Rusko terorizuje Ukrajince mučením i zimou, řekl prokurátor Kostin

Nahrávám video

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

„Je to energetické vydírání,“ řekl ukrajinský generální prokurátor k poslední sérii útoků ruské armády na civilní cíle. Od 10. října ozbrojené jednotky Ruské federace zasáhly raketami a bezpilotními letouny víc než sedmdesát cílů, šlo zejména o zařízení energetického sektoru. To si vyžádalo osm obětí mezi civilisty, dalších 37 bylo zraněno.

„Jsme si vědomi, že hlavním cílem těchto akcí agresora je zanechat Ukrajinu bez světla a tepla, hlavně během kruté zimy, a stejně tak terorizovat civilní populaci, což je výslovně zakázáno ženevskými konvencemi a představuje to válečný zločin,“ zdůraznil Kostin.

Další zločiny pak odhalují ukrajinští vojáci po osvobození Ruskem okupovaných území. Nacházejí masové hroby. „Svět ví o masových hrobech se 451 těly, která byla nalezena v okrese Izjum. Mezi nimi bylo 429 civilních obětí včetně pěti dětí. Zbytek byli příslušníci armády. Nejméně 123 lidí neslo stopy toho, že nezemřeli přirozenou smrtí,“ popsal Kostin.

Nejčastěji tito lidé zemřeli na následky zranění způsobená minami a výbušninami. Někteří pohřbení ale nesli i známky mučení. „Nalezli jsme těla s amputovanými nebo zmrzačenými genitáliemi, s provazy kolem krku a rukou, s modřinami, řeznými ranami na těle a dalšími znaky mučení a násilné smrti,“ vylíčil prokurátor.

Opakující se vzorec

Jde podle něj o opakující se vzorec chování okupantů, který svět poprvé spatřil v Buče, Irpini, a Boroďance. Stejné scény se nyní objevily v Charkovské a Chersonské oblasti a v osvobozené části Luhanské oblasti v okolí Lymanu.

Vyšetřovatelé válečných zločinů objevili i místa, kde k mučení docházelo, včetně nástrojů, které k tomu okupanti používali. „Na jednom z těch míst ve městě Kupjansk jsme nalezli dvě těla se svázanýma rukama za zády a znaky násilné smrti, s otvory v lebkách a zraněními na genitáliích,“ uvedl Kostin.

U vesnice Kurylivka pak prokurátoři našli rozstřílený konvoj šesti aut, ve kterém se o evakuaci neúspěšně pokusila skupina civilistů. „Dva vozy úplně shořely. Předtím jsme napočítali, že zemřelo 26 lidí včetně těhotné ženy a 13 dětí,“ popsal.

Odškodnění obětí má podle Kostina pocházet ze zmraženého majetku

Ukrajinský generální prokurátor tvrdí, že za spáchané zločiny musí Rusko zaplatit. Peníze by mimo jiné mohly jít z prodeje nebo užívání nemovitostí ruských oligarchů a vládnoucích elit v zemích Evropské unie. „Pevně stojím za tím, že každá oběť této války by měla dostat kompenzaci z ruských financí, které jsou teď zmrazené v mnoha jurisdikcích, nejen v evropských, ale i dalších,“ řekl Kostin.

Přiznal však, že tento mechanismus je složitý. „V rámci tohoto mechanismu chceme nejen kompenzovat civilní objekty, jako jsou zničené byty a majetek Ukrajinců a Ukrajiny jako státu, ale také zajistit kompenzaci za všechny oběti příbuzným těch, kteří byli zabiti, mučeni, zraněni, znásilněni a poníženi touto agresí,“ uvedl.

Pokud „lidé z civilizovaného světa“ věří, že se Rusko dopustilo agrese, musí být válečné zločiny kompenzovány z ruských peněz, „státních zdrojů, peněz oligarchů i válečných zločinců z Ruské federace“. „Tato komunikace je velice důležitá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
Právě teď

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled