Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Macron na konci své návštěvy Portugalska zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku plnohodnotné války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu vůdce Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron.

Polský premiér Donald Tusk na síti X Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ napsal Tusk. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že se Kyjev může opřít o neochvějnou podporu Německa, Evropy i dalších zemí. „Ukrajina není sama,“ napsala.

Nahrávám video

O pokračující spolupráci ke spravedlivému a trvalému míru ujistila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová poznamenala, že svobodný svět potřebuje nového lídra. „Tato výzva je teď na nás, na Evropanech,“ dodala.

Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s Trumpem i Zelenským. Starmer zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny.

Zelenského po schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. Slova podpory vyjádřili premiér Denys Šmyhal, předseda parlamentu Ruslan Štefančuk i ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Podle vlivného republikánského senátora Lindseyho Grahama musí ukrajinský lídr zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit. Zelenskyj by se měl při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“, prohlásil Graham v televizi Fox.

Bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medvěděv prohlásil, že Zelenskyj dostal při setkání „tvrdou lekci“. Podle agentur dodal, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny. Tu ovšem napadená země dostává, aby se mohla bránit agresi Moskvy. Rusko před třemi roky otevřeně Ukrajinu napadlo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová prohlásila, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident JD Vance během setkání Zelenského neudeřili. Ukrajinského prezidenta podle agentury AFP označila za „odpad“.

Pavel: Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy

Kyjev po vyhrocené schůzce v Bílém domě podpořili i čeští politici. „Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí,“ napsal na sociální síti X prezident Petr Pavel. „Stojíme za Ukrajinou a na straně svobodného světa,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) potvrdil, že Česko bude vždy stát za Ukrajinou v obraně proti ruské agresi.

Ministr vnitra Rakušan na síti X zase napsal, že Zelenskyj svedl důležitou diplomatickou bitvu, ve které čelil přístupu „business first“ (byznys na prvním místě), a odešel z ní jako vítěz. „Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump–Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty,“ uvedl.

Podle předsedy ANO Andreje Babiše bylo setkání Trumpa se Zelenským nečekaně ostré a otevřené. „Napjatou atmosféru v mezinárodní politice to rozhodně neuklidní,“ podotkl na síti X.

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová uvedla, že vždy obdivovala Zelenského odvahu a oddanost vlastnímu národu. „Je naprosto absurdní a velmi nebezpečné tlačit do kouta Ukrajinu, která pouze brání své území a obyvatele před ruskou agresí. Pokud chce někdo jednat o míru, ať konfrontuje Putina – vraha civilistů, únosce ukrajinských dětí a ničitele ukrajinských měst,“ napsala.

Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil schůzku a následné vyjádření za obrovské Trumpovo selhání. „Takto se nechová prezident USA, ale gauner. Mnohem více to připomíná, když si gangsteři porcují území. Tímto způsobem se nedělá předvídatelná spojenecká politika,“ napsal.

Králíček: Trump chtěl ukázat, že bude určovat pravidla

Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Událostech, komentářích k pátečnímu dění ve Washingtonu uvedla, že „takto bezprecedentní otevřená emocionální hádka před zraky celého světa může mít další dopady“ s tím, že se to může týkat i Česka. „Nedokážu si představit žádného prezidenta v jeho (Zelenského) situaci, který by tuto situaci dokázal ustát důstojně,“ pokračovala Decroix.

„V našem zájmu je spravedlivý mír a to, co se teď stalo v USA, není v našem zájmu. Je v našem zájmu, aby bylo prezidentu Zelenskému nasloucháno, protože on se snaží, aby agresorovi nebylo ustupováno. Pokud Evropa ztratí Ukrajinu, bude Rusko jen blíže,“ dodala s tím, že je potřeba, abychom neříkali, co má dělat Evropská unie, ale abychom to byli my, kteří tak budou jednat.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) sdělil, že dlouhodobě vnímá prezidenta Trumpa jako silného hráče, podle něj chtěl ukázat, že „je to on, kdo bude určovat pravidla“. Uvedl ale, že ho překvapilo, že jednání probíhalo před novináři. „Očekával bych, že takto důležité jednání bude spíše za zavřenými dveřmi,“ poznamenal.

„Věřím, že to není poslední jednání. Dívejme se na to tak, že jsme stále na začátku jednání o konci hrůzné války, a já věřím, že budou pokračovat,“ sdělil Králíček s tím, že jednání o míru v rusko-ukrajinské válce by se měla zúčastnit Evropa i Kyjev.

Nahrávám video

Zelenskyj je nejstatečnější politik, míní Hulicius

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že „roztržka (mezi americkým a ukrajinským prezidentem) ukázala podstatu problému, a to, že Zelenskyj a ani velká část Evropské unie nejsou připraveni jednat o míru“. „Asi příliš investovali do (rusko-ukrajinské) války a teď by to pro ně byla velká prohra. Trump si to vyhodnotil poměrně trefně a já za ním stojím,“ uvedl Okamura s tím, že EU ani Zelenskyj už nejsou pro USA partnerem. „Pro Evropu je to poměrně velký problém,“ doplnil.

Podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia (KDU-ČSL) se ukázalo se, že prezident Zelenskyj je „pravděpodobně ten nejstatečnější současný politik, který se celé scény, která se v Bílém domě odehrála, zhostil velice důstojně“. Hulicius zdůraznil také pozdější vyjádření ukrajinského prezidenta na sociálních sítích, kde poděkoval americkému prezidentovi, Kongresu a americkému lidu za všechnu pomoc.

„Je škoda, že smlouva (o nerostech), o které měli jednat a dohodnout se a kterou přijel do Washingtonu Zelenskyj podepsat, podepsána nebyla,“ poznamenal také Hulicius s tím, že je to škoda hlavně pro USA.

Podle Decroix nebyla dohoda o nerostných surovinách „úplně v zájmu Ukrajiny, ale mohla pro ni být cestou, jak posílit spojenectví s USA a jak zabránit vlivu Číny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Záporoží hlásí po ruských útocích pět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Po úderu balistickými střelami a leteckými pumami na Záporoží zemřelo pět lidí, dalších dvacet osob utrpělo zranění, oznámil šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov. Novému útoku ruských balistických střel čelil v noci také Kyjev.
03:03Aktualizovánopřed 41 mminutami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 2 hhodinami

Kolumbijští záchranáři pokračují v pátrání po přeživších zemětřesení

Záchranné týmy v Kolumbii pokračují v pátrání po lidech, kteří přežili pondělní zemětřesení na západě země. Dosud hlásí tamní úřady 111 obětí. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století.
před 3 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.