Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Macron na konci své návštěvy Portugalska zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku plnohodnotné války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu vůdce Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron.

Polský premiér Donald Tusk na síti X Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ napsal Tusk. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že se Kyjev může opřít o neochvějnou podporu Německa, Evropy i dalších zemí. „Ukrajina není sama,“ napsala.

8 minut
Studio 6 Víkend: Krach jednání Trumpa se Zelenským v Bílém domě
Zdroj: ČT24

O pokračující spolupráci ke spravedlivému a trvalému míru ujistila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová poznamenala, že svobodný svět potřebuje nového lídra. „Tato výzva je teď na nás, na Evropanech,“ dodala.

Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s Trumpem i Zelenským. Starmer zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny.

Zelenského po schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. Slova podpory vyjádřili premiér Denys Šmyhal, předseda parlamentu Ruslan Štefančuk i ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Podle vlivného republikánského senátora Lindseyho Grahama musí ukrajinský lídr zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit. Zelenskyj by se měl při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“, prohlásil Graham v televizi Fox.

Bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medvěděv prohlásil, že Zelenskyj dostal při setkání „tvrdou lekci“. Podle agentur dodal, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny. Tu ovšem napadená země dostává, aby se mohla bránit agresi Moskvy. Rusko před třemi roky otevřeně Ukrajinu napadlo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová prohlásila, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident JD Vance během setkání Zelenského neudeřili. Ukrajinského prezidenta podle agentury AFP označila za „odpad“.

Pavel: Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy

Kyjev po vyhrocené schůzce v Bílém domě podpořili i čeští politici. „Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí,“ napsal na sociální síti X prezident Petr Pavel. „Stojíme za Ukrajinou a na straně svobodného světa,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) potvrdil, že Česko bude vždy stát za Ukrajinou v obraně proti ruské agresi.

Ministr vnitra Rakušan na síti X zase napsal, že Zelenskyj svedl důležitou diplomatickou bitvu, ve které čelil přístupu „business first“ (byznys na prvním místě), a odešel z ní jako vítěz. „Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump–Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty,“ uvedl.

Podle předsedy ANO Andreje Babiše bylo setkání Trumpa se Zelenským nečekaně ostré a otevřené. „Napjatou atmosféru v mezinárodní politice to rozhodně neuklidní,“ podotkl na síti X.

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová uvedla, že vždy obdivovala Zelenského odvahu a oddanost vlastnímu národu. „Je naprosto absurdní a velmi nebezpečné tlačit do kouta Ukrajinu, která pouze brání své území a obyvatele před ruskou agresí. Pokud chce někdo jednat o míru, ať konfrontuje Putina – vraha civilistů, únosce ukrajinských dětí a ničitele ukrajinských měst,“ napsala.

Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil schůzku a následné vyjádření za obrovské Trumpovo selhání. „Takto se nechová prezident USA, ale gauner. Mnohem více to připomíná, když si gangsteři porcují území. Tímto způsobem se nedělá předvídatelná spojenecká politika,“ napsal.

Králíček: Trump chtěl ukázat, že bude určovat pravidla

Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Událostech, komentářích k pátečnímu dění ve Washingtonu uvedla, že „takto bezprecedentní otevřená emocionální hádka před zraky celého světa může mít další dopady“ s tím, že se to může týkat i Česka. „Nedokážu si představit žádného prezidenta v jeho (Zelenského) situaci, který by tuto situaci dokázal ustát důstojně,“ pokračovala Decroix.

„V našem zájmu je spravedlivý mír a to, co se teď stalo v USA, není v našem zájmu. Je v našem zájmu, aby bylo prezidentu Zelenskému nasloucháno, protože on se snaží, aby agresorovi nebylo ustupováno. Pokud Evropa ztratí Ukrajinu, bude Rusko jen blíže,“ dodala s tím, že je potřeba, abychom neříkali, co má dělat Evropská unie, ale abychom to byli my, kteří tak budou jednat.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) sdělil, že dlouhodobě vnímá prezidenta Trumpa jako silného hráče, podle něj chtěl ukázat, že „je to on, kdo bude určovat pravidla“. Uvedl ale, že ho překvapilo, že jednání probíhalo před novináři. „Očekával bych, že takto důležité jednání bude spíše za zavřenými dveřmi,“ poznamenal.

„Věřím, že to není poslední jednání. Dívejme se na to tak, že jsme stále na začátku jednání o konci hrůzné války, a já věřím, že budou pokračovat,“ sdělil Králíček s tím, že jednání o míru v rusko-ukrajinské válce by se měla zúčastnit Evropa i Kyjev.

36 minut
Události, komentáře: Zelenskyj opustil předčasně Bílý dům
Zdroj: ČT24

Zelenskyj je nejstatečnější politik, míní Hulicius

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že „roztržka (mezi americkým a ukrajinským prezidentem) ukázala podstatu problému, a to, že Zelenskyj a ani velká část Evropské unie nejsou připraveni jednat o míru“. „Asi příliš investovali do (rusko-ukrajinské) války a teď by to pro ně byla velká prohra. Trump si to vyhodnotil poměrně trefně a já za ním stojím,“ uvedl Okamura s tím, že EU ani Zelenskyj už nejsou pro USA partnerem. „Pro Evropu je to poměrně velký problém,“ doplnil.

Podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia (KDU-ČSL) se ukázalo se, že prezident Zelenskyj je „pravděpodobně ten nejstatečnější současný politik, který se celé scény, která se v Bílém domě odehrála, zhostil velice důstojně“. Hulicius zdůraznil také pozdější vyjádření ukrajinského prezidenta na sociálních sítích, kde poděkoval americkému prezidentovi, Kongresu a americkému lidu za všechnu pomoc.

„Je škoda, že smlouva (o nerostech), o které měli jednat a dohodnout se a kterou přijel do Washingtonu Zelenskyj podepsat, podepsána nebyla,“ poznamenal také Hulicius s tím, že je to škoda hlavně pro USA.

Podle Decroix nebyla dohoda o nerostných surovinách „úplně v zájmu Ukrajiny, ale mohla pro ni být cestou, jak posílit spojenectví s USA a jak zabránit vlivu Číny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěMinistři zahraničí Petr Macinka a Gideon Sa'ar po jednání v Praze

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přijal šéfa izraelské diplomacie Gideona Sa'ara. Jednali o vzájemných vztazích obou zemí, prohlubování spolupráce i aktuálních zahraničněpolitických otázkách.
Právě teď

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 24 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
před 29 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 45 mminutami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 3 hhodinami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 3 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 4 hhodinami
Načítání...