Výroky jednoho z nejvyšších představitelů pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla, které podporují válku na Ukrajině, ho podle religionisty Jana Sušera diskreditují v očích pravoslavných ve světě. „Zdá se, že skutečně náboženský rozměr pro Rusko, když hovoříme o politickém režimu, který tu válku rozpoutal, zjevně nehraje tak velkou roli,“ dodal v pořadu Události, komentáře.
Invaze na Ukrajinu nemá náboženský základ. Slova patriarchy Kirilla ho diskreditují před věřícími, říká religionista
Události, komentáře: Postoj církví ke konfliktu, role náboženství v Rusku (zdroj: ČT24)
Papež František během mše na Boží Hod Velikonoční, při které pronesl poselství Urbi et Orbi, přirovnal válku na Ukrajině k bratrskému konfliktu Kaina s Ábelem. Podle religionisty Jana Sušera je to jeden z možných pohledů na konflikt mezi dvěma pravoslavnými národy, vyjadřuje ale podle něj symbolickou zkratku.
„Podobně to pojmenoval i metropolita Onufrij, zástupce moskevského patriarchátu na Ukrajině. Zároveň se z druhé strany ozývají hlasy, že Ukrajinci a Rusové spolu nemají tolik společného, možná ani kulturně,“ zamýšlí se.
Papežovo poselství považuje za významné symbolické gesto, které ale na ruskou veřejnost a pravoslavné věřící nebude mít zásadní vliv. „Jako podstatnější rozměr bych viděl to, že lidé na Ukrajině uslyší podobná slova podpory. Že tak významný náboženský představitel se vyjadřuje jejich směrem. A že papež tím způsobem formuje diskurz na Západě a to, jak to vnímáme my tady,“ vysvětluje.
Postoje moskevského patriarchy Kirilla, který válku přirovnával k „boji proti zdegenerovanému Západu“ nebo „boji proti satanovi a proti ideologii gayů“ podle Sušera ovlivňuje jeho blízký vztah k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Domnívám se, že jejich blízkost Kirillovi dost svazuje ruce v tom, jak by mohl v tomto konfliktu vystupovat. On sám se celou dobu, co je na patriarchálním trůně, označoval za patriarchu malé Rusi, i velké a bílé Rusi. Nyní se ale k malé Rusi nemůže prakticky hlásit a diskredituje ho to významně i v očích pravoslavných na západě nebo jinde ve světě,“ vysvětluje.
I kvůli jeho výrokům podle něj nemá ruská invaze náboženský základ. „Zdá se, že skutečně náboženský rozměr pro Rusko, když hovoříme o politickém režimu, který tu válku rozpoutal, zjevně nehraje tak velkou roli. Válku začali v předvečer velkého postu, což je nejvýznamnější postní období v pravoslavném církevním kalendáři. Tehdy by naopak měla přicházet doba usebrání, pokání a odpuštění, což svým činem naprosto znemožnili,“ míní.
Minulý týden 191 ukrajinských duchovních podepsalo výzvu Radě primasů starověkých východních církví, ve kterých vyjmenovávají jejich slovy Kirillovy zločiny a žádají, aby přišel o právo držet patriarchální trůn. Podle Sušera to jeho pozici do budoucna neovlivní. „Nedomnívám se, že by to ohrozilo jeho pozici. Jeho pozice je dána situací v Rusku i mezi lidem i politickou situací. Je ale důležité, že se ozvali,“ uzavírá.