Rusko raketami zaútočilo na humanitární konvoj u Záporoží, zahynulo třicet lidí

Při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží zemřelo podle ukrajinské policie třicet lidí, dalších 88 je zraněných. Předchozí bilance byla podle vedoucího oblasti Oleksandra Starucha pětadvacet mrtvých a padesát zraněných. Ukrajinské úřady viní z útoku Rusy. Moskvou dosazená okupační správa Záporožské oblasti uvedla, že za útokem stojí Kyjev.

Ruské invazní síly zasáhly konvoj raketami ze systémů S-300. Útok ruské síly spustily okolo 7:30 místního času (6:30 SELČ), sdělila už dříve ukrajinská prokuratura. Zasažení civilisté podle Starucha čekali ve frontě, aby z Ruskem okupovaného území odvezli své příbuzné. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko úder rovněž přisoudil Rusku a na sociálních sítích zveřejnil snímky z místa útoku, včetně leteckého záběru kráteru vedle dvou řad stojících aut.

Přímo na místě byl zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Zhruba v osm hodin ráno podle místních na toto místo dopadly rakety vypálené systémem protivzdušné obrany S-300, který ruské síly teď ve zvýšené míře využívají k útokům na pozemní cíle po celé Ukrajině,“ reportoval.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Václav Černohorský o útoku na civilní humanitární konvoj poblíž Záporoží
Zdroj: ČT24

Policie: Rusko o stanovišti vědělo, úder byl úmyslný

Podle jeho slov na pátek bylo zaregistrováno k přejezdu mezi okupovanou a svobodnou částí Ukrajiny 240 lidí, kteří mířili na okupovaná území například za příbuznými, aby jim dovezli různé věci. Právě osobních předmětů byly plné i zasažené automobily, konstatoval Černohorský.

Policie potvrdila, že kolonu zasáhly tři střely ze systému S-300. Plukovník Sergej Uhrjumov zdůraznil, že Rusko má souřadnice kontrolního stanoviště. „Nejde o náhodný úder. Je naprosto úmyslný,“ upozornil.

„Nepřítel zuří a mstí se za naši vytrvalost a vlastní selhání. Cynicky likviduje mírumilovné Ukrajince, protože o všechno lidské přišel už před dlouhou dobou,“ komentoval ruský úder na humanitární konvoj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krvežíznivá verbež! Zaplatíte za každý ztracený ukrajinský život!“

Jediná cesta za příbuznými

Zdroj agentury Reuters popsal roztroušená těla, některá kolem vozidel, některá v nich. Střela podle něj při dopadu zasypala střepinami stojící vozidla, vysklila okna a nechala po sobě kráter. V zeleném autě zahynula žena a mladý muž, ve žlutém voze řidič. Před bílou dodávkou ležela dvě těla, popisuje Reuters.

Kontrolní stanoviště ve Vasylivce, zhruba padesát kilometrů jižně od Záporoží, je jediným v současnosti fungujícím bodem, kudy mohou civilní vozidla vstoupit na Ruskem okupované území.

Natalyja, jedna z přeživších, vylíčila, že s manželem byla v Záporoží navštívit děti. „Vraceli jsme se k mojí matce, které je devadesát let. Byli jsme ušetřeni. Je to zázrak,“ cituje ženu Reuters.

Rusko, které na Ukrajinu znovu zaútočilo letos 24. února, i přes nashromážděné důkazy a svědectví opakovaně odmítá, že útočí na civilisty. Rovněž páteční úder přisoudila loutková okupační správa Záporožské oblasti Kyjevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...