Konflikt na Ukrajině rozdělil pravoslavnou církev. Přiznávají to i duchovní v Česku. Podle nich má Rusko a jeho prezident největší podporu mezi věřícími v Praze a na Karlovarsku. Naopak Morava a Vysočina se staví na stranu Ukrajiny. Sám hlavní představitel pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, je známý blízkými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Rozdělení pravoslavné církve v Česku ilustruje anketa u pravoslavného chrámu na pražských Olšanských hřbitovech. Jeden duchovní na dotaz, jestli odsuzuje Putina, odpověděl, že ne. Přítomní ruští věřící, kterých byla většina, se vyjadřovali spíš vyhýbavě.
„Nemám slov, Putin to je naše neštěstí,“ říká naopak jedna z Ukrajinek, které se také do chrámu přišly pomodlit.
K pravoslavné církvi se podle posledního sčítání lidu v Česku hlásí 41 tisíc lidí a jde o druhou nejsilnější církev u nás. K moskevskému patriarchovi se podle některých duchovních hlásí většinově věřící v Praze a na Karlovarsku.
V Karlovarském kraji v minulosti část ruských podnikatelů využívala církev pro své záměry. Například Nikolaj Stěpanov nejprve postavil pravoslavný kostel na Doubské hoře a pak se duchovní písemně přimlouvali u úřadů, aby mu povolili jeho černé stavby.
Církev argumentovala, že jedna ze staveb má sloužit jako kaple. Podle projektu byly ale v objektu dvě ložnice a obývací pokoj. Pravoslavnou kapli měl na svém pozemku také později odsouzený ruský obchodník se zbraněmi Oleg Orlov. I on se podle místních zaštiťoval vlivem v církvi.
Výzvy k pomoci Ukrajině
Proti moskevské pravoslavné církvi se naopak vymezují například v Mariánských Lázních. „Zcela jednoznačně odsuzujeme agresi nikoliv ruské církve, ale Ruské federace,“ uvádí tamní farář Josef Hauzer.
Podporu má Ukrajina také na východě země. „V prvé řadě je potřeba modlit se za lidi, kteří tím konfliktem trpí, a pomáhat jim i po praktické stránce,“ vyzývá věřící kněz Martin Rojek z pravoslavné církve v Třebíči.
