatura západních elit je namířena proti všem společnostem, včetně samotných obyvatel západních zemí. Je to výzva pro všechny. Toto naprosté popření člověka, rozvrácení víry a tradičních hodnot a potlačení svobody nabývá rysů 'náboženství naopak' – otevřeného satanismu.“
Pozadu nezůstává ani bývalý ruský prezident a expremiér Dmitrij Medveděv. „Máme schopnost poslat všechny nepřátele do pekelného ohně, ale to není náš úkol,“ napsal v příspěvku Proč je naše věc správná, který publikoval u příležitosti Dne národní jednoty minulý pátek. „Nasloucháme Stvořitelovým slovům v našich srdcích a řídíme se jimi. Tato slova nám dávají náš posvátný cíl. Cílem je zastavit nejvyššího vládce pekla, ať už se jmenuje jakkoliv – Satan, Lucifer nebo Iblís. Jeho cílem je totiž záhuba,“ dodal.